Příštpo (obec) [7782]

Obec 9,5km severovýchodně od Moravských Budějovic. Je rozložena na levém břehu řeky Rokytné a prochází jí slinice z Jaroměřice do Rozkoše. Nejbližší železniční stanice Jaroměřice n. R. Nadmořská výška 413m. Pošta, zdravotní a matriční obvod, fara, základní škola Jaroměřice n. R. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 1 444ha. V současné době má 151 domů a 280 obyvatel.

Název je tvořením i významem nejasný. Může znamenat mladý les, sad, stromoví(ščep), ale také třeba ves jako příštěpek k něčemu většímu. Názvy obce v pramenech: 1190 Preschep, 1520 z Przisstczpa, 1528 z Przisstpa, 1550 ke vsi Przisstpu, 1570 ze vsi Pržysstpa, 1652 von Prispsch, 1671 a 1718 Pržispach, 1720 Przisbach, 1751 Pržibach, 1798 Pržisbach, 1846 Přispach, Přispa, Přistpo, také Přistba, 1872 Przispach, Příšťba, 1881 Příšťpo, 1885 Przisbach, Přísba, 1906 Přispach, Příšbo nebo Příspa, 1915 Přispach, Přístbo, 1924 Přístpo. Středně velká, dříve téměř zcela česká obec. V r. 1850 471 obyvatel.

Názvy tratí: Ve špici, Hajdukova, Markovský, Na dílech, Na lednicích, Na skalkách, Na vejhoně, Nad chobotem, Pod novým rybníkem, Pod spravedlností, Podskale, Strážnice, U dlouhejch, U Kmenta, U Kmentovýho mlejna, U královečnýho mlejna, U Příložan, V čelovinách, V kobovskejch, Ve voboře, Za hájem, Za horou, Za humny, Za voborou, Zisky.

Příštpo patřilo na poč. 13. stol. mezi zboží louckého kláštera. V r. 1480 zde seděl Ctibor z Jackova a v r. 1498 se ves uvádí mezi zbožím, které s hradem Bítovem propustil Vladislav II. z manství Jindřichu z Lichtenburka a jeho synům. V r. 1563 zapsali sirotci po Zdeňkovi Bítovském Příštpo spolu se zámkem a vsí Hostim a dalším zbožím Václavu Hodickému z Hodic a v r. 1591 je ves jmenována mezi zbožím, na které vzala Kateřina Zelená z Říčan svého druhého manžela Ladislava Šejnice ze Šlejnic. Později připadla ves panství Jaroměřice, jehož osudy dále sdílela.

Před třicetiletou válkou bylo v Příštpu 18 usedlostí, z nichž zůstalo osayeno 15 a 3 zpustly, ale byly do r. 1671 opět osazeny. V té době bylo ze starých usedlíků 10 láníků, 1 pololáník a 4 domkaři, z nových 1 láník a 2 domkaři.

Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 636,3 měř. orné půdy, 3 měř. zadrad, 50,7 měř. lad, 26,2 měř. pustin, 5 měř. pastvin, z luk bylo 69 fůr sena, ley měly rozlohu 24,7 měřic. Byl tu vrchnostenský dvůr o rozloze 283,2 měř. polí, 27 měř. lad a 3 měř. zahrad, z luk dostával 17 fůr sena a 5 fůr otavy. Robotovalo zde 12 sedláků s 1 volem 6 dnů v týdnu a 5 chalupníků s 1 pěším 3 dny v týdnu, v létě sedláci navíc s 1 pěším 6 dnů v týdnu.

Zdejší poddání se zúčastnili nevolnického povstání, které se v r. 1775 rozšířilo na celé jaroměřiceké panství.

Dvůr v Příštpě byl označen jako sídlo původců robotní vzpoury na části Znojemského panství v r. 1821. Místní učitel Jakub Coufal sepsal na žádost vzbouřenců petici pro císaře s prosbou za zrušení roboty, za což byl zatčen. Zdejší poddaní také ve vzpouře setrvali nejdéle, část jich potom utekla i s koňmi a pacholky do lesů, když předtím zničili polní nářadí, aby nemohlo být upotřebeno k robotě.

V 18. stol. užívala obec pečeť, pořízenou v r. 1716. Má v rpůměru 28 mm, v pečetním poli jsou 4 jehličnaté stromy, vyrůstající ze skály. Opis zní
strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie