Dolní Branná (obec) [8858]

Dolní Branná leží asi 4 km jižně od brány Krkonoš, města Vrchlabí. Nachází se v údolí potoka Sovinky.

Obec vznikla asi v polovině 13. století. První písemná zmínka je z roku 1352. Od svých počátků měla zemědělský ráz.

Nad obcí vedle silnice do Vrchlabí se nachází nejstarší stavba v obci - kaplička sv. Josefa postavená okolo roku 1294. V roce 1398 byl vystavěn první dřevěný kostel. Kamenný kostel sv. Jiří získal svoji podobu v roce 1857. Hlavní zvon kostela je druhým nejstarším v Královéhradecké diecézi a pochází z roku 1499.

V současnosti má obec 900 obyvatel. Je tu dobré vlakové a silniční spojení. Obcí prochází  železniční trať Stará Paka - Trutnov a hlavní silnice z Prahy do Vrchlabí a dále do Špindlerova Mlýna.

Lidově se říká Branná i Branna, ve Brannejch, do Branejch, na Brannou i na Brannu, branckej i brenckej. Hornobrannský kronikář Janda usuzoval, že pojmenování vzniklo od českého slova „branný“, snad prý proto, že dřívější obyvatelé se bránili proti nepříteli nebo proti rozvodněnému potoku Sovinka. Jiní zase vysvětlují, že původ jména Branná je podobný jako osada Žďár. Osadníci stavěli osady na místě lesů, které vypalovali či žďářili. Později slovo žďářiti prý bylo zaměněno německým „brennen“ a od toho je odvozeno Branná či Brenná.

První písemně doložený název osady je v soupisu o vybírání papežských desátků z doby Karla IV., přesně z roku 1352. V něm je uváděna Brenna superior (horní) a Brenna inferior (dolní).

Z hlediska filologického nacházíme správný výklad v práci A. Profouse o místních jménech v Čechách. Podle něho místní jméno Branná mělo původní tvar Brenný nebo Brenná, jež vznikly pravidelně z téhož kořene jako slovo brenije (vyskytuje se rovněž v jiných slovanských jazycích), což znamená bláto, kal. Jméno Branná se vyskytuje v rodě mužském a ženském, neboť je doplňovali buď slovem potok nebo slovem voda. Prvotně tyto tvary zněly pro rod mužský Brenný a pro rod ženský Brenna. Jména Brenný a Brenná bylo tedy původně názvem potoka (nebo vody), v jehož údolí se táhnou obě vsi a znamenalo to, co Kalná. Jménu Brenná se časem nerozumělo a poněvadž základní slovo v češtině zaniklo a bylo omylem spojováno se slovem brána a branný, až v XVI. století ovládl novotvar Branná.

Ve starých listinách se setkáváme s různými obměnami : píše se Branna, Brenna, německy Brannay (někdy Brenney) das Obere nebo Unter Brenna, Nieder Brenney (Branney).

V městských knihách ve Vrchlabí je v r. 1542 Dolní Branná uváděna jako Hainrichsdorf, jindy jako Hennersdorf nebo Heinrichsdorf či Nieder Brennay nebo Brenney.

Německé jméno pro Dolní Brannou Hennersdorf se vyvinulo z Heinersdorf, a to z prvotního tvaru Heinrichsdorf (Jindřichova obec). Po majiteli panství Zdenkovi z Valdštejna (+1393) nastoupil jeho syn Henik (Hening) – tj. zkratka z Jindřich – a od té doby byla Dolní Branná nazývána „Henrici villa“, z toho se tento tvar změnil na Heningsdorf, Heinrigsdorf a nakonec na Hennersdorf.

Poloha

přidat fotografie