Jakubov (obec) [7707]

Obec Jakubov je doložena poprvé jako dominium na donační listině Wolframa Schenka z poloviny 13. století, lokované na okraji středověké moravskobudějovické sídelní komory při tzv. Haberské stezce. Vznik této osady může podle některých hypotéz souviset s pravděpodobnými pokusy o těžbu stříbra v jejím okolí. Hornické povaze osady může nasvědčovat rovněž zasvěcení pozdně románského kostela sv. Jakubovi Většímu (též "Staršímu").

Již na počátku 14. století se Jakubov stává majetkem větve Pernštejnů, kteří se píší "z Jakubova". Nejpozději od poloviny století sídlí na místním fortifikovaném sídle, pravděpodobně hradu. V následujících staletích se zdejší majitelé často střídali, což však evidentně neznamenalo úpadek. Z významnějších pánů stojí za zmínku rod utrakvisticky smýšlejících Krajířů z Krajku; zřejmě za jejich panování došlo k povýšení Jakubova na městečko. Zatímco bouřlivé 15. století, plné válek občanských (husitství) i česko-uherských, přežila obec relativně dobře (byť v této době zřejmě zanikl zdejší hrad), o dvě staletí později byla situace daleko horší.

Třicetiletá válka spojená s dlouhodobým strádáním, rabováním procházejících vojsk a úbytkem obyvatelstva se tu podepsala zcela zřetelně: asi 1/3 gruntů (možná i více, údaje se různí) zpustla, polorozbořený kostel byl uzavřen a fara opuštěna. Z prosperujícího městečka se stává zchátralá víska.

Určitý rozvoj přineslo až 19. století, kdy obec získala samosprávu a postavila zde školu. Koncem století zde, podobně jako ve většině obcí okolních, vzniká mj. organizace místních hasičů. Tento do jisté míry prestižní spolek formuje místní život a předznamenává pozdější bohatou prvorepublikovou spolkovou činnost. V této oblasti zajisté vynikla všestranná osobnost zdejšího řídícího učitele Štěpána Koudely, který se tu ve 30. letech 20. století angažoval v kulturně-společenském životě (divadelnictví, osvěta, spolky, vybudování místního letoviska "Jakubovská riviéra" atd.) Se "zlatou érou" 30. let poněkud kontrastuje nešťastné poválečné období budování nenávisti, jejíž kola se roztočila zejména pod zaklínadlem socializace vesnice, zřetelně a dalekosáhle paralyzující zdejší přirozeně se rozvíjející vesnický život.

Poloha

přidat fotografie