Ostřešany (obec) [7271]

Původní název vsi Wostřešany vznikl z patrně „vostrých střech“, kterých se zde nacházel hojný počet. Nejstarší známá zpráva o obci Ostřešanech jest ze dne 23. prosince 1340 v poslední vůli rytíře pana Arnošta z Pardubic, sepsané na zámku „Stará“ na Bydžovsku. Dle této poslední vůle rytíř Arnošt z Pardubice odkazuje Pardubice a některé vsi, mezi nimi též Ostřešany, svému synu Arnoštovi, který byl děkanem v Praze v hlavním chrámu Páně a později se stal prvním arcibiskupem pražským. V archivu českém (díl XVII.) jsou první zprávy o usedlících z Ostřešan z roku 1493. V tomto roce odvádělo vrchnosti ouroky 5 usedlíků. V roce 1515 bylo v Ostřešanech již 27 usedlíků, v roce 1563 30 usedlíků.

Z knihy J. R. Stehlíka: Z naší kroniky – zápisy obce Ostřešan (vydána v r. 1938) Z urbáře z roku 1588 se dovídáme, že Ostřešany patřily k rychtě tuněchodské, která spravovala pouze dvě obce. Osřešany měly v těch letech 30 lidí osedlých. Urbář z roku 1651 zaznamenává, že Ostřešany mají rychtu. Rychta byla umístěna v místě dnešního čísla p. 11. Rychta ostřešanská obsáhla obce: Ostřešany, Drozdice, Žitím, Černá za Bory, Nemošice a Pardubičky. Z knihy J. R. Stehlíka: Z naší kroniky – zápisy obce Ostřešan (vydána v r. 1938) : Na svahu obecní stráně prýští četné prameny, které jsou upraveny v studánky, z nichž nejvydatnější jest studánka „V Rusku“, ležící východně od obce, jež prý zásobila celé ruské vojsko zde rozložené.“  Rok 1227 ves Ostřešany odkázána konventu Zderazu. Z knihy Tomáše Velinského: Hrabišici páni z Rýzmburku, kterou vydalo: Nakladatelství Lidové noviny. Autor se zaobírá šlechtickým, kdysi mocným rodem Hrabušiců, kteří měli ve znaku hrábě a nazývali se páni z Rýzmburku podle hradu 3 km od Oseka pod Krušnými horami. Svůj majetek měli jako družinici českých knížat převážně na bilinsku a postupně jej rozšiřovali na další oblasti Osecka, Kostecka a Chomutovska. Kolonizování dalších krajů je v knize podrobně popisováno. Náš však zajímá znění na straně 40 – 41, jež cituji doslova: Všeborovou smrtí lze také vysvětlit změnu v postavení jeho bratra Kojaty (IV), k níž došlo v roce 1224. Kojata je poprvé připomenut v již citovaném Oceckém faktu k roku 1207, kde donaci klášterů rozšířil o vinný desátek z Mostu. Teprve od roku 1220 však začal vystupovat častěji jako svědek na listinách, přičemž mezi lety 1220–1224 zastával méně prestižní dvorský úřad podstolíno (subdapifer) a pohyboval se spíše až ve druhé polovině svědeckých řad, mezi méně významnými svědky a s odstupem za bratrem Všeborem. Poté však došlo k již avizované změně: V další z listin z roku 1224 Kojata figuruje hned za svým bratrancem Bohuslavem (I.), synem Slavkovým a to s označením syn Hrabošův. V novém postavení a titulaturou, zdůrazňující původ po otci, pak vystupoval až do své závěti v roce 1227. Kojotova závěť představuje mimořádně zajímavý dokument. Bezdětný velmož, kterým mostecká větev Hrabišiců vymírala, se rozhodl svůj majetek rozdat celé řadě institucí a osob. Listinu Kojata opatřil svou pečetí, v jejímž obraze jsou zkřížené hrábě. Pražskému kostelu (biskupství) daroval ves Krty (na Jesenicku) až na jednu usedlost, patřící kostelu sv. Jiří v Tísu. Štědře byl obdarován zderazský konvent řádu bože hrobců, kterému Kojata odkázal Most, v té době prosperující trhové sídliště, skládající se z několika sídleních jednotek, jehož součástí byla pravděpodobně i dvojice kostelů a při nich raně feudální sídla. Vedle toho Zderaz obdržel dvojici lokalit s pozdně románskými tribunovými kostely Vroutek ( u Podbořan) a Dolní Jamné (v západních Čechách v povodí Střely). Dalších sedm vsí – tří na Moravě: Budíkovice, Kinetice a Jiřinovice (všechny na Třebíčsku, dále Tlustovousy a Limuzy (na Českobrodsku), Šestajovice (východně od Prahy) a ves OSTŘEŠANY (Pardubicko) – mělo konventu připadnout po smrti Kojotovy manželky Vratislavy. V další části knihy jsou jmenovány souhrnněji hrabišovské držby a na straně 124 na Hradecku, Chrudimsku, Vraclavsku je uvedeno: „Vsí Osřešany (250 m. n. m.) pamatoval Kojata ve své závěti na zderazské Křížovníky.“ Na straně 125 je mapka Hrabišická držba ve východních Čechách (Historické Hradecko, Chrudimsko a Vraclavsko), na které jsou Ostřešany zakresleny.

Poloha

přidat fotografie