Vrančice (obec) [7942]

Dávné osídlení naší lokality potvrdily archeologické průzkumy. Kapitola archeologického bádání se začíná psát počátkem minulého století , kdy na březnicku působil pro archeologii zapálený učitel F.J.Hykeš. Kolem roku 1897 byly objeveny pozdně halštatské ploché žárové hroby u Hořejan. Do pozdní doby halštatské ( asi 600 - 400 př. Kr.) jsou datovány tyto významné nálezy : vpravo od cesty v býv. obecním lese na okraji lomu, bylo zjištěno ploché žárové pohřebiště, kde byly nalezeny keramické nádoby, železné nástroje a bronzové ozdoby. Na podzim roku 1949 při stavbě silnice Hořejany - Vrančice na odbočce cesty k Těchařovicům při prokopávce pahorku našli dělníci kosterní pozůstatky. Došlo k významnému objevu dvou slovanských kostrových hrobů s bohatým inventářem. Z prvního hrobu byla zachráněna masivní esovitá stříbrná záušnice, osm skleněných korálků a chomáček vlasů ( jež se zachovaly dík patině záušnice), z druhého hrobu pocházejí čtyři skleněné hnědé korálky a dvě esovité stříbrné záušnice - jedna z čtyřpramenného spleteného drátku, druhá, honosná, zdobená provazcovým filigránem. Záchranným výzkumem byly zjištěny další tři kostrové hroby - bez nálezů. Soudobé sídliště lze předpokládat podle nálezů hradištní keramiky na návrší v poloze V rybníčkách jižně od Hořejan. V roce 1976 byl získán archeologický materiál (zejména keramika) povrchovým sběrem u Mýšlovic. Jednalo se o rovinné sídliště z pozdní doby halštatské ( 6-5. stol. př. Kr.), rozkládající se po obou stranách silniční přípojky do Mýšlovic. Další nálezy u Mýšlovic byly zkoumány v roce 1989 při stavbě dálkového vodovodu. Na táhlém svahu východně od stávající státní silnice asi 400 m SSV od okraje osady Životice se rozkládá rovinné sídliště z doby laténské (2.stol.př. Kr.). Bylo zde odkryto a prozkoumáno celkem 9 sídlištních objektů ( zahloubená chata s kůlovou konstrukcí, zásobní jámy apod.), obsahující bohatý archeologický materiál (keramiku, mazanici, přesleny, bronzový kruh, kosti, uhlíky apod.). V mělkém údolí 100 - 150 m Z až JZ od obce Mýšlovice se rozkládá sídlištní areál, využívaný opakovaně v několika obdobích pravěku i středověku. Nejstarší osídlení lokality pochází z doby halštatské (6.-5. stol. př. Kr.) a je doloženo nálezy keramiky z povrchových sběrů a jako intruze v mladších, středověkých objektech. Do střední doby laténské (3.-2. stol. př. Kr.) můžeme zařadit jeden zahloubený objekt. Celkem 7 prozkoumaných objektů náleží ranému středověku ( mladší doba hradištní, 12. stol.) a bylo v nich, kromě keramiky, kusů mazanic s konstrukčními otisky a metalurgických struzek, zjištěno množství zuhelnatělého dřeva a obilek. Vrcholně středověké osídlení z konce 14. a 1. poloviny 15. stol. reprezentuje jeden zahloubený objekt a zejména pak studna, jejíž stěny byly obloženy velkými lícovanými kameny. Ze studny byl vedle keramiky získán soubor tesařsky opracovaných dřev a bohatý vzorek paleobotanického materiálu. Zlatá stezka Do období halštatu lze zřejmě klást vznik stezky, která spojovala českou kotlinu s germánským a románským světem. Podél této historické stezky nazývané Zlatá stezka ( též Linecká, Gold weg, Voa bohemica) vznikala velmi stará sídliště. Nejstarší dochovanou písemnou zprávu o ní máme v kupecké listině z roku 906 n.l. obr3.jpgZmínky o této stezce lze dále najít k roku 1088, 1101, 1212 a poté stále častěji, kdy po ní putovali obchodníci, válečníci i panovníci. O její důležitosti mluví list Karla IV. z 11. října 1369. Zlatá stezka měla výsadu, že souběžně s ní nesměla jít žádná jiná stezka do Pasova. Několikrát se její směr měnil. Původně míjela Příbram. Teprve za císaře Rudolfa II. jeho majestátem z 20. 11. 1579, jímž bylo město Příbram povýšeno na Královské horní město, se trasa Zlaté stezky pozměnila a vedla přes Příbram.Stezka vedla přes Milín na Kojetín a pod vrchem Vranč na Životice a dále na Březnici.Ve směru Zlaté stezky byla v letech 1805 - 1835 vybudována státní silnice tzv. Pasovská , která naše vsi jen těsně míjí mezi Životicemi a Mýšlovicemi.   