Čáslavice (obec) [7676]

Obec Čáslavice leží v nadmořské výšce 430 m a náleží svým původem k  nejstarším moravským osadám. Čáslavice obývali potomci Čáslavovi, kterému patřila v prastarých dobá ch tato osada. Od jména Čáslav je jméno Čáslavice .

Čáslavice byly významným místem již v polovině 13. století a o jejich původu a existenci je dochováno dosti historických pramenů. Nejstarší z nich se datuje z roku 1240 , kdy farář Předvoj z Čáslavic svědči na dvou listinách kláštera tišnovského. Z toho vyplývá, že Čáslavice v té době měly již faru a kostel a musely stát na půdě královské. Proto je možno založení Čáslavic datovat někdy do poloviny 12. století, až po přelom 13. století .. Další písemná památka je z roku 1324 , kdy je připomínán Petr z Čáslavic, který koupil dědičnou rychtu v Dětřichově / v Dittersdorfu - Křoví u Bíteše /. V této době náležely Čáslavice k zeměpanskému hradu Rukštejn a jsou opět připomínány v roce 1371 v závěti markrabího Jana Jindřicha z Rukštejna, který odkázal svému synovi Janovi Soběslavovi, jakožto součást markrabství ku hradu Rukštejnu, i Čáslavice. Počátkem 15. století byl hrad Rukštejn zastaven Hynkovi z Valdštejna, který si s hradem ponechal ve svém panství i ves Čáslavic e . Další historická zmínka o Čáslavicích je z roku 1447 , kdy Zdeněk z Valdštejna, který držel hrad Sádek, dohnal Drslava z Radotína a Opatova před zemské právo, že čáslavického faráře obral v mírné / mírové / zemi o 10 kop grošů moravských. Páni z Valdštejna, kteří drželi vedle hradu Rukštejn i hrad Sádek, počítali i v dalších letech Čáslavice k jejich majetku. V roce 1454 zapsal král Ladislav hrad Sádek, " městečko Sádek" a "městečko Čáslavice" do zemských desek Janovi z Valdštejna .

V dalších desetiletích s e zapomnělo, že sádecké zboží a s ním i Čáslavice jsou královské a že je drženo pány z Valdštejna jen jako zástava. Poněvadž to upadlo v zapomnění, využil toho Zdeněk z Valdštejna a roku 1499 je vložil do zemských desek / připsal si je/ jako svůj majetek. Roku 1507 patřily Čáslavice mezi zboží / majetek/ Viléma z Pernštýna, který je roku 1519 dal s hradem Sádkem a Čáslavicemi do užívání své dcery Bohunky z Pernštýna a vymínil si na tomto majetku dosmrtné užívání. V roce 1585 patři Sádek Jindřichu Brtnickém u z Valdštejna, který ze Sádku a.Čáslavic věnoval své ženě Zuzaně Heltové z Kementu a na Meziříčí 7 a půl tisíce zlatých z hradu Sádku a k tomu 2 a půl tisíce zlatých ze vsi Bulikovice a Čáslavice. Tato z vděku Jindřicha Brtnického jmenovala svým společník e m. Jak už bylo zmíněno, byla na začátku 13. století v Čáslavicích fara a kostel. Fara musela být hodně výnosná, neboť k ní patřilo více osad a také dosti vzdálené Štěměchy.

V 15. století, když se v okolí Čáslavic rozmohlo bratrství moravské, přestala v Čáslavicích katolická fara existovat. Stalo se tak patrně v roce 1681, kdy kostel a zřejmě i fara vyhořely a při tomto požáru lehla popelem i část Čáslavic. O tomto požáru byl nápis na velkém zvonu na věži k o stela po roce 1773. Po bitvě na Bílé hoře byly Čáslavice farností přikázány do Starče a až v roce 1773 zde byla zřízena lokálka, kam dosazoval kaplany farář stařečský. Prvním knězem v nové faře od roku 1775 byl Ignác Zita, který působil v Čáslavicích 30 l e t a také zde zemřel roku 1805. Na začátku 17. století zdědil po Jindřichovi z Valdštejna hrad Sádek a Čáslavice jeho syn Zdeněk, který byl za účast v českém stavovském povstání uvězněn na Špilberku od léta 1621, jeho panství bylo zkonfiskováno, odhadnuto n a 60.000 zlatých a bylo přiřčeno /k ruce/ komory královské. Královská komora prodala hrad Sádek, ves Čáslavice a část panství Bulikovického roku 1623 císařskému podplukovníkovi  Tomáši Cebbonimu.

V té době toto panství čítalo 273 usedlostí , z toho 43 usedl ostí pustých /neobdělávaných/, poněvadž  majitelé byli po bitvě na Bílé hoře vystěhováni. Roku 1676 přešel hrad Sádek a Čáslavice do zboží Gottrieda /Bedřicha/ z Waldorfu, kterému bylo prodáno za 29.499 zlatých Františkem Máriou z Valdštejna, poněvadž tot o panství zadlužil na neúnosnou míru bratr Mária, Jeroným Salvátor z Valdštejna.

Další zmínka o Čáslavicích je až z  doby 30ti leté války . O Čáslavicich  nás zpravují listiny z první lánové vizitace /sčítání pozemků/ z roku 1656 a listiny druhé lánové vizitace z roku 1672. Podle listiny první lánové vizitace v roce 1656 měly Čáslavice 33 obydlených usedlostí a 11 usedlostí pustých. Zároveň se sčítáním pozemků bylo provedeno i sčítání obyvatel a spočítáno kolik kusů polí patři k usedlostem. Před válkou 30ti l etou,v roce 1618, měly Čáslavice 300 obyvatel a důsledkem moru a nemocí během 30ti leté války, měly Čáslavice v roce 1672 pouze 230 obyvatel. Roku 1708 vypukl v Čáslavicich velký požár, kterému padla za oběť  velká část obce. Tento požár ožebračil mnoho lidi v obci a když k tomu připočteme, že sedláci, chalupníci a poddaní museli robotovat dva až tři dny v týdnu na panském, jeví se nám velká bída obyvatel obce.

V r. 1820 bylo provedeno nové sčítání pozemků, domů a lidí a v matrice katastru pozemkové daně je uvedeno, že Čáslavice v tomto roce měly 79 domů se 133 světnicemi, měly 50 ks dominikálních a 2.150 ks rustikálních pozemků o rozloze 1.600 jiter 645 sáhů. / jedno jitro - 57,6 árů, jeden sáh - 3,6 m2/, t.j. asi 924 ha polí s hrubým výnosem 6.447 zlatýc h , z toho 647 zlatých z polí, 111 zlatých z luk, 245 zlatých z pastvin, zbytek je z ostatní činnosti. Podle tohoto sčítání byl v Čáslavicích 1 hostinec, 1 myslivna, lokálie s kostelem, škola s vrchnostenským patronátem.

Čáslavice byly v roce 1864 povýšeny na městys. V roce 1885 dostaly Čáslavice za starostování Matěje Trojana tržní právo, ale trhy brzy zanikly, poněvadž o ně nebyl zájem. V roce 1886 řádila v Čáslavicích cholera.

Poloha

přidat fotografie