Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Opatovice nad Labem (obec) [7270]



Opatovice nad Labem jsou starobylá obec. Její dějinné osudy jsou protkány významnými historickými událostmi. V dávných dobách území v místě a okolí bylo vždy osídleno. O tom svědčí četné archeologické nálezy, které dokazují přítomnost člověka již v pravěku a dále pak v dobách vyspělejších civilizací. Jedná se o osídlení z dob bronzových, kultury lužické, slezskoplatěnické a kultur již slovanských , starší a mladší doby hradištní.

Obec Opatovice nad Labem leží na pravém břehu řeky Labe, na jejím horním toku v průměrné nadmořské výšce 224 m. Rozkládá se tam, kde začíná zlatý pruh země české – Polabská nížina. Klima je tu spíše suché s mírnou zimou. V okolí se vyskytovaly luhy a olšiny, východně a severozápadně rostly enklávy borových doubrav. Rozhodujícím fenoménem, který určoval krajinný ráz zdejšího území, bylo vždy Labe. Jeho neregulovaný tok měnil často své řečiště, vytvářel mnohá ramena, meandroval v blízkém okolí, zanechával po sobě četná jezera, tůně, mokřiny a naplaveniny.

Svou příslušností se Opatovice nad Labem nalézají téměř na severozápadní hranici dříve pardubického okresu, nyní Pardubického kraje, který zde sousedí s krajem Hradeckým. Leží na přímé spojnici mezi dvěma východočeskými centry, mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Daleko dříve, než byla založena tato města, se začala psát historie Opatovic nad Labem. Za svůj vznik obec jednoznačně vděčí řece Labi. Na místě dnešního severovýchodního cípu katastru vytvořila řeka Labe v dávných dobách svými rameny četné ostrovy, velice vhodné místo pro usazení církevního řádu benediktinů. Ti sem přicházejí z Břevnova někdy okolo poloviny 11. století a zřizují zde na základě pozvání majitele zdejšího území vladyky Mikulce takzvanou poustku Mikulcovu. Úkolem tohoto církevně – hospodářského centra bylo vytvořit zde podmínky pro založení kláštera. Jeho historie se začala psát v roce 1073 (1086). Jeho vybudování mělo jednoznačný význam pro pojmenování obce, neboť při založeni kláštera, tedy vzniku samostatného opatství, se obec stala jeho součástí a to se objevilo i v jejím pojmenování (obec v opatství či opatova obec – Opatovice). Jinak je obec (osada ) zřejmě starší, tak jak to vyplývá z textu zakládací listiny kláštera, kde je o Opatovicích první písemná zmínka. Jejich založení může být svázáno s existencí poustky Mikulcovy. Klášter mužského církevního řádu sv. Benedikta existoval v Opatovicích nad Labem téměř tři a půl století než zanikl v bouřích husitských válek v roce 1421. Působil zde jako nositel křesťanské ideologie, vzdělanosti, zavádění progresivních technických metod, zejména v zemědělství. Jeho hlavním posláním byla činnost kolonizační. Benediktinský klášter v Opatovicích nad Labem dal základ k budoucímu rozvoji naší oblasti, stanovil místa jednotlivých osídlení a k nim přiléhajících zemědělských ploch. Začal tak jako první vytvářet krajinný ráz, který již byl stanoven člověkem pro jeho užitek a potřebu. Osudy Opatovic nad Labem v době existence kláštera byly těsně svázány s osudy této církevní instituce. Bohužel o samotné obci z doby klášterní toho příliš nevíme. Jistě nejdůležitějším záznamem je zmínka z roku 1397 o kapli Panny Marie, která stála mimo klášterní ohradu, snad na místě dnešního farního kostela sv. Vavřince. Z této informace, a z dalších písemných zlomků můžeme odvodit centrální místo obce, kde se zřejmě nacházel i poplužní dvůr (doložen v roce 1436), a hlavní směry cest, které obcí procházely. Tyto cesty směřovaly zřejmě na sever (ke klášteru) a na jih až na jihozápad (k Podůlšanům a dále k dnešním Lázním Bohdaneč a Přelouči). Tím byl vytvořen základ polohy a tvaru obce. Usedlosti byly postupně zakládány od centra jižně a severně podél cest s tím, že zemědělské plochy převážně směřovaly na západ a východ. Obec Opatovice nad Labem ve svém historickém vývoji získala svůj charakteristický tvar, který byl protáhlý ze severu na jih, rovnoběžný s tokem Labe.

