Podlesí (obec) [7910]

Od počátku hospodářské činnosti ke vzniku vesnice Podlesí

Zákoutí Brd se nemůže pochlubit bohatou kulturní historií sahající daleko před nás letopočet. Horská pásma byla pokryta hustými smíšenými lesy, jimiž si prorážely cestu pouze dva potoky - Obecnický a Litavka. Odvahu proniknout na toto území s drsnými podmínkami v zimě měli v posledních staletích před naším letopočtem jen prospektoři snažící se vyrýžovat z písku potoků jmění. Narozdíl od Obecnického potoku, snášely přítoky Litavky po staletí částečky zlata a Litavka se ve druhém století před Kristem stala malým Eldorádem stejně jako i další potoky v blízkém okolí.

Zásoby zlata však byly během několika staletí vyčerpány a hornická činnost tohoto druhu ustala.

K jejímu obnovení došlo až po odkrytí stříbrných ložisek na přelomu 12. - 13. století. Tentokrát to nebyli prospektoři, ale zemědělci, kteří je objevili mezi kořeny stromů. V této době do horských oblastí našeho kraje přicházeli noví osadníci, z poražených stromů si postavili nová obydlí a seskupovali se do prvních osad. Nejdříve se usazovali v údolí Litavky a Obecnického potoka, pak v blízkých stáních. Počátkem 13. století se začala tvořit poměrně hustá síť nových vsí (Tisová, Kozičín, Lazec, atd.). Ve 14. století noví osídlenci pronikali až na Třemošnou, kde založili osadu Orlov. 

Podlesí vzniklo až v druhé vlně hospodářské činnosti, kterou podnítil na počátku 16. století nález nejbohatších stříbrných žil na Březovém vrchu (dnes Březové Hory). Ve dvacátých letech 16. století stálo v blízkosti březohorských šachet kolem dvaceti hornických domků. Několik dalších bylo postaveno i pod Březovými horami u Litavky, kde se ruda drtila na rudných mlýnech a propírala v toku vody. Vzniklo tak první obydlí osady nazvané Podlesí, nejprve Dolní (dnes Staré). V 17. století blíže ke stříbrné huti vznikla další podleská osada pojmenovaná Horní Podlesí (dnes Nové.)

První určité zprávy

Podlesí jinak zvané Podlesy dostalo jméno podle své polohy. První určité zprávy o něm podává nejstarší kniha horní a to na den Nejsvětější trojice roku 1527.

V zápisech této knihy nalezneme např.: v roce 1527 se jedná o postavení vodního stroje, aby voda z Podlesí mohla bez překážky hnát stroj na Horách a puchýrnu v Podlesí. Ve zprávě ze dne 17.5. 1702 navrhuje horní mistr Jakub Büttner, aby byla zase zřízena stará huť v Podlesí, atd. 

17. století až počátek 19. století 

První zmínky můžeme sice naleznout již v roce 1527, ale jako vesnice se Podlesí konstituovala až v polovině 17. století. Obec tehdy ležela na pozemku příbramského panství, založeného v roce 1524. Příbramský magistrát byl pánem nad Podlesáky ve všech běžných záležitostech.

V 17. a 18. století probíhala recese stříbrnorudné těžby. Život v Podlesí byl tehdy zřejmě ohraničen běžnou zemědělskou výrobou. Nelze vyloučit ani povrchovou těžbu železné rudy a účast podlesských na jejím zpracování. Podbrdsko bývalo označováno za železárny Čech a právě 17. a 18. století jeho sláva vrcholila. V důsledku reforem J. A. Alise, rodáka z Vysoké Pece, se koncem 18. století podařilo významně povzbudit těžbu stříbrných rud na Příbramsku. Hornictví se stalo dominantním oborem lidské činnosti a vtisklo tvář mnoha obcím, včetně Podlesí. Hornické obce charakterizuje především zvláštní typ obydlí, bez obvyklého hospodářského zázemí. Zemědělská výroba zde měla pouze doplňkový význam. 
Svébytnost hornické kultury je možné nejlépe doložit na oboru typickém pro celé Příbramsko - betlémářství. Podleské betlémy jsou dokonce charakteristické svou naivistickou řezbou. 19. století bylo dobou spolkového života. Podlesí tou dobou již rozdělené na Staré a Nové, bylo jedním z lokálních kulturních ohnisek na Příbramsku. Zejména Jednota vzájemně se podporujících ochotníků, jejíž bohatá tradice sahá do 80. let minulého století, si zaslouží pozornost.

