Spojil (obec) [7295]

První osídlení

Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené rybníky Staročernský, Strejček, Spojil a Studánka. Celkem být rozděleno 52 nových pozemků, a tím byl položen základ obcím Staročernsko, Studánka a Spojil.

Obec Spojil vznikla léta Páně roku 1785 na ploše někdejších rybníků Spojil a Strejček. Veškerá půda byla rozdělena na jednotlivé dílce, z nichž pak dílce na bývalé rybniční hrázi byly určeny pro výstavbu usedlostí s dodnes dochovanými čísly popisnými 1-21. Na vybudování příbytků a hospodářských budov dostali nově příchozí usedlíci od panství z okolních lesů všechno potřebné dříví zdarma. V krátké době tak na novém místě vyrostla celá vesnice.

Zdroj obživy

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství. V jílovité a bahnité půdě bylo velmi těžké vypěstovat dostatek plodin, ale namáhavou a usilovnou prací byla nakonec pole zúrodněna natolik, že v 80. letech 19. století se obec Spojil stala centrem zelinářství. To se nezměnilo ani v době 1. a 2. světové války. Později, když sem byla zavedena místní doprava, začalo mnoho zdejších lidí dojíždět za prací do Pardubic.

V 50. letech 20. století vznikla z jednotlivých selských hospodářství Jednotné zemědělské družstvo, které fungovalo až do roku 1996. Tehdy byly definitivně vyklizeny veškeré objekty areálu JZD, kde se chovala prasata, krávy a telata. Dnes jsou okolní pozemky obhospodařovány zemědělskou společností ze Starého Hradiště.

Počet obyvatel

Kolem roku 1900 měla naše obec 30 domů a 193 obyvatel, v roce 1950 - 48 domů a 169 obyvatel, v roce 1980 - 61 domů a 224 obyvatel.

Novodobá historie obce

Obec Spojil se osamostatnila v roce 1992. Do té doby byla třikrát přisloučena a opět oddělena od Pardubic. Její osamostatnění s sebou přineslo řadu nových možností, ale také mnoho starostí. Do řešení problémů se s nadšením pustilo nové zastupitelstvo, v jehož čele stál první dvě volební období pan Jan Meloun a od října 1998 pan Jan Křivka.

Rok 1992 byl tedy počátkem velkého rozvoje jak co se týče vybavenosti obce, tak pokud jde o kulturu a společenský život. Místní občané i nově příchozí brzy začali s výstavbou rodinných domků. Ke dni 31. 12. 2000 jich bylo vybudováno celkem 83 a počet obyvatel Spojilu k tomuto dni dosáhl počtu 263.

Znak a prapor

Nejvýznamnější událostí v dosavadní samostatné historii Spojilu bylo udělení znaku a praporu. Tehdejší předseda poslanecké sněmovny pan Václav Klaus předal Schválení o udělení znaku a praporu obci Spojil dne 28. 2. 2000.

Znak vychází z historických tradic a jsou na něm zachyceny dva rybníky, Spojil a Strejček, rozdělené hrází. Jak už jsme se zmínili jinde, právě na hrázi těchto vysušených rybníků byla kdysi obec založena.

Společně se Spojilem obdrželo znak nebo prapor dalších 63 měst a obcí. Slavnost spojená s touto událostí proběhla v poslanecké sněmovně v Praze.

Při velkolepých oslavách svázaných s příchodem nového roku, nového století a nového 3. tisíciletí byl obecní prapor slavnostně vysvěcen a vyzdvižen. Tohoto významného úkolu se zhostil biskup Královéhradecké diecéze Dominik Duka.

Průmysl a podnikání

Nová doba s sebou zákonitě přinesla i nový rozvoj podnikání a budování průmyslových objektů, především v severní části obce, kde je územním plánem určený prostor pro průmyslovou výstavbu.

Jako jeden z prvních zde spustil provoz TP-komplet - výroba tlakových nádrží, dále Remigas - výroba a kompletace plynových regulačních stanic, Kompresory Jirout - výroba a opravy kompresorů, výroba Kovo a MPL - prodejna stavebnin. V rodinných domcích zahájilo činnost několik soukromých firem, např. Krejčovská dílna pana Biedermanna - šití pracovních oděvů, prodejna potravin Koloniál paní Vlkové, rámování obrazů pana Michalce, a v neposlední řadě byla otevřena dvě restaurační zařízení: obecní hospůdka „Na Strejčku“ a hospoda „U Pařezu“.

Poloha

přidat fotografie