Po zániku kláštera se obec dostává do majetku Diviše Bořka z Miletínka, kterému byl v roce 1436 zapsán císařem Zikmundem Lucemburským celý klášterní majetek. Ještě v 15. století přechází obec do majetku rodu Jiřího z Poděbrad. V roce 1491 je celé panství s centrem na Kunětické hoře a později v Pardubicích zapsáno jednomu z nejmocnějších šlechtických rodů v Čechách a na Moravě - Pernštejnům. Ti zde zřizují takzvaný pardubický velkostatek. Opatovice nad Labem se stávají součástí této hospodářsky významné organizace. Představitel Pernštejnů Vilém v roce 1498 jako první postavil na Labi opatovický jez a zároveň začal budovat významné vodní dílo Opatovický kanál, který byl dokončen v roce 1514. Jeho hlavním úkolem bylo napájet celou rybniční soustavu chovných rybníků. Rod Pernštejnů však v roce 1560 o své pardubické panství z finančních důvodů přišel a to bylo vráceno zpět do rukou panujícího rodu - Habsburkům. Vzniklo zde takzvané komorní panství, které existovalo až do roku 1918. Po roce 1560 byl velkostatek Pardubice organizován systémem 24 rychet. Opatovice nad Labem byly společně s Libišany, Pohřebačkou a Podůlšany součástí libišanské rychty. V roce 1588 jsou obyvatelé obcí evidováni v soupisech – urbářích. Na základě této evidence byly vypsány daně a robota. V Opatovicích nad Labem žilo 24 osadníků, kteří tehdy platili na sv. Jiří a na sv. Havla 33 kop a 17 grošů. Do historie obce krutě zasáhla třicetiletá válka. V roce 1645 byla obec vypleněna švédským vojskem generála Torstensona. Bylo zde zničeno celkem 9 gruntů. Po roce 1648, kdy byla třicetiletá válka ukončena, byla též uskutečněna rekatolizace obyvatel. Tento proces začal probíhat již po porážce českých stavů na Bíle hoře v roce 1620. V té době opatovická farnost s kostelem sv. Vavřince přešla do katolické správy. Ustavení farnosti v Opatovicích nad Labem je datováno k roku 1580, ta sdružovala farníky z Opatovic nad Labem a dále z okolních obcí. Kostel sv. Vavřince byl postaven ve dvacátých letech 15. století. Z této doby pochází hranolová gotická věž s cimbuřím a hlavní loď kostela, která byla později barokně přestavěna. Poslední přestavba proběhla v 18. století, kdy kostel dostal současnou podobu. V roce 1680 byla u opatovického jezu na Labi zřízena lososnice.

V 18. století se obec rozrůstá, v roce 1777 má již 51 domů. V roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví a otevřela se tak možnost pro hospodářský rozvoj. V Opatovicích nad Labem začal pomalu probíhat proces velkých změn. Byly zakládány nové „podnikatelské subjekty“. V roce 1757 byl vystavěn hostinec - dnešní hospoda „Na Zatáčce“. V roce 1770 byl vybudován panský obilní mlýn - dnešní Morávkův mlýn. V roce 1777 je doložena první kovárna. V roce 1796 byla do obce přestěhována papírna ze Semína. Byla v provozu v letech 1799 až 1851.

