Petrovice (městská část) [869]

Petrovice jsou nevelká podhorská ves, ležící v širokém údolí Kněžického potoka asi 4,5 km severně od Jablonného v Podještědí. Kdy byla založena není známo, ale první zmínka o ní je z roku 1391, kdy patřila k panství Jablonné. Obec vznikla na staré obchodní cestě z Čech do Žitavy, o jejímž dávném používání svědčí i antická mince s obrazem římského císaře Galliena z roku 258, nalezená nedaleko odtud směrem na Kněžice. Poloha obce na této cestě byla také příčinou častých pohrom ve válečných dobách. Za husitských válek byla obec i s okolními vesnicemi zcela vypálena a několikrát byla vydrancována také za sedmileté války v letech 1756-1763. Tuto dobu dříve připomínaly příkopy šancí na Červeném vršku. Obyvatelé Petrovic se živili hlavně zemědělstvím a prací v lese. Od 17. století se zde rozšířila také domácí výroba příze, plátna a bavlněných tkanin, která ale s rozmachem tovární textilní výroby na Liberecku koncem 19. století postupně zanikla. Po odsunu německého obyvatelstva v letech 1945-1946 se obec částečně vylidnila a řada domů zůstala opuštěných. Některé z nich byly později zbořeny, jiné byly využity jako rekreační chalupy. Úbytek stálých obyvatel ale pokračoval a 1. ledna 1981 byly proto Petrovice připojeny k Jablonnému v Podještědí. Na vyvýšenině v severní části vsi stojí pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice, obklopený hřbitovem. Jednolodní obdélná stavba s dřevěnou věžičkou zvonice byla postavena na místě starší dřevěné kaple v roce 1829 a roku 1884 byla renovována. Vnitřní zařízení pocházelo většinou z 19. století. Na oltáři byla pozoruhodná socha sv. Josefa z 1. poloviny 18. století, rokokové obrazy sv. Vavřince a Panny Marie Karlovské pocházely z doby kolem roku 1758. Na jižním okraji vsi stojí barokní zvonice z 18. století, kterou tvoří hranolová věžička s cibulovitou střechou a s lucernou, k níž byla později přistavěna nižší otevřená kaplička s křížovou klenbou. U silnice, vedoucí ke státní hranici, stojí budova bývalé celnice z roku 1784, ve které se 19. srpna 1813 cestou do Jablonného krátce zastavil Napoleon Bonaparte s velitelským doprovodem. Severozápadně od obce stávala kdysi vápenka, která zpracovávala zdejší vápnité pískovce. Její stopy byly patrné ještě ve 20. letech 20. století.

Poloha

přidat fotografie