Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Karlík (obec) [8800]



 

Karlík v době předhistorické

Několik nálezů památek v okolí karlického hřbitova a jeho okolí, které jsou uloženy v depositáři dobřichovické školy svědčí o osídlení tohoto místa již v době kamenné. Jsou to především: zlomek provrtané sekyrky, kostěná jehla a různé nádoby a střepy asi z doby 2 000 let před Kristem. Častější jsou nálezy z doby bronzové. Její první údobí, kultura únětická (asi 1300 – 800 let př.Kr.) je zde zastoupena nálezy únětických hrobů. Nálezy z druhého období doby bronzové, z kultury lužické a mladší kultury knovízské, jsou pak zastoupeny hlavně nálezy z okolí dnešních Dobřichovic.
Několik lužických hrobů bylo nalezeno i v okolí Hlásné Třebáně, ale pro Karlík jsou nejdůležitější nálezy asi třiceti lužických hrobů v tzv. „Pískovnách“ mezi Lety a Karlíkem.
Ze starší doby římské pochází nález tří železných klíčů na bronzovém řetízku.

První zprávy o Karlíku

Podle pověsti s v těchto místech před staletími usadil rod Dobřichův, podle něhož byla osada zprvu zvána „Dobřichovo“. Sídlem Dobřichovým byl hrádek na ostrohu nad dnešním Karlíkem a tvrz u Berounky střežící brod přes řeku. Za časů Boleslava II. přijal i rod Dobřichův křesťanství a z piety ke starému sídlu byla v Karlíku vystavěna románská rotunda zasvěcená sv. Martin, která nyní tvoří presbyterium současného kostela. Původ této rotundy kladou znalci na počátek 12.století. Kolem kaple pak vznikl i křesťanský hřbitov.

Když Boleslav II. založil na sklonku svého života benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na soutoku Vltavy a Sázavy (dnešní ostrov sv. Kiliána v Davli) daroval tomuto klášteru osadu Karlík s kaplí a desátky lidí tam usedlých. Benediktýni věnovali místu velkou péči. U Berounky založili na místě staré tvrze velký dvorec s tvrzí, která střežila důležitý brod přes Berounku a z nějž vznikla osada a pozdější obec a městys Dobřichovice. Mniši mýtili lesy, vysoušeli místní močály a měnili je v role. Růstem Dobřichovic upadal význam Karlíka a těžiště osídlení bylo postupně přeneseno na území dnešních Dobřichovic.

Roku 1235 byl v Čechách založen dcerou Přemysla Otakara I., sv. Anežkou nový špitál nedaleko Juditina kamenného (dnes Karlova) mostu a pro jeho vedení Anežka povolala do Čech zvláštní špitální bratrstvo nosící na rouchu červený kříž. V roce 1238 byli Křižovníci uznáni řádem řídícím se řeholí sv. Augustina a v roce 1256 přijali na památku prvního svého velmistra Albrechta ze Šternberka, podle jeho rodinného erbu, ke kříži i hvězdu a začali se nazývat řádem křižovníků s červenou hvězdou. Tomuto řádu pak v roce 1253 věnovala matka sv. Anežky, královna Konstancie,na dceřinu přímluvu statky v Dobřichovicích včetně Karlíka. Listiny v archivech dokládají, že Dobřichovice sice se dostaly Křižovníkům, ale dvůr patřil i nadále klášteru ostrovskému (v Davli). Křižovníci platili klášteru z něho každoročně, na den sv. Martina, desátky ve výši dvou hřiven stříbra pražské váhy. V roce 1282 se pak klášter za dvacet hřiven stříbra veškerého práva na dvorec vzdal a Dobřichovice i Karlík se staly výlučným vlastnictvím Křižovníků.

Karlík a Dobřichovice ve středověku

Jakmile Křižovníci se uvázali v držení Dobřichovic, věnovali velkou pozornost i chrámu sv.Martina v Karlíku, který rozšířili a nově přistavěnou část zasvětili sv.Prokopu. Zároveň zvelebovali i lesní a polní hospodářství. K jejich panství patřil tehdy i kus lesa u hradu Tetína, zvaný Roblín. Ten pro velkou vzdálenost nemohli dobře obstarávati , a tak jej směnili dobrovolným freymarkem s majitelem hradu Tetína a notářem království českého Štěpánem za les blíže kostela karlického, který se jmenoval Morsina a měl 6 lánů. S tímto lesem připadl řádu i potok (dnes zvaný Karlický) a jeho břehy. Směnu stvrdil král Jan Lucemburský listinou z r. 1338. „ Potvrzujeme směnu jednoho háje, řečeného Roblín a háje řečeného Morsina kolem kostela ležícího, který notář Štěpán jako léno drží s Oldřichem, velikým mistrem a jeho konventem“. V této listině již byl uveden karlický kostel jako kostel sv. Martina a sv. Prokopa.

Velký význam pro Karlík mělo období vlády Karla IV. V té době byl Karlický hrad (podle známých rozměrů zachovaných stop valů a zbytků spíše hrádek ) významnou součástí systému bránícího Karlštejn. Plnil nejen funkci hlásky, ale též ochrany cesty z Prahy přes Vonoklasy na Mořinu a Karlštejn a podle pověsti byl i občasným útočištěm manželek Karla IV. při jejich návštěvách v tomto kraji. Z této doby se datuje i zakládání vinic v oblasti Karlíka, z nichž se dodnes dochovaly jen názvy „Viničná alej“ „ Pod vinicí „ a „Krásná stráň“.

V období husitských válek byl karlický hrádek během obléhání Karlštejna Husity značně poškozen a z této zkázy se už nevzpamatoval. V době třicetileté války už byl pustý a místní obyvatelé si kámen z jeho zdí postupně rozebírali na své stavby a zbytek se rozpadal. Dnes najdeme na ostrohu nad Karlickým údolím jen stopy po příkopech a valech.

Karlík v novověku

Po další čas středověku jsou zprávy o Karlíku jen velmi sporé, mimo kostela, který je posuzován jako kostel dobřichovický, se občas objevují jen zprávy o mlýně na Karlickém potoce a hřbitově. Po několik staletí byl Karlík součástí Dobřichovic a rozvíjel se v jejich rámci , především jako bydliště lidí dojíždějících za prací do Prahy nebo Berouna. Jen malý počet obyvatel se zabýval zemědělství nebo pracoval v místních lomech. Po první světové válce, zvláště pak v letech třicátých se stává Karlík i významnou oblastí rekreační a v něm i jeho okolí vyrůstá řada rekreačních domků a především chat a chatových osad. Jejich hlavním centrem je Karlické údolí (Studená, Spálený mlýn atd.) V místě až do konce II. světové války pracují na potoce dva mlýny a občanům i rekreantům sloužily dvě restaurace a obchod. V šedesátých letech byla restaurace v Dolním mlýně (u Veselíků) zavřena a druhá (u Šetinů) přestavěna na hotel a školící středisko Domu vědy a techniky v Praze, z něhož je po roce 1990 zřízen hotel a po roce 2000 výcvikové středisko bezpečnostní agentury Group 4.
Hybnou kulturní a společenskou silou byl od konce XIX. století v Karlíku místní Sbor dobrovolných hasičů. Ten sdružoval nejen většinu občanů, ale staral se i o kulturní a společenský život. Právě dobrovolní hasiči a jejich organizace byli základem hnutí za vytvoření samostatné obce v Karlíku, což se po petiční akci v roce 1991, v níž se 95% občanů vyjádřilo pro samostatnost Karlíka, podařilo.


 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Karlík (obec) Praha-západ



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)