Hudčice (obec) [7859]

Obec Hudčice leží 3,8 km jihozápadně Březnice. Za války prvních tří Lucemburků, Jana, Karla IV. a Václava IV., tedy ve 14. století, patřila k Rožmitálu. Roku 1347 Sezima, pán na Rožmitále, daroval půl dědictví otcovského, tedy svoji polovici, arcibiskupství pražskému. Druhá polovina měla zůstati jeho bratru Zdeňkovi. S polovicí Sezimovou připadlo půl Hudčic prvnímu pražskému arcibiskupovi, Arnoštovi z Pardubic. To byla tak zvaná část arcibiskupská. Druhá část zdejší obce, tzv. rožmitálská, zůstala v rukou Sezimova bratra, Zdeňka, pána na polovině panství rožmitálského. Od r. 1412 stal se pražským arcibiskupem Konrád z Vechty, byl držitelem poloviny panství rožmitálského a tedy i poloviny místních pozemků. Tento arcibiskup přestoupil k husitství, začež byl dán do klatby. Po jeho smrti, r. 1436, dal král Zikmund Lucemburský, tentýž, který glejt Husovi na cestu do Kostnice vydal, arcibiskupskou polovici rožmitálského panství v zástavu bratřím Janovi a Václavovi Zmrzlíkům ze Svojšína. Tak polovina naší obce, na levém břehu potoka, dostala se pod nové pány, kteří ji později prodali k Březnici. Druhou část zdejší obce drželi Lvové z Rožmitála, jimž patřila i tvrz Uzenice, a po nich páni Grispekové, kteří byli původu bavorského, i ti koupili okolo r. 1550 prodlužené panství rožmitálských Lvů. Po bitvě bělohorské byl Rožmitál dobyt od pověstného Don Baltazara de Maradas a obsazen. Vítězný Ferdinad II., tak jako mnohým českým rytířům a pánům, tak také rožmitálskému rytíři, protestantu Grispekovi, dal 16. září 1622 výpověď a odňal mu všechno jmění, tedy statek Rožmitál, k němuž náležel zámek a město Rožmitál, Věšín, Buková, Sedlice, Hoděmyšl, Vranovice, Lešetice, Nesvačily, Skuhrov, Pňovice, Bezděkov, Borovno, Trokavec, Mirošov, Skořice, Kolvín a dílem vsi Láz a Hudčice. Správu statku toho převzal Krištof Krásný; byl odhadnut na 36.111 míšeňských kop (míšeňská kopa rovnala se 70ti krejcarům). Jménem císaře Ferdinanda II. darován byl statek arcibiskupství pražskému, tedy kardinálovi Harrachovi, který stal se arcibiskupem. Podobně ožebračeni byli i ostatní členové tohoto protestantského šlechtického rodu, a celá rodina velmi zchudla. Bývalý pán rožmitálský Jan Jaroslav Grispek žil potom ve vsi Draheničkách, nedaleko naší obce, na statku řečeném u Hulů. Tam také byl na den sv. Petra a Pavla r. 1623 úkladně zabit od Jana Karla Příchovského z Příchovic, který sem přijel od Drahenic Druhá část Hudčic patřila Přibíkovi z Újezda. Roku 1625 odvádělo faráři bubovickému desátek 11 sedláků Vrbského a 13 sedláků Přibíka z Újezda. Tedy bylo roku 1625 v Hudčicích 24 sedláků. Také zde byl mlýn, který se připomíná hned r. 1586. Z výše uvedeného zápisu a z obsahu celé této stati vysvítá, že místní obec i pozemky kolem ní byly dlouho rozděleny ve dvě části, z nichž každá byla po dlouhý čas pod jiným pánem. Proto byli ve vsi i dva rychtáři či starostové. Na počátku války třicetileté bylo zde 24 sedláků. (Válka třicetiletá byla v letech 1618-1648). Z toho poznáváme, že naše obec byla již před třemi sty lety značně veliká. Zajímavou a přímo zdrcující statistiku usedlostí vykazuje zdejší obec po válce třicetileté. A sice r. 1654: 1 grunt starousedlý, 5 gruntů zkažených, 7 gruntů pustých, tedy opuštěných, a 3 chalupy.

Další v publikaci která byla vydána k příležitosti setkání rodáků s dalšími občany obce, dne 6. července 2002.

Poloha

přidat fotografie