Praha - Dolní Chabry (městská část) [7541]

Historie Dolních Chaber se počítá od doby daleko předcházejících 11. století, dobu výstavby prvního Chaberského kostela. Pro její poznání je nutné vrátit se několik statisíců let nazpátek.

Dolní Chabry se rozkládají na severní hranici Prahy. Zde byly objeveny ojedinělé náznaky osídlení. Svědectví vydala cihelna pana Malinského, rozkládající se kdysi za hřbitovem, na severním konci ulice Pod Zámečkem, ukrývající ve svých sprašových hlínách soubor kamenných kulovitě opracovaných nástrojů „do ruky" a sekáčů, zhotovený z buližníkových valounů. Vše ostatní nesoucí jasné stopy po opracování člověkem, nepochybně hojnější výrobky ze dřeva, kůží, kostí, šlach a dalších materiálů podléhajících zkáze, to vše zaniklo. Zůstal jen kámen, který dal prvnímu období člověka jméno - doba kamenná.

Rozkládalo se v místě pískovny pana Malinského sídliště prvních lovců? Pravděpodobně ne. Veškeré nalezené kamenné nástroje byly v druhotném uložení. Do Chaber se ze zaniklých osad dostaly geologickými pohyby během dlouhých statisíců let.

Mohl v místech cihelny pana Malinského člověk paleolitu nacházet svoji obživu, lovit zdejší zvířata pro maso, kůži, šlachy a tuk, potřebné pro jeho žití a přežití? Ano, mohl. Během těžby cihlářské hlíny byly nacházeny kosti mamutů, kel v dochované délce 1 metru, mamutí stoličky a kosti dalších pleistocéních zvířat, srstnatých nosorožců, bizonů, sobů a rovněž vlků.

Dokladem osídlení Chaber ve starší době bronzové je pohřebiště únětické kultury (nazvané podle vesnice Únětice) odhalené během archeologického výzkumu ve žďárské ulici. Jen těžko si zde představit, že se zde rozkládalo mohylové pole s uměle navršenými mohylami, pod kterými byly ukládány pohřby doprovázené keramickými nádobami a předměty osobní potřeby z bronzu. Během staletí intenzivní zemědělské práce se násypy mohyl zcela ztratily. Hroby však přetrvaly až do doby, kdy byla na místě pravěkého pohřebiště zahájena výstavba rodinných domů.

Doklady osídlení mladší doby bronzové, knovízské kultury, dle vesnice Knovíz na Slánsku, jsou z prostoru Malínského cihelny. Další sídliště s jamami bohatými na keramický odpad a výrobky z bronzu se nacházelo v Ústecké ulici, v úseku mezi Spořickou a Prunéřskou ulicí. Třetí sídliště bylo zachyceno také při stavbě garáží u obecního rybníka a v Bolebořské ulici.

Přítomnost Slovanů v Chabrech, objevujících se na území Čech po polovině 6. století, prozatím potvrzují jenom ojedinělé nálezy, pocházející pravděpodobně z hrobů odkrytých na jižním okraji Horních Chaber, keramická mísa, a na Malínského cihelně, nebo mezi východní zdí hřbitova a úpatím Červeného vrchu, bronzové záušnice zdobící původně vlas slovanských žen. Oba nálezy spadají do let 950-1150 po Kristu. Raně středověké hroby byly odhaleny i u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, kde se pohřbívalo od 11. století až do počátku 20. století. Pohřbení v hrobech 11. století měli bronzové záušnice a náramky ze sklených a fluoritových korálků.

Poloha

přidat fotografie