V 19. století se obec nadále rozrůstá, zvyšuje se počet obyvatel, v roce 1843 zde žije 545 obyvatel v 66 domech. Správa obce byla až do poloviny 19. století organizována prostřednictvím rychtáře, který byl obvykle ustanoven majitelem nebo správcem panství. Jednalo se většinou o nejbohatšího sedláka, který byl osvobozen od platby daní a měl další privilegia. V letech 1848 až 1849 bylo císařem Františkem Josefem I. stanoveno právo obcí volit si své zástupce v rámci obecních voleb. Vzniká tak první obecní samospráva, která postupně začíná ovlivňovat život obce. Poměrně klidný život Opatovic nad Labem v 19. století byl narušen v roce 1866 prusko – rakouskou válkou, kdy v období bitvy u Sadové okupují obec pruská vojska. V Opatovicích nad Labem pokračuje v 19. století proces přeměny zemědělské obce na obec s vysokým zastoupením řemesel - průmyslu a obchodu. Tento proces urychlily dva významné faktory. V letech 1819 až 1823 byla vybudována císařská silnice, dnešní komunikace č. 324, která procházela obcí a umožnila rychlejší spojení s městskými centry - Pardubicemi a Hradcem Králové. Druhou významnou událostí byla stavba železnice, která byla součástí výstavby železniční tratě Pardubice - Liberec. Tato stavba byla dokončena v roce 1857 s tím, že na konci 19. století byla postavena na katastru Pohřebačky železniční stanice Opatovice nad Labem. Obě stavby položily v obci základ pro její rozvoj ve směru severozápadním. Zde podél nové silnice byly postupně budovány moderní veřejné, soukromé, obchodní a průmyslové objekty. Byla zde založena v roce 1869 i první pošta. A tak obec získává svou novou územní část. Je však zřejmé, že se vše děje bezkoncepčně, neboť nikde nevzniká obchodně - správní centrum. V roce 1870 byl v Opatovicích nad Labem vystavěn první průmyslový závod, cukrovar, který byl železniční vlečkou napojen na nově vybudovanou železnici. V oblasti školství byl vyřešen stále se zvětšující rozpor mezí nárůstem počtu dětí a malou kapacitou stávající školy výstavbou nové jednopatrové budovy v roce 1888. V této době vyjádřili též občané Opatovic nad Labem i svou příslušnost k svému křesťanskému vyznání. V obci na podnět některých občanů i obecního úřadu se staví sochy a kříže. Jedná se o sochu sv. Václava, sv. Josefa, Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a dvě sochy s tematikou ukřižování Ježíše Krista.

Doba 1. světové války se stala jedním z nejtragičtějších období v celé historii Opatovic nad Labem. Na frontu bylo odvedeno celkem 228 občanů – mužů ve věku od 18 do 50 let. Celkem 21 těchto vojáků se již nevrátilo a položilo své životy za monarchii. Porážkou Rakouska – Uherska v roce 1918 byly vytvořeny předpoklady pro vznik samostatného Československa. Zásadním předpokladem pro vznik této republiky bylo vytvoření československých legií. Z vojáků 1. světové války se stalo příslušníky čsl. legií 16 občanů Opatovic nad Labem. Ti po navrácení z bojiště založili v obci v roce 1920 své sdružení : „Československou obec legionářskou z Opatovic nad Labem a okolí“. Tato organizace sjednotila zájmy svých členů a bojovala za jejich práva.

