Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Střítež (obec) [7805]



Střítež je prastará osada. Původní název Čretež se odvozuje od staroslovanského čeret - rákosí rostoucí v bažinách. Je to jméno obecné a jeho význam byl přenesen na osadu.
První písemná zmínka o obci (r. 1104) sahá hluboko do minulosti v souvislosti se založením benediktinského kláštera v Třebíči r. 1101.

Na počátku 12. století se zde rozkládal třebečský les, zmíněný v tzv. třebíčském opisu Kosmovy kroniky české. Z podnětu moravských údělných knížat bratří Oldřicha Brněnského a Litolda Znojemského bylo založeno benediktinské opatství Panny Marie. Výstavba konventu postupovala zdárně, a proto byl již 10. 7. 1104 kostelík vysvěcen Heřmanem, biskupem pražským. Údělnými knížaty Oldřichem a Litoldem byl vydán dokument zápisu, tzv chirograf, podle kterého darovali ze svých údělů benediktům řadu osad. V jejich výčtu je uvedena i osada Cretes (psáno latinsky) - Střítež. Podle toho lze odvodit i stáří osady.

Jižním směrem na blízkém návrší leží románský kostelík sv. Marka (patrona kostelíka), který je pozůstatkem zaniklé vesnice Kosovice, které se připomínají r. 1101 a 1225, kdy je urozená šlechtična Heilwida vyměnila s opatem Lukášem spolu s Arklebicemi (jihovýchodně ke Kožichovicím na nynější trati Pustá ves) a Horkou (předměstí Třebíče) za vzdálené Oslavany.

Střítež mimo jiných vsí náležela k třebíčskému mílovému právu. Roku 1560 se stal majitelem Stříteže Burian Osovský z Doubravice. Po jeho smrti převzal majetek jeho syn Smil Osovský z Doubravice, vynikající politik a vládce. Své první manželce Blance z Žerotína vložil r. 1572 jako věnné právo několik obcí, mezi kterými bylai obec Střítež. Rok po její smrti uzavřel druhé manželství s Kateřinou z Valdštejna. Darem získala i dvory v Třebíči, Stříteži, Slavičkách, Okrašovicích a Dolních Vilémovicích.Od těchto dob přešla část majetku do rodu z Valdštejna.

Střítežský dvůr byl zaměřen především na obilní produkci. Dvůr měl 655 brněnských měřic půdy velmi dobré bonity. Dvůr měl původně 4 rybníky: Velký, Trpík, Vochůzka a Nový Vadomec. V r. 1827 až 1830 byly vysušeny a převedeny do orné půdy. Od r. 1911 je ve dvoře uváděna výroba lihovin. Po I. světové válce došlo následkem pozemkové reformy k parcelaci dvora.

Po II. světové válce byl celý střítežský velkostatek rozpracován. Největší část získali bývalí pracovníci statku (deputátníci).


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Střítež (obec) Český Krumlov
obec, osada Střítež (obec) Frýdek-Místek
obec, osada Střítež (obec) Jihlava
obec, osada Zadní Střítež (obec) Tábor
obec, osada Střítež (obec) Pelhřimov
obec, osada Střítež pod Křemešníkem (obec) Pelhřimov
obec, osada Střítež (obec) Třebíč
obec, osada Střítež nad Bečvou (obec) Vsetín
obec, osada Střítež (obec) Žďár nad Sázavou
obec, osada Střítež nad Ludinou (obec) Přerov



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)