Vrančice Původ názvu Vrančice = ves lidí Vrancových ( 1367 Wranecz ) či Vránkových ( 1378 Peskoni dicto Wranka ) Z nejstarší historie První písemná zmínka je z r. 1253 kdy ves Wrantsicz náležela křížovníkům s červenou hvězdou. Ti ji prodali r. 1333 Přibíkovi z Obděnic, ale r. 1357 postoupil ji Hynek z Jedle zase křížovníkům. V r. 1421 král Zikmund zastavuje platy ve Wrančicich špitala Pražského. Roku 1454 se dostaly k Tochovicům, které měl zastaven rod Zmrzlíků ze Svojšína, držitelé Orlíka. Rod Zmrzlíků měl Tochovice až do r. 1515, kdy se uvádí nový držitel Oldřich Vranovský z Valdeka. Roku 1532 opat Placidus kláštera Ostrovského a sv. Jana ve Skále dědičně odprodal tochovickou tvrz s dvorem, městečko Tochovice, vsi Hořejany, Star. Vodu, Horčapsko, Vrančice, Svojšice, Kletice, Důl a část Lisovic a Ostrova rytíři Janu Trčkovi z Vitence, nejvyššímu královskému mincmistrovi a hejtmanovi kraje Podbrdského. Roku 1548 koupil zadlužené Tochovice a s nimi současně i Vrančice, Jiří z Lokšan, místokancléř království českého, který byl majitelem panství březnického. Lokšanové byli šlechtický rod ze Slezska. Rod Lokšanů byl povýšen r. 1604 do stavu panského. Při dělení tohoto rodu o panství březnické r. 1607 bylo odděleno a dostalo se panství Tochovice i s Vrančicemi jako třetí díl Václavu Lokšanovi z Lokšan. Václav Lokšan zúčastnil se stavovského povstání proti Ferdinandovi II. a proto byl jako tisíce jiných trestán na statcích. Václav Lokšan svob. p. z Lokšanu při komisi konfiskační dne 12. prosince 1622 odsouzen byl polovice jmění. Jeho statek Tochovice, městys Tochovice s dvorem poplužním a vsi Ostrov, Vrančice, Kletice, Hořijany, St. Voda, Horčapsko, Lisovice, Voslýn a Vacikov v pokutě ujaty a za sumu odhadní 23 381 kop míšen. prodán byl r. 1623 Přibíkovi Jeníškovi z Újezda. Přibík Jeníšek stav se současně majitelem panství březnického připojil i Tochovice s poddanými vesnicemi opět k tomuto panství. Přibík Jeníšek byl císařským komisařem při odhadu konfiskovaných statků v kraji Prácheňském a Bechyňském. Při soudu královském byl veřejným žalobcem a navrhoval tresty nejvyšší. Při tom provozoval lichvu při půjčování peněz, čímž zbohatl, ale koupených statků nikdy nezaplatil, čímž Lokšany a královskou komoru ošidil. Přibík Jeníšek z Újezda provedl ve zdejším kraji bezohlednou rekatolizaci s vydatnou pomocí jezuitů. Obyvatelstvo strádalo neméně než jinde násilím duchovním i libovůlí nového pána. Situace se postupně začala zlepšovat po jeho smrti r. 1651 za nástupců jeho rodu. Po smrti posledního příslušníka rodu Jana Josefa z Újezda r. 1728 přešlo panství podle platné smlouvy na Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat. Počty domů R. 1586 : bylo ve Vrančicích 8 osedlých. R. 1629 : 6 gruntů, 1 pustý a 4 chalupy. R. 1654 : 5 gruntů starých, 1 grunt zkažený, jiný pustý a 2 domky. R. 1770 : 20 čísel Nová organizace veřejné správy V roce 1848, když bylo zrušeno poddanství a robota, patřily Vrančice k březnickému panství Jana hraběte Krakovského z Kolovrat. V roce 1849 zákonem o obecním zřízení byly zrušeny dosavadní úřady vrchnostenské či patrimoniální a místo nich byla zavedena samospráva obcí, jež měla spravovat obecní zastupitelstva v čele se starostou. Reorganizací veřejné správy r. 1850 vznikl systém soudních a politických okresů, který nahradil dosavadní panství a kraje. Samospráva přešla na menší územní celky tzv. místní obce. Naše obec náležela do politického okresu Březnice. V roce 1864 vstoupila v platnost 1. a 2. kapitola českého obecního zřízení a na základě toho došlo k hromadnému slučování obcí. Roku 1864 připadly Vrančice k místní obci Tochovice . Roku 1877 připadly Vrančice k místní obci Ostrov s kterou se společně osamostatnily od Tochovic. Rozloučení spojených obcí V roce 1919 příchodem samostatnosti a ukončení války se život v obci vzpružil a tím i činnost veřejná. Ve spojené obci Vrančicích zatoužili po samostatnosti a to bylo osou místního zájmu. Na schůzi dne 20. dubna jednáno o rozloučení spojené obce Ostrova a Vrančic ve dvě samostatné obce. Bylo osobní hlasování a přijato dáti souhlas k rozluce 6 proti 2 hlasům. Tak umožněno, aby osada Vrančice stala se samostatnou obcí politickou. Obecní statek a jmění obecní jsou již dávno rozděleny a spravovány samostatně a proto tím snazší bude rozluka, protože není ani společných břemen. V roce 1920 vznikla samostatná místní obec Vrančice.

Poloha

přidat fotografie