Hrad Grabštejn - Hrad a zámek Grabštejn stojí na strmém ostrohu nedaleko údolí řeky Lužické Nisy v místech, kde tok řeky opouští hornatou krajinu severočeského pohraničí a poté i Čechy. O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2.polovině 13.století, v době vlády Přemysla Otakara II, objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Dominantou nově vystavěného hradu i širokého okolí se stala vysoká a mohutná okrouhlá věž. Byla mnohokrát přestavována, dnes je snížena a opatřena historizující helmicí. Věž je nejvýznamější památkou na nejstarší fázi stavebních dějin Grabštejna. Panství a hrad na strategickém místě v pomezí Čech a Lužice pak byly zejména v 15. století dějištěm řady válečných střetů. Pravděpodobně z této doby je i linie opevnění s flankovacími věžicemi, dnes částečně zachované v hmotě jižního křídla. Opevnění bylo pravděpodobně velmi pevné, neboť odolalo i soustředěnému několikatýdennímu náporu spojených vojsk lužického Šestiměstí a několika severočeských pánů. Donínové se zde udrželi až do poloviny 16.století, kdy hrad museli pro dluhy a spoluvlastnické potíže prodat. Nový majitel, zemský rada a místokancléř dr. Jiří Mehl ze Střelic starý gotický hrad velkolepě přestavěl. Na místě původního hradu tak vznikl reprezentační renesanční zámek. Zcela změnila podobu i původní kaple sv. Barbory, dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Podobu, kterou kterou Grabštejn získal za Mehla nesetřelo ani několik dalších přestaveb a oprav. Z díla které Mehl vybudoval, se však dlouho netěšil. V roce 1586 byl donucen hrad a zámek prodat. Novým vlastníkem se stává Mehlův přítel, Ferdinand Hoffmann z Grünenbühlu. Během třicetileté války se v mohutně opevněném zámku na několik let zabydlela švédská posádka. Po válce zámek získali Trauttmannsdorfové. Ale ani takto vlivný rod nedokázal zvrátit rozhodnutí o zboření opevnění. Na přímý rozkaz císaře bylo rozbořeno po roce 1655. V roce 1704 získali Grabštejn i s s panstvím Gallasové, aby jej připojili ke svým severočeským državám se střediskem ve Frýdlantu. Několika přestavbami dolního předhradí získal novou podobu i dnešní Nový zámek. Ten dnes slouží jako kasárny a je zde výcvikový prostor pro služební psy. Horní část s hradním jádrem, Starý zámek byl v roce 1992 po půlstoleté odmlce opětovně zpřístupněn, ačkoliv zde stále probíhají rozsáhlé opravy. Pozornosti návštěvníků se těší zejména zámecká kaple sv. Barbory, která je vyzdobena vzácnými freskami ze 16. století.