Kostníky (obec) [7722]

Obec 7km jihovýchodně od Jemnice, prochází jí silnice z Kdousova do Police, ze které odbočuje v obci silnice do Vysočan. Nejbližší železniční stanice Třebelovice. Nadmořská výška 452 m. Pošta Třebelovice, zdravotní a matriční obvod a škola v Polici, fara Kdousov. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 1298 ha. V současné době má obec 64 domů a 226 obyvatel. Součástí Kostník jsou též samoty Rajmundský mlýn na Bihance.
Název pochází z metaforického pojmenování pro pevný a odolný jako kost, např. hrad. Názvy obce v pramenech: 1345 Gesnich, 1348 Gosink, 1353 Costnyk, 1412 Cossnyk, 1446 Costnik, 1499 Kostníky, 1718 Gössling, 1751 Goesling, 1872 Gössling, Kostníky, 1893 Gössling, Kostníky.
Ves s českým obyvatelstvem. V r. 1850 měla 308 obyvatel, v r. 1880 56 domů a 335 obyvatel vesměs české národnosti a katolického náboženství, v r. 1921 zde bylo napočítáno 65 domů a 351 obyvatel, v r. 1930 to bylo 68 domů a 362 obyvatel. V r. 1950 bylo v obci 70 domů a 264 obyvatel.
Poprvé se Kostníky připomínají v r 1345, v r. 1348 Karel IV. udělil lénem Jindřichovi z Waldsee městečko Vratěnín a další zboží mj. také Kostníky. Ve 14. a 15. stol. Se podle Kostník psal vladycký rod, první se jmenuje 1353 Filip z Kostník. Jan z Kostník prodal r. 1499 Kostníky s tvrzí Adamovi z Bačkovic. Při dělení krajířských majetků v r. 1487 dal Volfgang Krajíř z Krajku svým synům Lipoltovi a Jindřichovi zbořený hrad Frejštejn, městečko Vratěnín a vsi, mj. také tvrz v Kostníkách, jež odedávna náležela manstvím k Frejštejnu. R. 1528 prodali manželé Anna z Bačkovic a Vilém Kuna z Kunštátu na Polici tvrz a ves Polici a mj. též pustou tvrz a ves Koníky (!) Janovi z Tavíkovic. Pak sdílely Kostníky osudy polického panství.
Před třicetiletou válkou měla ves 25 usedlostí, z nichž zůstalo obsazeno 15 a 10 zpustlo. Do r. 1671 nebyla osazena žádná z poustek. V této době byli ve vsi 1 láník, 9 pololáníků a 5 domkářů, zbývající usedlosti zůstaly prázdné.
Podle Tereziánského katastru moravského bylo v Kostníkách 1228 meř. orné půdy, 32 měř. zahrad, 127 měř. lad, 281 měř. pustin, 6,6 měř. pastvin, z luk bylo 83,5 fůr sena a lesy měly 21 měř. Robotovali zde 2 sedláci se 2 koňmi 4 dny, 6 sedláků s 1 koněm 4 dny a 4 čtvrtláníci s 1 pěším 4 dny v týdnu, v létě však všichni 6 dnů v týdnu. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Kostníkách 306 obyvatel, z toho 150 mužů a 156 žen ve 40 domech a 69 domácnostech. Z nich se živilo v zemědělství 61 osob, řemeslem 6 osob a 2 osoby oběma předchozími. Ve vsi byli tehdy 2 láníci s výměrou 59 až 70 jiter půdy, 16 pololáníků s výměrou 32 až 40 jiter, 7 čtvrtláníků s výměrou 13 až 32 jiter a 12 domkářů s výměrou ¼ až 4 jitra půdy. V selských usedlostech byli obvykle hospodáři k pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Ve vsi se chovalo 29 koní, 42 volů, 58 krav, 15 kusů mladého dobytka, 55 obyčejných ovcí a 23 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 2 voli, 2 krávy, 1 kus mladého dobytka, 5 ovcí a 1 vepř. Desátky byly odváděny faře v Kdousově. Místem trhu pro Kostníky bylo město Jemnice.

Nekuda V., Janák J., Michna P., MORAVSKOBUDĚJOVICKO JEMNICKO, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997

Poloha

přidat fotografie