Spor o Podlesí (druhá polovina 19. století)

V roce 1850 zanikla stará vrchnostenská správa a řízení obce se ujali sami obyvatelé prostřednictvím obecních úřadů. Podlesí však dvakrát spojilo svůj osud s Příbramí, se kterou vytvořilo obec jednu. Nejprve to bylo r.1890, kdy sami Podleští požádali o spojení obou obcí. Jednání trvala od roku 1890 a v referendu se k němu vyjádřili všichni obyvatelé s volebním právem obou obcí. Tehdejší spojení do jedné obce však bylo krátkodobé. Ke druhému sloučení došlo cestou direktivního nařízení až 1. ledna 1980. 

Na základě uchovaných dokumentů lze ovšem vyvrátit tvrzení o radostné touze Podleských spojit se s Příbramí. 

...V roce 1890 provedla obec Příbram čin, o němž my obyčejní smrtelníci nemáme ani zdání, čin protizákonný...Obec podleská byla po celé délce od jihu k severu rozdělena silnicí na dvě části. Část východní (34 domů) byla násilně oddělena od Podlesí a nazvána V. čtvrtí města Příbrami ...

Proti neoprávněnému oddělení bez schválení příslušných nadřízených orgánů podalo zastupitelstvo obce protest. Teprve v roce 1901 rozhodlo ministerstvo vnitra ve svém výnose o novém jednání ohledně úpravy hranic katastru. Vyhýbavé odpovědi obce příbramské dávaly podnět k veřejným protestům. Rok 1902 přináší rozhodnutí městské radnice o rozdělení domovních čísel příbramské části Podlesí a Březových Hor. Dnešní součást Drmlovo Pole bylo přiděleno k Březovým Horám. To vše je opět doprovázeno stížnostmi a rezolucemi.

Až 20. 4. 1910 schválilo obecní zastupitelstvo smírné podmínky pro projednání sporu o hranice. Obec příbramská přepouští veškeré domy na levém břehu Litavky obci podleské za výměnu přilehlých lesů a dvě enklávy u obce Orlova a Oseče. Teprve v roce 1912, tj. po 22 letech, dochází k definitivnímu ukončení sporu. 

1. světová válka a poválečná léta

Smutno a pusto bylo v obci Podlesí, ze které odešlo k plukům asi 60 mužů (rok 1914). Za několik dní po prvních bojích se již vracejí ranění vesměs ze srbského bojiště. Mnozí upadli do zajetí nebo padli na bojištích. Činovníci místních spolků provedli pro postižené rodiny sbírku, kterou obec rozděluje i mezi nejchudší zejména kvůli viditelnému zvýšení cen a s ním spojené lichvy.

Počátkem roku 1915 bylo odvedeno dalších 150 mužů, kteří jsou rozptýleni po všech koutech Evropy, ba i asijské Sibiře. V roce 1917 dochází k zastavení práce v horním závodě na tři dny, proto6e dělnictvo trpělo podvýživou. Také v lednu 1918 dochází k odvodu i sedmnáctiletých jinochů. Nesnesitelnými poměry byli horníci dohnáni k zastavení práce pro tělesné oslabení. Horními úřady byla provedena všeobecná prohlídka, po které jedna polovina mužstva byla uznána za práce neschopnou.

V obci byly vybudovány památníky obětem 1. světové války. Doprovází je motto: Proti své vůli život jsme dali - svobodné vlasti se nedočkali.