Existence Československé republiky v letech 1918 až 1938 se stala ve vývoji obce velmi významným obdobím, a to ve všech oblastech života občanů. V obecní správě dominuje politická strana republikánská čsl. venkova, která působí ve vedení obce po celých dvacet let, kdy byl starostou téměř po celé období Jan Jozíf. Výstavba v obci navázala na začínající prudký nárůst nových domů ze začátku 20. století. V roce 1900 mají Opatovice nad Labem 986 obyvatel a 109 domů, v roce 1940 je to již 1400 obyvatel a 210 domů. Nové domy se staví hlavně v jižní části obce, kde vznikají nové ulice. Dále probíhá zástavba a přestavby na hlavní ulici, dnešní Pardubické. K největšímu rozmachu výstavby však dochází v severní části, v dnešní Hradecké ulici. Impulzem pro tento vývoj byl opět značný nárůst živností a řemesel, vznik a vývoj nových průmyslových subjektů. Opatovice nad Labem mají v této době dva mlýny na obilí, které jsou postupně přestavěny na hydroelektrárny, z nich se již v roce 1911 dodává elektrický proud do veřejné sítě. Dále existují v obci dvě velké strojírny, pila, továrna na cukrovinky Albis a další menší či větší průmyslové a obchodní podniky. V rámci veřejné výstavby byla v roce 1924 dokončena budova radnice a dále v tomto roce byl vybudován první úsek veřejné kanalizace. V první polovině třicátých let bylo založeno v Opatovicích nad Labem společně s obcí Pohřebačka „Vodní družstvo“. Jeho účelem bylo odvodnění a usměrnění vod z hospodářské půdy a z obou obcí. I místní zemědělství zaznamenalo rozvoj, zvyšují se parametry sklizně a vzrůstá produktivita výroby. V roce 1930 bylo v obci evidováno 159 zemědělských závodů, které hospodařily na rozloze 836 hektarů půdy. Ve vlastnictví pozemků došlo od začátku 20. století k podstatným změnám. Nejprve byla obecní půda prodána novým subjektům formou dražby. Stalo se tak za starosty MUDr. Emanuela Nohejla (zvolen v obdobích 1905 až 1919), který tímto vyřešil značné zadlužení obce. K dalším podstatným změnám ve vlastnictví půdy došlo v roce 1919 po státní pozemkové reformě. V tomto období se dostává do vlastnictví soukromých subjektů nájemní půda. Jednalo se hlavně o pozemky v majetku velkostatku a o církevní půdu. Nejdůležitější institucí, která ovlivnila vývoj obce v první polovině dvacátého století, byla Zemská vychovatelna pro mladistvé, která byla vybudována na místě zaniklého cukrovaru v letech 1889 až 1900. Její existence umožnila dokončit v obci proces započatý v druhé polovině 19. století, kdy se postupně z ryze zemědělských Opatovic nad Labem stává obec obchodně průmyslová s bohatým kulturním životem. Opatovické školství v popisovaném období muselo řešit opět zvýšení počtu školních dětí v souvislosti s prudkým rozvojem obce. Od roku 1931 bylo možné učit celkem v šesti třídách. Obec též usilovala o zřízení měšťanské školy. To se však uskutečnilo až po roce 1945. V oblasti péče o zdraví byl v Opatovicích nad Labem zřízen koncem 19. století první lékařský obvod. Ten založil a pečoval o zdraví místních obyvatel i obyvatel okolních obcí významný opatovický občan a starosta MUDr. Emanuel Nohejl. V oblasti tělovýchovy a sportu byla založena v roce 1902 organizace Sokol a v roce 1926 vznikl fotbalový klub AFK Opatovice nad Labem. Spolková činnost v obci se začala rozvíjet koncem 19. století. K jejímu největšímu rozmachu dochází po roce 1918. V Opatovicích nad Labem v oblasti kultury působila Občanská beseda, jež byla založena v roce 1895 (na základech Okrašlovacího spolku), která řídila knihovnu a významný divadelní soubor. Dalším kulturním spolkem byl Dalibor (založen v roce 1919), který působil jako pěvecký a hudební soubor. Nezastupitelnou úlohu v obci má Sbor dobrovolných hasičů (vznikl v roce 1881). V obci byla zřízena též spořitelna a záložna v roce1896.

V období 2. světové války se stala obec Opatovice nad Labem dějištěm mnoha dramatických událostí. K těm nejzávažnějším patřila činnost občanů v protifašistickém odboji. V první polovině roku 1942 představitelé obce Jan Jozíf a František Nyklíček se zapojili do činnosti ilegální skupiny, která zabezpečovala londýnský výsadek Silver A, jenž připravil a provedl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Po odhalení byli oba jmenovaní občané Opatovic nad Labem popraveni v červenci 1942 v Pardubicích na Zámečku. Dalšími občany, kteří položili své životy v boji proti německým okupantům byli, Jan Volek, Josef Žák a František Vacek. Na západní frontě působil též opatovický občan Alois Volek, který létal u bombardovací perutě v Anglii, tragicky však zahynul v březnu roku 1945. V dubnu roku 1944 byl proveden na katastru obce v místě u silnice na Vysokou nad Labem výsadek skupiny Barium, který měl z pověření londýnské vlády připravovat podmínky pro povstání ve východních Čechách. V zimě roku 1945 se staly Opatovice nad Labem svědky takzvaných pochodů smrti. Jednalo se transporty vojenských zajatců. Na samém konci války tragicky položili své životy opatovičtí občané Josef Syrůček a František Jiřinec.

