Kostomlaty pod Milešovkou (obec) [8354]

Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní části Českého středohoří, při západním úpatím masivu Milešovky, v kotlině sevřené vrchy Roudný, Vinskou horou, Mrtvým vrchem, Chlomkem, Pařezem, Kostomlatským vrchem a kostomlatským hradním vrchem. Ves Kostomlaty vznikla zřejmě v raném středověku, patrně ještě před založením dodnes částečně zachovalého románského kostela. V písemných dokladech se Kostomlaty připomínají až kol. r. 1333 v souvislosti se zdejším hradem. Raně středověká obec se rozkládala kolem kostela. Ve středověku pak byla založena ves oddělená od raně středověké vsi Lučním potokem. Tato ves se soustředila kolem cesty Most - Ústí nad Labem. Toto jádro lze zřejmě hledat v místech, kde se později prodloužená ulicovka rozšiřuje v úzkou vřetenovou náves, z jejíhož západního konce odbočuje cesta na Světec.

Dějiny a vznik obce jsou nerozlučně spojeny s hradem nacházejícím se jihovýchodně od obce. Hrad byl však postaven později, patrně Borši z Oseka. Boreš jej prodal (1333) v panství Chotiborovi z Herštejna, od něho jej koupil (1335) moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Posléze se stal hrad lénem Koruny české. Roku 1379 měl jej Habart starší ze Žerotína a zapsal Kostomlaty strýcům Plichtovi a Habartovi. Do roku 1390 přešly do držení Jindřicha z Dubé. Později tu seděl Beneš Silný (+1407) a jeho syn Albrecht ( 1400 - 1437) napřed pod poručenstvím a po roce 1418 jako pán. Od něho nabyl hradu a panství neznámým způsobem Zikmund Děčínský z Vartemberka, ale roku 1434 ho dobyl Jakoubek z Vřesovic a později od Albrechta odkoupil. Po jeho synu Jankovi (+1478) zůstalo pět synů, z nichž Jakub držel Kostomlaty (+1491), jeho sedm synů rozdělilo (asi r. 1501 ) panství na sedm dílů, které do r. 1 513 dva z nich - Zikmund a Kryštof odkoupili. Ten zde seděl ještě r. 1531 a ten jej podědil a dosáhl r. 1562 propuštění z manství. Poté drželi Kostomlaty syn Oldřich (+1580) a jeho synové Petr, Pavel a Oldřich. Těmto byl zabrán a prodán roku 1623 Humprechtovi st. Černínovi z Chudenic. V těchto letech byl asi opuštěn hrad Kostomlaty a pomalu se měnil v ruinu.
Jan Humprecht Černín postavil roku 1670 ve vsi nový zámek, kterému dal jméno Humprechtwiese. Vdova po něm Diana (+1687) pak odkázala panství rodu Clary-Aldringen, od něhož jej koupila (1770) Vilemína hraběnka z Věžník. Její dcera Antonie se provdala do rodu z Ledebouru a Kostomlaty se tak dostaly do držení tohoto rodu. V roce 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav a tomuto účelu slouží dodnes.
Kostel byl do 14. století farním a roku 1629 se stal filiálním. Roku 1706 byla při kostele vystavěna fara.
Na přelomu 15. a 16. století byly Kostomlaty povýšeny na město, tento statut však ztratily při úbytku domů v době třicetileté války.
V polovině 19 století byla v areálu dolního nádvoří zříceniny hradu zbudována restaurace a byla opravena a zpřístupněna turistům hlavní věž. Po roce 1948 byla hospůdka rozebrána.
V současné době je hrad přístupný na vlastní nebezpečí. Hlavní věž je nepřístupná. Areál hradu je udržován Občanským sdružením pro záchranu hradu Kostomlaty.
Z věže hradu je překrásný výhled do údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Věž je bohužel nepřístupná.

Poloha

přidat fotografie