V roce 1921 bylo provedeno sčítání lidu. Mnoho občanů vstoupilo do církve římsko-katolické. Konalo se několik přednášek a 1. veřejné cvičení místní TJ Sokol.
Slavnostní odhalení pomníku padlým se uskutečnilo 28. října 1922. Koncem roku 1925 se započalo se stavbou elektrické rozvodné sítě. Také rádio prorazilo do Podlesí. První poslech byl umožněn našim občanům TJ Sokolem (31. 1. 1926), když uspořádala společný radiokoncert v sále tělocvičny. 4.-6.7. 1936 se konal v obci sjezd rodáků spojený s odhalením desky podleského rodáka, spisovatele a herce Josefa Lukavského.

2. světová válka a poválečná léta 

Tíha války doléhá opět na celou Evropu. V těžké a nejisté době usnáší se podleské zastupitelstvo na provedení občanské sbírky na obranu státu. Dne 3. 10. začíná již Hitler obsazovat Československo. Přijížděli k nám první uprchlíci - Češi - rodáci ze zabraného území. Některé z politických stran byly rozpuštěny. Z toho důvodu se utvořila i pro Podlesí a okolí velká strana Národní jednoty, a to ze tří místních politických stran (národně-sociální, lidové a Domoviny).

Roku 1939 oznamuje rozhlasová stanice Praha, že odsun našeho národa byl předán do rukou říšského kancléře A. Hitlera. Německá vojska přijela i do Příbrami, přejížděla naší vesnicí. 20. 4. byly nařízeny oslavy 50 narozenin A. Hitlera. V naší obci se nekonaly. Od 1.9. byly zaváděny potravinové lístky, později i lístky na uhlí. V tomto roce bylo vydáno nařízení se zákazem shromažďování pro činnost spolkovou, sportovní, kulturní, ba i svíčky na hřbitovech se nesměly užívat.

Dne 25. listopadu 1940 měla být odevzdána okresnímu úřadu z příkazu říšských úřadů obecní kronika. Kronikář Pos byl na to však včas upozorněn št. rotmistrem Pečeným, a proto napsal narychlo do jiné knihy jen něco z předcházejících let, a tuto knihu pak odevzdal. Pravou kroniku schoval a opatroval ji po celou dobu války, i když mu hrozila prohlídka Němců.

1941 byla zastavena činnost Sokola. Každý majitel rozhlasového přijímače obdržel lístek, že poslouchání zahraničního rozhlasu se trestá smrtí. Přesto se rozhlas poslouchal i u nás dál.

Roku 1942 byl sňat zvon z místní kapličky a odevzdán pro válečné účely. Vážil 26 kg a byl zakoupen občany z dobrovolných příspěvků. Ulit byl firmou Josef Teplý v Praze na Smíchově. 

V lednu 1943 jsou Židé odváženi do Terezína. V Podlesí žijící židovskou rodinu Glückovu také tento osud stíhá. 2.2. byl nacisty umučen ve vězení v Plötzensee podleský rodák škpt. F. Antropius, který jako zpravodajský důstojník zorganizoval napojení okresů na ilegální spojení vojenské organizace. Na přelomu července a srpna byly vybudovány dva lesní kryty pro stíhané odbojové pracovníky i některé sovětské zajatce. Ty však gestapo odhalilo a k smrti odsoudilo 4 podleské občany, kteří se podíleli na budování krytů.

Partizánská činnost sílí a od 15.4. 1945 nefunguje telefonní a telegrafní služba. Dne 3.5. byl proveden velký nálet amerických letadel na Příbram a okolí. Několik studentů přepadlo německou pozorovatelnu, odzbrojili německou posádku, roztrhali prapor s hákovým křížem a hodili ho do záchodu. Byli stíháni Němci, ale podařilo se jim ukrýt. V tomto roce se také konala 1. ustavující schůze MNV a byl ustanoven prozatimní MNV. 

Rudá armáda dorazila do Podlesí dne 12.5. Pro spolupráci s místním MNV byl přidělen komandant Chronov. Dne 8.6. Rudá armáda obec opouští. Obyvatelstvo se s nimi loučí s pohnutými vzpomínkami jako na naše osvoboditele. 5. a 9. 5. 1946 byly vyvěšeny státní vlajky a mládež ČSM uspořádala Staročeské máje.

