Jemnice (město) [7710]

Město Jemnice je správním, hospodářským a kulturním střediskem kraje mezi Dačicemi a Moravskými Budějovicemi. Územně patří do kraje Vysočina a leží u jeho jižní hranice. Samotné město bylo založeno na vysokém ostrohu nad levým břehem říčky Želetavky. Na pravém břehu se rozkládá nejstarší část města, dnes zvaná Podolí.

Je doloženo, že území bylo osídleno už v paleolitu. Nálezy mladopaleolitické industrie jsou doloženy v okolí Chotěbudic, Slavíkovic, Panenské a Pálovic. Nejstarší zemědělské osídlení bylo rovněž doloženo mezi Jemnicí a Loukou. O intenzivnějším osídlení existují důkazy, které pochází až z doby laténské. S tímto obdobím je možné spojovat nálezy grafitové keramiky. Slovany byl náš kraj osídlen zřejmě až v 10. stol. Zvláště intenzivní osídlení bylo doloženo na východ od našeho města.

Nejstarší část Jemnice, Podolí, vzniklo zřejmě jako hornická osada. Hornictví a prospektorství v 11. stol. se stalo jistě výnosným zdrojem obživy obyvatelstva, které se jinak živilo zemědělstvím. Hornická osada se rozkládala kolem knížecího dvorce, jehož pozůstatkem je kamenná rotunda postavená pravděpodobně na přelomu 11. a 12. stol. Kamenný palác zůstal zachován v nynější lodi kostela sv. Jakuba.

Rozkvět hornictví byl zřejmě příčinou založení nového sídla na vysokém ostrohu nad řekou Želetavkou. Vznik nového města je nutno datovat před rok 1226. Z tohoto roku pochází zápis v „kuřimské kronice“, kde je zmínka o „novém městě“ v souvislosti se jménem prvního známého jemnického faráře Viktora.

Jedním z dokladů pro dolování v okolí Jemnice je i název města. Vyvinul se z podstatného jména jáma. Jemnice byla osadou „jamníků“ vybírajících rudu z jam, nebo také místem s jámami. Těžilo se zde hlavně stříbro, olovo a zlato. Hornictví přinášelo městu značnou prosperitu. Ve 14. stol. zbohatly některé měšťanské rody natolik, že začínají skupovat okolní vesnice. Nejznámějším zbohatlíkem je rychtář Martin z Radotic, zvaný také „mincmistr“. O existenci jemnické mincovny svědčí nálezy městských mincí s gotickým písmenem „G“ (Gemeniz, Gemnyc). Jemnická mincovna zřejmě nebyla oficiální. Patřila patrně markraběti Joštovi, který potřeboval pro své politické záměry mnoho peněz. Martin z Radotic se později stal jeho mincmistrem v Brně.

Hornictví v dobách prosperity podporovalo i další řemesla. Zlatníci z Jemnice byli známí v Brně, ve Vídni i na území dnešního Německa. Výrobky zlatníků z rodu „Jamnitzerů“ se nachází ve sbírkách muzeí ve Vídni, Drážďanech, Londýně a jinde.

Ve válečných dobách 15. stol. byla těžba v okolí města přerušena. Obnova dolování v pozdějších dobách skončila vždy neúspěšně. Ložiska byla zřejmě už vytěžena. Tím také skočila prosperita města. Obyvatelstvo se pak živilo především zemědělstvím, včelařstvím a rybníkářstvím.

Poloha

přidat fotografie