Větrušice (obec) [8756]

Obec Větrušice se nachází v SZ cípu okresu Praha - východ, přímo na hranici s Prahou-západ, od které ji ovšem odděluje řeka Vltava. Ačkoli se v blízkosti nacházejí menší "novopečená" města Klecany a Odolena Voda (severně), přirozeným spádovým centrem pro většinu obyvatel zůstává Praha, a to zejména její severní pravobřežní část (Praha 8).

To, že Větrušice leží vysoko na skalnatém břehu Vltavy, umožňuje většině obyvatel nádherný výhled do kraje – na Vltavu, na skály, na protější obec Libčice a při dobré viditelnosti jsou dokonce vidět vrcholky Českého středohoří. Pohled na západ slunce je ve Větrušicích opravdu úchvatný.

SOUHRN:

…Větrušice, počátky asi r. 1306, platily odedávna a ještě za dob Karla IV. ročně 5 kop 45 grošů k oltáři sv. Gottharta u sv. Víta na hradě pražském ( Dětmar Gutjar, Erhart, Jan Naz). 

…V husitských válkách byla ves konfiskována od

Pražanů a prodána (1429 Duchek Kadaně z Větrušic, kterýž i v Drastech zboží měl

…Václav Služský z Chlumu držel Větrušice od r.1559 a po něm jeho syn Jan. 

…Před bitvou bělohorskou (1620) náležely kapitule vyšehradské, krátce Václavu Matyáši z Borovska a císař Ferdinand II. vrátil pak zpustlé Větrušice zpět proboštům Vyšehradským a jejich držení trvalo do r.1853. Dle popisu kněze-kronikáře V.B.Třebízského v Klecanech se praví, že zde kázával sedlák Krákora z Větrušic - asi z č. 7- poddanému lidu na skále

zvané Kazatelna, později Psinka, ze které, ustupujíc před úřední mocí spadl do Vltavy, kde nalezl smrt- to bylo asi v druhé polovině 18. stol. 

Původně sestávala obec z velkostatku, 7 rolnických usedlostí a 3 domků; politickou, soudní správou a poddanstvím ke kapitule vyšehradské. V r. 1853 měla obec již 22 čísel popisných a po zrušení poddanství byla přivtělena k politické obci Klecany. 

V r.1888 byla obec zemským zákonem (za přispění tehdejšího kanovníka Vyšehradské kapituly-dr. Mikoláše Karlacha) prohlášena za samostatnou politickou obec. Tento osvícený muž - mimo jiné má zásluhy na založení pražského Slavína na Vyšehradě - nechal umístit v upomínku na tehdejší převratnou dobu ve Větrušicích sochu sv. Václava, která dodnes zdobí parčík na naší návsi. 

V r.1885 najmul velkostatek Jan Zapotil, bývalý ředitel cukrovaru a založil zde semenářskou stanici zejména pro šlechtění cukrové řepy na vysokou cukernatost - první a největší v tehdejších Čechách. Přičemž se výstavbou nových budov přišlo na staré podzemníchodby vedoucí ke vsi a směrem na Drasta, z čehož se usoudilo, že na místě, kde stál ovčín (chlév), byl za starých dob hrad. Nicméně Zapotilova řepa “C" se ve zdejším družstvu sela ještě v 80. letech (20.stol.), šlechtěné řepné semeno se i vyváželo. 

V r. 1957 byly pro změnu při výstavbě nového kravína ve výkopech nalezeny části nádob a lidských koster, které museum v Roztokách odhadlo na stáří asi 3000 let…

Ale zpět k přelomu 19. a 20. stol. Prvním starostou byl Jos. Novák, rolník z č.p.4. Obec se v průběhu 20. stol. postupně dále rozrůstala - zatímco v r.1900 zde žilo pouze 223 obyvatel v 31 domech, po 1. sv. válce v r. 1921 to bylo již 400 obyvatel v 66 domech a tento stav se prakticky udržoval až do 2. sv. války. Obětem obou světových válek byl v obci postaven pomníček na pietním území. 

Poloha

přidat fotografie