1949-1988

V říjnu 1949 byl zahájen provoz místního rozhlasu a dva roky na to zřízen telefon s veřejnou hovornou. V roce 1952 došlo k odhalení pamětní desky obětem nacistického násilí v letech 1939-1945.

1953 se součástí Podlesí stalo i Drmlovo Pole. Koncem r. 1955 byla otevřena nová prodejna Jednoty domě č. 81 (dnes Obecní úřad). Dva roky poté byl dokončen železný most u Pauknerova mlýna a k užívání byla odevzdána i autobusová čekárna. Začalo se i se stavbou požární zbrojnice.

V červnu 1958 uspořádal Sbor pro občanské záležitosti první vítání občánků a rovněž v červnu, ale roku 1960, byla slavnostně otevřena Mateřská školka Podlesí. Významným se stal letopočet 1965, kdy obec získala titul Vzorná obec okresu Příbram za rok 1964. 

Na vstup vojsk Varšavské smlouvy zareagovali občané rezolucí, v níž žádali jejich okamžitý odchod, propouštění internovaných členů vlády a náhradu škod způsobených okupanty.

V roce 1971 dochází k zavedení autobusové dopravy - linka Orlov-Podlesí-Vysoká Pec, také ke slavnostnímu předání novostavby prodejně Jednota a zahájení pravidelného prodeje. Dům č. 81 prošel rekonstrukcí a o tři roky později sem byl umístěn MNV a knihovna.

1.1. 1976 se stal Orlov součástí naší obce. Na jaře 1978 byla zahájena výstavba prodejny potravin na Drmlově Poli. Ve snaze zlepšit situaci v obci probíhala jednání o integraci obce Podlesí k Příbrami. Sloučení bylo schváleno a 1.1.1980 se stala obec Podlesí osadou MěNV Příbram.

Rekonstrukcí prošla i budova místního pohostinství(1982) a v její blízkosti byla zapojena veřejná telefonní budka(1984). V průběhu let bylo v různých úsecích obce zabudováno mnoho metrů kanalizace. Občané odpracovali mnoho brigádnických hodin zdarma při úpravě komunikací a veřejných prostranství.

Současnost 

V listopadu 1989 se zhroutil pod spontánním lidovým odporem totalitní režim. Počátkem ledna 1990 bylo založeno v Podlesí OF. Dne 19.1. se za účasti kolem 90 občanů konalo ustavující shromáždění KOORDINAČNÍHO CENTRA OF. Na ustavující schůzi bylo navrženo obnovit samostatné postavení obce odloučením od MěNV Příbram a zřízením vlastního MNV. Jednalo se s obcemi Nové Podlesí a Orlov. Nové Podlesí souhlasilo, ale Orlov návrh odmítl. K otázce odloučení byla stanovena anketa, jejíž výsledky vyzněly jednoznačně kladně (66,8 %).

Prostřednictvím svých zástupců se OF aktivně podílelo na řešení aktuálních problémů obce. K volbám v červnu 1990 se dostavilo 99% voličů. OF splnilo svůj záměr zajistit svobodné volby a s vědomím splněného úkolu svou činnost závěrem roku 1990 ukončilo.

Obecní úřad zahájil svou činnost roku 1991. Začal vydávat Zpravodaj Podlesák, přestěhoval knihovnu obce do větší místnosti, obnovil tradici Velikonočního a Vánočního posezením se staršími občany, opravil řadu věcí v místní mateřské školce. Pro zlepšení životního prostředí byly instalovány odpadkové koše a kontejnery. Opravy se dočkaly obecní rybník i místní komunikace. Zavedení služeb pro občany (stravování v mateřské školce, sekání trávy, ověřování listin, kopírování, kadeřnictví ...) se setkalo s vysokým úspěchem.
Z obce Podlesí rovněž vzešla iniciativa na založení Sdružení obcí podbrdského regionu, obec se přihlásila k Programu obnovy venkova, je členem Svazu měst a obcí.

V roce 1996 se započalo s celkovou rekonstrukcí obecního úřadu. V současné době úřad, knihovna i kadeřnictví opět slouží občanům.

Autor: Obec Podlesí 

Poloha

přidat fotografie