Mladoňovice (obec) [7752]

Obec Mladoňovice se rozkládá v jihozápadní koutu Moravy. Že žili předkové zdejších obyvatel v lokalitě "Sedliště", dokládají archeologické nálezy ze starší i mladší doby kamenné. Z mladší doby železné se zde našly památky na keltské osídlení. Kdy bylo osídlení přemíštěno do zdejšího místa, není známo. První písemná zmínka o Mladoňovicích je z roku 1305 v zemských deskách v Brně.
Vesnice se v prvních staletích svého vývoje (ve 12.-14. století) rozvíjela jako osada trhová nebo městečko. V obci bylo jen 13 zemědělských lánů, ostatní domky byly řemeslnické a obchodnické. Památka na trhy se zachovala až do konce 19. století. Dokud se v Jemnici konaly na náměstí trhy, jedině Mladoňovičtí byli osvobozeni od tržních poplatků, za to postoupili Jemnickým tržní právo, jež obec dostala v dobách svého vývoje na město. Počátek vývoje na město dokazují i zbytky vodovodu, které se našly v domě čp. 35 v roce 1904 při stavbě kolny. Že obec směřovala v této době k vývoji města, svědčí také to, že měla i své hrdelní právo. To dodnes připomínají názvy polí (Za šibenicí, U Katovy luže). Poslední poprava se zde uskutečnila na počátku 18. století za vraždu novorozeněte.
V historických zápisech se mluví o Mladoňovicích vždy jako o majetku nějakého šlechtice. Pozemky nepatřily zdejším předkům. Usedlosti jim byly svěřeny, za to museli pracovat na panském, čemuž se říkalo robota. Mladoňovice dostal Jindřich z Klimberka v roce 1319 za věrné služby králi Janu Lucemburskému. po něm byli pány na Mladoňovicích plných 100 roků Krajířové. Ze zápisů v zemských deskách je uváděna trvz a ves Mladoňovice se dvorem.O dalším majiteli, Zdeňku z Roupova historie hovoří, že Mladoňovice vyženil. V roce 1629 je prodal Albrechtu z Valdštejna. V roce 1666 se hovoří o novém pánu Mladoňovic, Arnoštu Bertholdovi. Po něm je zdědili Kolovratové, kteří byli majiteli až do skončení roboty. Ti pak prodali už jen dvůr knížeti Lichtenštejnovi. Po něm zdědil dvůr v Mladoňovicích poslední majitel, hrabě Salm Reiferscheid.
Po zrušení roboty 7 .září 1848 se stali robotníci majiteli usedlostí, na kterých hospodařili. Mladoňovice měly svůj pečetní znak. Naposledy byla pečeť použita v roce 1733. Na kruhové pečeti byl nápis Mladěnovice. V kruhu na levé straně byla obrácená slupice (součást prvního pluhu) a na pravé straně sekera. Z toho plyne další důkaz, že obec byla osada od počátku zemědělská a řemeslnická.
Původní jméno obce Mladěnovice bylo v roce 1925 změněno na dnešní název. Zásluhu na této změně má historie obce, která dle různých pramenů dokládá, že odtud pochází Petr Mladoň, který se narodil v roce 1390. Studoval na univerzitě v Praze, kde složil bakalářské zkoušky. Po té působil u Mistra Jana Husa. V roce 1414 ho doprovázel na koncil do Kostnice. Tam pomáhal obhajovat jeho učení, rovněž mu prokazoval osobní služby. Byl přítomen jeho odsouzení i upálení, o čemž napsal zprávu.
Roku 1416 byl jmenován mistrem. Za 10 let na to se stal děkanem fakulty. Protože podporoval Husovo učení, byl se svými přáteli uvězněn a vypovězen z Prahy. Od té doby jsou jeho osudy zahaleny temnotou. V roce 1439 je již opět v Praze a je uveden na Michalskou faru. Brzy na to byl zvolen rektorem univerzity. V říjnu 1441 se stal podruhé děkanem fakulty. 7. února 1451 Mistr Petr Mladoň zemřel. Na paměť tohoto významného rodáka byla v Mladoňovicích v roce 1990 odhalena pamětní deska.

Poloha

přidat fotografie