Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Drahouš (obec) [8440]


    další pojmenování: Drahuschen

Dva kilometry od Jesenice leží obec Drahouš s 33 domy (2 neobydlené) a 218 obyvateli. V katastru obce je ještě Sv. Hubert (3 km), Smrk (5,5 km), statek Pláveč (2,5 km) a mlýn. Při posledním sčítání lidu bylo ve Sv. Hubertu 6 domů (3 neobydlené) a 10 obyvatel, v Plávči 2 domy a 10 obyvatel, ve Smrku 10 domů a 54 obyvatel. Zdejší podloží tvoří hrubozrnná žula, od Kosobod se táhne široký pruh břidlice, ze které vystupují plátky slídy, což je zejména nápadné v blízkosti statku. Je zde několik pramenů vody, které tečou do Drahoušského potoka, Mlýnského potoka, Javornice a společně vtékají do Berounky.

Střídající se podloží se velkou měrou podílí na kvalitě zdejší půdy a její úrodnosti. Na níže položených msítech se ještě daří chmelu, ve vyšších polohách se pěstují ozimy, brambory, jetelina, hrách a krmná řepa. Plavéčskému statku patří 20 procent zdejší půdy, přestože je již ve výšce 580 m n. m., pěstuje se tu ještě pšenice, jsou zde výborné pastviny. Prostor Sv. Huberta je převážně zalenšn, louky tvoří asi 5 procent plochy. V katastru Drahouše je cca 1200 ovocných stromů, ovoce se tu pěstuje pouze pro vlastní spotřebu.
 

Pánem zdejší oblasti je les, připadá mu 56,3 procenta plochy. Majitelem lesů je z 92,3 % petrohradské panstvo (Černínové), 6,4 % připadá sedlákům, 1,3 % obci. Při cestě z Jesenice stojí kaple a parní pila hrabětě Černína, cesta vede dále lesem, kde vystupují mohutné žulové bloky, na kterých je patrná práce kameníků (k nevelké radosti milovníků přírody). Cesta stoupá až na horní plošinu, projdeme alejí ovocných stromů a stojíme před plávečským „Lufthausem“, což je bílý domek jednoduché kruhové stavby. Za pěkných dnů je odtud krásný výhled. Dále vede cesta ke statku, za statkem je starý kříž, jsou tu dva malé rybníčky, kde se chovají ryby. Cesta pokračuje ke kapli „Všemohoucí Marie“, ta je místem svatých procesí z okolních obcí, dnes již tato tradice upadá. Budeme-li cestou pokračovat, lesem dojdeme na nejvyšší bod nejen tohoto lesa, ale i celého jesenického okresu – 602 m n. m. Zdejší lesy jsou svojí krásou v celém jesenickém okrese nepřekonatelné. Sestoupíme-li rovnou alejí, přijdeme k hájovně
(563 m n. m.). Dále tu uvidíme ohradu, v jejímž středu je lovecký zámeček a 7 domů s byty pro polesné a dělníky. 
 
Zámeček byl postaven začátkem 18. století, má osmihranný půdorys. Z každého okna ve věži bylo vidět do dlouhých alejí (ke každému oknu připadla jedna alej). Tyto aleje sloužily vrchnosti k lovu – parforsní hon. Ve věži byl pozorovatel, který dával znamení lovcům, kde se zrovna pohybuje zvěř. Dnes je již veselým honům tohoto typu konec a tak vše zní jako dávná pohádka. Vnitřek zámečku je vyzdoben krásným parožím, kančími hlavami, vycpanými divokými kočkami, ptačími dravci a různými jinými trofejemi. Částečně z paroží je také zhotoven lovecký nábytek, zejména velký stůl je dokonalá umělecká práce, na masivní desce jsou ve stříbře vyvedeny lovecké výjevy. V koutě stojí tři vycpaní hnědí medvědi, dva velcí a jeden malý. Velcí medvědi pocházejí z Ruska, kde na lovecké výpravě hrabě Heřman Černín skolil velkou medvědici a její dvě mláďata pak choval na Sv. Hubertu. Tomuto páru se narodilo mládě, které po krátké době zemřelo.
 
Půjdeme-li jihovýchodním směrem k pstruhovému rybníčku, možná budeme mít štěstí a najdeme zde někde kámen, na kterém je vytesána levá ruka, a pod ním ukrytý poklad nezměrné ceny. Ještě dnes je tato pověst živá. (V roce 1866 byl tento kámen intenzivně hledán, do dnešních dnů však nelezen nebyl). Jiný kámen najdeme ale lehce, je to žulový blok, který se nazývá skála sv. Huberta. Vrchní plocha má tvar připomínající sedačku, kdysi tu prý sedával sám sv. Hubert. Dnes sem chodívají sedávat odrostlá děvčata, neboť věří, že se ještě v tomto roce vdají.
 
Průzračný lesní potok vtéká do malého rybníku a poté do velkého Pstruhového rybníku. Zbylé trosky zdiva svědčí o ne zrovna mírové minulosti. Nedaleko odtud jsou zbytky dřívější vesnice Stará Chmelištná. Další svědek minulých dob, který také zanikl, to byla 500 let stará jedle, v letech 1872 byla zasažena při bouři bleskem a odumřela. 21. 12. 1731 bylo celé polesí Sv. Huberta zničeno mohutnou větrnou smrští.
 
Nyní se podíváme na vlastí obec a její hospodaření. V obci jsou 4 koně, 212 kusů hovězího dobytka, 13 koz, 125 ovcí, 82 prasat, 20 včelstev a velké množství drůbeže. Na přímých daních je obcí odváděno 3915 K (rakousko-uherská koruna) základní daně, 218 K daň z budov, 20 K daň z domovní činže, 42 K výdělečná daň. Představeným obce je zemědělský hospodář Václav Sperk.
 
Drahouš a Pláveč spadají pod jesenickou farnost. V obci je kaple a jednotřídní škola. Poštovní a  zdravotní služby jsou poskytovány z Jesenice. Sv. Hubert spadá pod farnost a školu ve Velké Chmelištné.
 
Kaple byla postavena v roce 1728, o stavbu se zasloužil sekretář hraběte Černína Fr. Jos. Richtersohn. Vysvěcena byla 19. 5. 1729 ve jménu Jana Nepomuka. F. J. Richtersohn daroval kapli 50 zlatých a stříbrný kalich. Kaple byla zničena při požáru 6. 7. 1846, obnovena byla roku 1852. V současné době se zde koná svatá mše jedenkrát týdně. Před kaplí sotjí kříž, další kříže jsou na cestě do Otěvěk, Jesenice a u zámečku Sv. Hubert.
 
Do r. 1901 navštěvovaly zdejší děti školu v Jesenici, od tohoto roku vytvořil Drahouš a Tlesky školní spolek a založily vlastní školu, náklady činily 8000 K. Největší zásluhu na vzniku zdejší školy měli Fr. Sander – předseda okresního zastupitelstva a Karl Scheiner, zemědělský hospodář v Drahouši. Školu od jejího založení vede Ambros Worsch, katolické náboženství vyučuje jesenický děkan Paul Gebhard, pracovní výuku slečna Anna Lodlová.

Prvně byla obec připomenuta v r. 1408 jako sídlo vladyky křižovníka Václava, ten obec postoupil Litoldu z Moravjes. R. 1549 je uváděn jako majitel Jiří Šmikes ze Žďáru a později rodina Libštejnských z Kolovrat. V roce 1922 byla obec Jaroslabu Libštejnskému z Kolovrat zkonfiskována a koupí přešla do majetku říšského hraběte Heřmana Černína. 6. 7. 1846 byl v Drahouši obrovský požár, plamenům podlehlo 11 domů a 9 stodol.
 
Pláveč byla před 15. stoletím rytířské sídlo s lenní povinností ke královskému hradu Křivoklátu. V polovině 16. století byl majitelem Viktorin z Kuksteinu. Později byla Pláveč přivtělena k soseňskému statku, od r. 1620 spadá pod petrohradské panství.

 

Překlad z knihy Der politische Bezirk Podersam (1902)


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Drahouš (obec) Rakovník



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)