Bohutín (obec) [7832]

Cestou z Příbrami do Rožmitálu pod Třemšínem po silnici č. I/18 nelze asi po 6 km jízdy minout obec Bohutín, která se rozkládá po obou jejích stranách. Ti,kteří se spokojí jen s průjezdem, vidí více či méně upravené rodinné domky a většinou pracovité a vstřícné Bohutíňáky. Na začátku vesnice je vítá věž šachty Rudolfky a na konci se s nimi loučí kostel sv. Maří Magdalény. Pojďte se však podívat po Bohutíně s námi alespoň po internetu a já jsem přesvědčena, že posléze navštívíte naši obec i fyzicky. Jste k nám srdečně zváni.

Bohutín je stará hornická obec, která se skládá ze čtyř částí – Bohutína, Havírny, Tisové a Vysoké Pece. První písemná zmínka o Bohutínu byla nalezena v rejstříku o berni a v urbáři arcibiskupských statků z roku 1379. Bylo zde celkem 15 lánů a 4 a půl jitra orné půdy, louky a ve vsi byl mlýn o dvou kolech. Bohutín byl tedy tehdy již značně rozsáhlou vsí. Tisová je starší – první zmínka o ní je z roku 1298 v zápisech faráře příbramského a kanovníka pražského Vojsly. Havírna a Vysoká Pec jsou původu „mladého“. Vysoká Pec je spojena s rozvíjejícím se příbramským železářstvím, Havírna zase s ruchem, který začal v kraji s rozvojem těžby stříbra v pohoří „Tisovském“. V roce 2000 prokázali ing. Vurm a ing. Kunický zcela jednoznačně, že první stříbrná a olověná huť na Příbramsku byla také kousek od nás – v lesích za Bohutínem blízko hájovny U Prokopa.V miniaturních šachtových pecích se zde vyrábělo surové olovo s vysokým obsahem stříbra již před 700 lety. A tak byl přidán další kamínek do mozaiky historie našeho kraje.

Obec, jak již bylo řečeno, je spojena velmi úzce s těžbou olověné a stříbrné rudy. Bylo zde několik dolů – nejvýznamnější byl důl korunního prince Rudolfa (familierně nazývaný Rudolfka), dále jámy Řimbaba, Štěpánka, František, Hůrka a vesměs podružné šachtice sloužící k větrání, event. přístupu do podzemí – Hamrovka, Bambas a Litavka. Dnes se již na žádné šachtě nepracuje. V blízkosti šachty Štěpánka stála úpravna rudy, tzv. vošverk. Když se zde přestalo v roce 1912 pracovat byla budova prázdná. V roce 1920 se začalo s její přestavbou na sokolovnu, která stojí dodnes, bohužel není v příliš dobrém stavu.
Hornické tradice Bohutína připomíná i znak obce udělený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR obci dne 12. 7. 1999.
Připomíná však nejen hornictví (zkřížená kladívka v černém poli), ale i příslušnost obce k arcibiskupství pražskému (žlutý pruh ve středu znaku). Tři zelené vrchy, to jsou tři nejvyšší místa v Brdech v jejichž jihozápadním podhůří Bohutín leží – Praha, Tok , Koruna. A stříbrná barva na spodní části znaku – to je říčka Litavka protékající celou obcí.

Dominantou Bohutína je bezesporu farní kostel Sv. Maří Magdaleny (1887-1950) stojící na nejvyšším místě v obci, návrší vysokém 567 m.n.m.
Kostel byl v roce 1950 zničen požárem a poté znovu vybudován do původní pseudogotické podoby a znovu vysvěcen. Vždy první neděli po svátku patronky kostela 22. 7. je dodnes slavena slavná a v širokém okolí vyhledávaná pouť. V minulosti byla při této příležitosti pořádána setkání rodáků bohutínských Jejich vztah k obci byl velmi silný a různé schůzky byly pořádány i v průběhu roku zejména v Praze.
U kostela, jak tomu již na českém venkově bývá, stojí budova školy. Ta naše se může pochlubit jedním primátem – řídící Karel Peták zde 1. 4. 1909 založil první chlapeckou a dívčí měšťanskou školu na českém venkově.Škola se samozřejmě rozvíjela a rozvíjí dál a dodnes do ní chodí malí Bohutíňáci odrostlí škole mateřské.
Z dalších pamětihodností stojí za zmínku mlýny podél Litavky. Původně bývaly čtyři, dnes jsou funkčí dva – Achačův (vybudovaný v 16.stol. jezuity) a Kleinertův-Dubských. Blízko kostela stojí krásné a pečlivě udržované stavení č. 25 – bývalá hospoda a řeznictví pana Říhy, které přináleželo k březnickému zámku.
A přichází čas otevřít další velkou kapitolu historie, ale i současnosti Bohutína - sport. V obci bylo rozsáhlé sokolské hnutí, jehož začátky se datují do roku 1910. Sokolská jednota pořádala nejen pravidelná cvičení, ale také divadelní představení v lesním divadle u sokolovny, šibřinky, atd. Rozvíjel se fotbal, lední hokej , lehká atletika,… Dnes najdeme dvě významná sportovní centra . U sokolovny na Havírně tenisový areál v krásném prostředí u lesíka zvaného Hora. Druhým centrem je areál fotbalový SK Litavanu Bohutín v západní části obce pod lesem, kudy vedou cesty do Brd pro cyklisty i pěší turisty. V této části je i hřiště na volejbal a koupaliště. Další možnost koupání je ve Vysokopeckém rybníku na Vysoké Peci.

Pro cyklisty je u nás vůbec příhodný terén. Lákají je nejen Brdy, ale také značená cyklistická trasa Příbram-Bohutín č. 302a. Jedná se o alternativu k trase č. 302, která je součástí západní větve cyklistické trasy Praha – Vídeň.
Trasa 302 a se odděluje z trasy 302 v Příbrami u stadionu Marily Příbram, pak mezi Bohutínem a Vysokou u Příbramě trasu 302 kříží a zpátky se na ni napojuje u Vysokopeckého rybníka.Dnes je trasa určena pro horská kola, do budoucna, po úpravách, i pro kola ostatní.
Na výlet od nás nemusíte jezdit jen do Brd, ale třeba můžete vyrazit do 2 km vzdálené Dvořákovy Vysoké, na Svatou Horu či Hornického muzea do Příbrami, do Březnice či Rožmitálu p.Třemš.,kde přišla na svět slavná Rybova mše vánoční Hej mistře.

V obci pracovalo v minulosti mnoho spolků , dnes jsou aktivní především dva – Sbor dobrovolných hasičů Bohutín a Sbor dobrovolných hasičů Vysoká Pec. Slavné byly a jsou hsičské bály a především masopustní průvod a merenda, které nebyly díky díky SDH Bohutín přerušeny (kromě let válečných) od roku 1921. Od roku 1998 jezdí bohutínští hasiči předvádět masopustní legrácky i do skanzenu v Kouřimi a mají úspěch.

A ještě jednu hezkou tradici tu máme. Je jí řezbářství, především slavné havířské jesličky z lipového dřeva, které o Vánocích najdeme v mnoha domácnostech – nové i ty děděné z pokolení na pokolení.

PhDr. Eva Kubíková

V současnosti žije v obci, která zahrnuje rovněž místní části Havírna, Vysoká Pec a Tisová, zhruba tisíc pět set obyvatel.