Dolní Dvůr (obec) [8860]

Vznik Dolního Dvora se datuje k roku 1945, kdy obec dostala oficiálně svůj název. Do té doby se jmenovala Niederhof a byla osídlena převážně Němci.

To, že zde žili převážně lidé německé národnosti, způsobil český král Otakar Přemysl II., který Němci osídlil ve 13.století mimo jiné i Trutnovskou župu.

Samotné osidlování území budoucí obce započalo někdy na začátku 14. století. Někdy v těchto dobách vznikly dvě salaše; horní ( později nazývané Horní Dvůr ) na soutoku Klínového a Husího potoka a dolní ( později nazývané Dolní Dvůr ) na soutoku Klínového a Kotelského potoka. Do těchto salaší se vyháněl na léto panský dobytek. Dále zde byla vybudována pila, železná huť a s tím vyrostly i chalupy pro pasáky, taviče, pilaře a dřevaře. To byly první začátky obce - zatím bezejmenné.
Po válce se z průmyslové obce stává postupem času oblíbené turistické středisko s tím, že mnoho chatařů, podniků a organizací, využilo možnosti některé budovy a domy koupit za účelem přestavby na chalupy či podnikové chaty. To byl základ pro dnešní podobu Dolního Dvora, kde mimo novostaveb najdeme spoustou původních roubenek, chat, chalup a penzionů.

Dolní Dvůr vznikl po roce 1945. Že jsem se zmýlil? Ač to tak vypadá, opravdu název Dolní Dvůr dostala obec  až po roce 1945. Do té doby se obec jmenovala Niederhof a jak se dá očekávat ze jména – žili zde převážně Němci.

To, že zde žili převážně lidé německé národnosti, způsobil český král Otakar  Přemysl II., který osídlil ve 13.století mimo jiné i Trutnovskou župu Němci.

Samotné osidlování  území budoucí obce započalo někdy na začátku 14. století. Někdy v těchto dobách vznikly dvě salaše; horní -později nazývané Horní Dvůr, na soutoku Klínového a Husího potoka a dolní -později nazývané Dolní Dvůr, na soutoku Klínového a Kotelského potoka.  Do těchto salaší se vyháněl na léto panský dobytek. Dále zde byla vybudována pila, železná huť a  s tím vyrostly i chalupy pro pasáky, taviče, pilaře a dřevaře. To byly první začátky obce - zatím bezejmenné.

V roce 1530 kupuje nejvyšší český horní hejtman Krištof Gendorf z Gendorfu Lánov, Vrchlabí a Novou ves. Tedy bez dnešního Dolního Dvora – toto území bylo v majetku královského zboží. O třináct let později kupuje Krištof Gendorf  i tuto část od Ferdinanda I.

V roce 1547 kupuje Gendorf  za 3.365 kop pražských grošů lánovské hamry, což byly zřejmě hamry a tavírna v Horním Dvoře. Nový majitel  buduje nová důlní díla; těží se především železná ruda a  stříbro.

V roce 1563 Gendorf umírá, a panství dědí jeho dcera  Eustacha, ta však umírá po pěti letech. Panství bylo rozděleno třem dcerám  a část Lánov , nynější Dolní Dvůr  a okolí, dědila Kateřina Markvartová. Roku 1590 připsala druhá dcera Rozina Miřkovská svůj díl panství svému manželu Vilémovi ze Stropčic, který koupil  i ostatní dva díly. Na sklonku jeho života byl pořízen soupis majitelů domů a pozemků v Dolním Dvoře a to k 24. dubnu 1601.

Od tohoto data jsou vedeny všechny převody majetku  v obci jako v obci samostatné. Možno tedy počítati den 24. dubna 1601 za den vzniku samostatné obce Dolní Dvůr – tehdy Niederhof.

V roce 1602 byla založena první pozemková kniha. První rychtář v obci byl v roce 1599 jmenován vrchností Friedrich Held a zastával úřad do roku 1619.

První znak obce je z roku 1601 a jsou na něm dvě zkřížené hornická kladiva; Niederhof byl hlavně hornickou obcí.

Vilém ze Stročice se účastnil protihabsburského odboje a po jeho porážce v bitvě na Bílé hoře musel panství prodat  koncem roku 1624 Albrechtovi z Valdštejna, vévodovi z Fridlantu. Ten je v roce 1634 v Chebu zavražděn na pokyn Ferdinanda II a jeho majetek je zkonfiskován.

Už v roce 1635 jej za válečné zásluhy  dostává od Ferdinanda II svobodný pán Rudolf z Morzinů , pod podmínkou důsledné katolizace panství. 

V dalších letech spravovali panství různí příslušníci tohoto rodu.

V roce 1833 převzal panství  Rudolf Morzin, který vyplatil své sourozence a ujal se správy sám.  Rudolf byl vynikajícím hospodářem a lesním odborníkem. Lesy a celé panství doznalo vynikající  úrovně  lesního hospodářství.

Za jeho správcování byly vybudovány mnohé kamenné  cesty,  které sto let věrně  sloužily  a nebýt socialistického budovatelského nadšení, mohli bychom je užívat i dnes.

Skonem Rudolfa  22.září 1881 vymírá rod Morzinů po meči. Vlády se ujímá jeho jediná dcera Aloisie, provdaná  r. 1853 za komořího hraběte Heřmana Černína z Chudenic.  V roce 1907 přebírá panství syn Rudolf a ten jej pak,  16. dubna 1919 prodává mladé Československé republice za 4.500.000K.

Poloha

přidat fotografie