Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Lešná (obec) [7973]



Obec Lešná se nachází v krásné krajině 7 km od Valašského Meziříčí, směrem na Hranice, poblíže řeky Bečvy, mezi obcemi Příluky, Lhotka nad Bečvou, Vysoká, Poruba, Perná. Obcí protéká potok Slaná voda. Na levém břehu stojí budova staré školy, kulturní dům a budovy OÚ a ZOD. Dominantu tvoří kostel sv. Michaela. Na pravém břehu nejvíce zaujme zámek, kolem něho se rozprostírá park anglického původu s bohatou sbírkou především cizokrajných stromů a keřů na ploše 7,22 ha.
Historie zámku, ale i celé obce se dá těžko doložit, což potvrzuje i rčení Jaroslava Sztefeka, který napsal, že existuje jen málo historických pramenů, které by nám mohly vysvětlit a upřesnit některá fakta, která zůstala nevyřešena a zahalena tajemstvím.
První písemná zmínka se nachází z roku 1355, kdy Vachno z Perné podstoupil paní Hilguntě na dvoru a jednom lánu z Lešné 13 hřiven. Další zmínka se píše 1365 o Smilu a Dětřichovi z Lešné, neb 1374 o Zavišovi z Lešné, který na svůj dvůr přijímá svého bratra, což se událo v roce 1381. Tehdy se uvádí  o Janu, Závišovi a Dětřichovi s jeho chotí Hildegundou z Říkovic vzniklá pověst, O vodní panně, rusalce, která prý sídlila ve studni na zámku v Lešné a zjevovala se v rybníce mezi Lešnou a Hustopečemi. Dokonce tato pověst byla zdramatizována Fr. H. Bukovcem pod názvem „Zrušená přísaha“, pro hustopečské divadlo. Uběhla další léta a mnohé odkupy, po kterých získává v roce 1480 Lešnou rod Hanuši z Pržna, které přikupují Vysokou, Lhotku s mlýnem a dvorem, což tvoří počátek Lešenska. Vládnou však velmi krátce, neboť již v roce 1481 kupuje celé panství Benedikt Pražma z Bílkova, který byl pánem na Perné, avšak za své sídlo si volí Lešnou a na Perné zůstává pouze dvůr. Pražmové pak vládnou v Lešné po 147 let, kdy před závěrem tohoto vládnutí dědí celé panství Beneš Pražma, který svůj majetek předává nejdříve své první manželce Bohunce, po její smrti druhé choti Ludmile. V roce 1618 se nechává Beneš Pražma svésti k odboji proti králi Ferdinandu II., čímž se zařadil mezi rebely a z Moravy byl vyhoštěn. To však mělo za následek, že 6.3.1621 bylo do Lešné posláno Ferdinandovo vojsko, které celou Lešnou včetně kostela, fary a statku vypálilo. Co se za Pražmů udělalo, lehlo popelem. Tato událost byla nalezena v zápise z báně kostela.
V roce 1622 byl Beneš Pražma kardinálem Frant. z Ditrichštejna zapsán do seznamu původců rebelie a jeho jméno bylo dáno na pranýř. Byl odsouzen k smrti, avšak z vězení se mu podařilo uprchnout. Jak a kde ukončil svůj život, není známo. Zbylý majetek byl ponechán vdově Ludmile, která však musela dluhy manžela zaplatit, proto lešenské panství prodává v roce 1628 Martinu Půhončímu z Předností. Ten má zásluhu na tom, že se aktivně se svými syny podílel na obnově zničeného panství. Zaměřil se především na statek, výstavbu nového kostela a fary. Renovace probíhá až do roku 1635, kdy byl také dostavěn nový chrám Páně. Původní kamenná tvrz byla přebudována v pozdně renesanční zámek s vnitřní arkádovou dvoranou. V roce 1641 bylo panství prodáno postupně několika majitelům a to až do roku 1648, kdy celé panství bylo prodáno Františce Eleonoře Žerotínové, rozené Podstatské. Dědické právo postupně přechází na hraběcí rodinu Lažanských, která počala s renovací panství, úpravy zámeckého areálu, včetně přestavby celého kostela, který dostává tvar kříže. Dřevěný strop je nahrazen klembou. Výzdobu jak zámku, ale i kostela provedl moravský barokní malíř Josef Sattler, který obohatil kostel sv. Michala freskovou výzdobou. Pro přímý pobyt šlechty na zámku sloužilo 13 zařízených pokojů. K chodu zámku náleží pivovar s chmelnicí, vinohrad a vinopalma, zahrada a aranžerie. V 18. stol. Přechází panství do několika rukou, až do roku 1793, kdy celé panství kupuje Josef Beesse z Chrostiny a jeho rod vlastní Lešnou téměř 50 let. Za tuto dobu ovlivnili Beessové jak chod, tak i vzhled zámku k reprezentačním účelům. Hospodářská stavení byla přemístěna v letech 1820 – 1840 a na uvolněném prostoru byl zbudován park anglického původu na ploše 7,22 ha. Výsadba parku byla prováděna italskými zahradníky. Nebyl to však jen park, ale i Obora, kde po úpravách byla chována zvěř, a to mufloni a daňci. V roce 1887 přicházejí poslední majitelé hrabata Kinští ze Vchynic u Tetova. Noví majitelé upravují zámek do klasicistní podoby podle návrhu vídeňských architektů. Rod Kinských patřil v té době ke starým českým rodům. Hrabě Filip Kinský patřil k nejvýznamnějším osobám v Lešné na přelomu století. Aktivně se podílel na úpravách a výsadbě keřových forem v parku, který se svou bohatostí zařadil mezi nejbohatší parky. Byly zbudovány 2 rybníčky, 2 skleníky, kruhový bazén s vodotryskem Zároveň byl pokračovatelem chovu daňků, jeleňů, muflonů, později jezdeckých koní a různých plemen psů. Kinští vlastnili Lešnou až do roku 1945. Další období je zaznamenáno v jiných publikacích.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Lesná (obec) Tachov
obec, osada Lesná (obec) Pelhřimov
obec, osada Lesná (obec) Třebíč
obec, osada Lešná (obec) Vsetín
obec, osada Lesná (obec) Znojmo
obec, osada Lesná (městská čtvrť) Brno-město



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)