Hornice (obec) [7700]

Obec Hornice se nachází 11, 5 km jihozápadně od Moravských Budějovic. Původní název vsi snad naznačuje domáckou podobu jména Horymír, Horomysl, pozdější název Hořenice, Hornice je vykládán jako název říčky nebo odvozenina od označení toku jako „horní voda“.Názvy obce v jednotlivých pramenech se měnily takto: 1358 in Horonycz, 1407 Horynycze, 1447 Horzenicz, 1464 Hornicze, 1846 Hornitz, Hornice.

Pokud budeme hledat známky nejstaršího osídlení v katastru obce Hornice, najdeme ho na levé terase říčky Bíhanky, jihozápadně od obce. Nachází se zde výšinné hradisko s místním názvem Turecký kopec. Výzkumy zde prováděl archeolog L. Meduna, který zde popisuje nálezy kamenné štípané a broušené industrie, jevišovické keramické z pozdní doby kamenné, dále halštatský a slovanský keramický materiál, nálezy z doby bronzové a latenské. Hradisko Turecký kopec pravděpodobně spolu s hradiskem v Bítově a Palliardiho hradiskem na Želetavce patřily k obranné hraniční linii Velké Moravy. Obyvatelé hradiska se z důvodu zintenzivnění zemědělské činnosti rozptýlili blíže k obdělávaným pozemkům a tady nalézáme kořeny prvních vesnic.

Nálezy slovanské keramiky máme v katastru obce také z kapličky na rozcestí k Velkému Újezdu, dále v č. p. 18 a v trati na Dubě. Na hranicích katastrů Hornice a Kostníky se nachází zaniklá osada Vosmoruby, po které nám už zůstal pouze traťový název pozemku.

Píše se rok 1368. Na trůně českého království vládne český král a římský císař Karel IV. Jeho předchozí působení v úřadě moravského markrabí mimo jiné udělal pořádek v zemském písemnictví. Zde se také nacházíme první písemnou zmínku o naší obci, a to konkrétně v Zemských deskách moravských.

První písemná zmínka je z roku 1358: V tomto roce už byl název obce in Horonycz a vlastnili ji vladykové z Kostník až do roku 1369. Roku 1358 postoupil Filip z Kostník dvůr v Hornicích své sestře Alžbětě. Od roku 1385 se poměrně často objevují jména šlechty píšící se podle Hornic. Především to byl Jindřich s manželkou Eliškou v letech 1375 – 1447 a jeho sestra Střezna, která byla manželkou Mikuláše z Jemnice. V roce 1407 prodal bývalý brněnský mincmistr Martin z Radotic Heřmanu z Lipníka. Dále je zmiňována jeho dcera Markéta, manželka Miloty z Šemíkovic, a to mezi léty 1415 – 1447, která jej zapsala roku 1447 a předala Mikuláši Klouzalovi z Rynárce a ten v roce 1464 zapsal ves Štěpánovi ze Slavíkovic, který se dále psal Štěpán z Hornic a Slavíkovic. O Janovi z Pálovic se píše mezi lety 1484 – 1493, který zanechal synu Filipovi ves i se svobodným dvorem, který je vlastnil od roku 1502 až do r. 1515. Psal se jako Filip z Hornic. Šlechta vlastnila v Hornicích dvůr několikrát uváděný mezi léty 1358 až 1515. Roku 1515 byla ves zapsána Adamu z Bačkovic. Po jeho smrti získala v dědictví sídlo jeho dcera Anna z Bačkovic s manželem Vilémem Kunou z Kunštátu. V roce 1528 prodali Hornice spolu s jiným zbožím včetně tvrze a vsi Police Janu z Tavíkovic. Svobodný dvůr v Hornicích je v roce 1527 uváděn jako zbořeniště. Roku 1602 se Hornice spolu s Dědicemi, Bačkovicemi a částí Dešova nakrátko ocitly v majetku Otty Kotulínského z Kotulína, který jako svobodný odkázal majetek svému služebníku. Ten se nemohl dočkat smrti Kotulínského a zabil jej. Po odhalení zločinu připadly Hornice zemské komoře, která je převedla na Benedikta Palastiho z Kasejova na Polici. Ten je prodal roku 1636 Jakubu Berchtoldovi z Uherčic. Součástí panství Police zůstaly až do roku 1838, kdy je hrabě August Segur prodal spolu s Kojaticemi a Dědicemi hraběti Karlu Nimptschovi, majiteli panství Nové Syrovice.

Roku 1850, po zrušení úřadů vrchnostenských a zřízení státních úřadů správních, byly Hornice osadou obce Kojatice a s nimi tvořily politickou obec. Po dobu 1. Sv. války byl starostou obce Kojatice s osadou Hornice Jan Křivánek z č. 3. Roku 1918 žádali horničtí občané, aby se osada stala samostatnou a r. 1920 bylo žádosti vyhověno. Prvním starostou samostatné obce Hornice byl Antonín Koutný, rolník z č. 2, a po něm následovali: 1924 – 1932 Konrád Fujdl, č. 17, 1932 – 1945 Josef Podolský, č. 29, 2. 7. 1945 byl zvolen místní národní výbor a předsedou se stal Antonín Kovář, č. 1, 1946 – 1947 Oldřich Svoboda, č. 5, 1947 – 1954 Antonín Štěpanovský, č. 23, 1954 – 1957 Josef Podolský, č. č. 29, 1957 – 1960 František Šenkypl, č. 19, 1960 – 1964 Ladislav Kalenda, č. 25, 1964 – 1971 František Šenkypl, č. 19, 1971 – 1976 František Dohnal, č. 21.

V roce 1976 došlo ke sloučení obcí Hornice, Kojatice a Dešov pod MNV Dešov. V Hornicích byl občanský výbor, jehož předsedou byl Jiří Veselý, č. 14. Roku 1990 došlo opět k osamostatnění obce Hornice a starostou obecního úřadu byl zvolen Jiří |Veselý. V roce 1998 se starostou stal Jaroslav Křivan, č. 27, a od r. 2002 vykonává funkci starosty Mgr. Miloš Březina, č. 22. Obyvatelstvo: Před třicetiletou válkou vylo v Hornicích 13 usedlostí, z nichž zůstalo 6 a 7 zpustlo. Koncem feudálního období r. 1843 žilo v Hornicích 154 obyvatel ve 24 domech a 38 domácnostech.

Poloha

přidat fotografie