Po skončení druhé světové války se v Opatovicích nad Labem ujal správy obce Revoluční národní výbor. V květnu 1946 proběhly první poválečné svobodné volby. Nejvíce hlasů dostala KSČ. Starostou se stal František Šejvl, představitel sociální demokracie. Po únorových událostech v roce 1948 se konaly v květnu další volby do zastupitelských orgánů. Byly založeny akční výbory složené převážně jen z členů KSČ a sociální demokracie. Pro volby byla k dispozici pouze jedna kandidátka Národní fronty. Po zvolení zástupců z této kandidátky byl ustanoven Místní národní výbor a tím v Opatovicích nad Labem začalo období budování nové společnosti pod vedením KSČ. Při správě obce se vycházelo z centrálního státního plánu. Hospodářsky přijatelné výsledky se však dařilo zajišťovat jen velmi obtížně. Padesátá léta minulého století byla na vesnici ovlivněna kolektivizací zemědělství. Pozitivnější výsledky začala přinášet až šedesátá léta, kdy se v jejich druhé polovině začal uplatňovat novější styl politiky, který měl přinést i ekonomické reformy. Tyto reformy byly neseny takzvaným „Pražským jarem“ v roce 1968. Nadějný vývoj v politice „socialismu s lidskou tváří“ zastavil v srpnu 1968 příchod vojsk Varšavské smlouvy. Opatovicemi nad Labem projely dne 21. srpna vojska Polské lidové armády.

Správa obce v letech 1948 až 1989 byla řízena zastupitelským sborem v jednotlivých volebních obdobích. Ten byl však volen vždy pouze z jedné kandidátky Národní fronty, která podléhala kontrole KSČ. V čele MNV stál předseda. V Opatovicích nad Labem se v této funkci vystřídali František Šejvl, Bohuslav Půlpán, Josef Lorenc, Miroslav Brambora, Josef Zajíc, František Mohaupt a Karel Šostek. V roce 1976 na základě rozhodnutí ONV a KNV došlo ke sloučení dvou obcí Opatovic nad Labem a Pohřebačky pod jeden správní celek MNV Opatovice nad Labem. Pohřebačka se tak stala místní částí. Výstavba rodinných domů a bytová výstavba byla v Opatovicích nad Labem v době socialismu ovlivněna dvěma hlavními faktory. Jednalo se o výstavbu velké tepelné elektrárny (od roku 1974 i teplárny) v letech 1956 - 1960 a o přítomnost vojenského útvaru v obci od roku 1951, který byl zřízen na místě bývalé vychovatelny. Do obce přicházely nové rodiny zaměstnanců tepelné elektrárny a rodiny vojáků z povolání. Budovaly se rodinné a bytové domy. Vzniklo též nové sídliště „Bytovky“. Počet obyvatel v Opatovicích nad Labem vzrostl mezi lety 1946 až 1989 z 1137 na 1991. Tyto velké změny se samozřejmě projevily i v oblasti občanské vybavenosti. V obci byla vybudována redukční stanice plynovodu s rozvody. Nově byl zrekonstruován kulturní dům, lékařský dům a dům s pečovatelskou službou pro seniory. Pro tělovýchovnou aktivitu byl vystavěn sportovní areál, který spravoval místní vojenský útvar.

Po roce 1948 byly v oblasti zemědělství prosazeny státní mocí zákony, které umožnily konfiskovat půdu velkým sedlákům a následně zakládat jednotná zemědělská družstva. JZD v Opatovicích nad Labem bylo založeno v roce 1949. Jeho počátky a celá padesátá léta byly poznamenány velkými problémy s nedostatkem pracovních sil, mechanizace a nízkou úrovní organizace práce. Řešením neutěšené situace se stalo sloučení několika JZD (Opatovice nad Labem, Pohřebačka, Čeperka, Hrobice) do jednoho celku - JZD Polabí v roce 1961. V roce 1974 se k tomuto podniku přidružilo JZD Libišany a nakonec v roce 1978 se spojuje JZD Polabí a JZD Dolany (Dolany, Křičeň, Rohoznice, Bukovka, Plch, Podůlšany, Staré Ždánice). Vzniklo tak největší JZD na Pardubicku.

Po roce 1948 dochází postupně k likvidaci soukromého sektoru v odvětví průmyslu, obchodu a služeb. Na základě přijatých zákonů dochází k zestátnění podniku Albis, v jehož prostorách se postupně vystřídalo několik národních podniků. Nakonec zde působil po dlouhou dobu n. p. Průmstav. Rovněž byla zestátněna Doležalova pila, jejíž objekt využívala nejprve STS a následně potom JZD. Morávkův mlýn s elektrárnou ukončil svou činnost a zůstal bez dalšího průmyslového nebo jiného využití. Také další soukromé průmyslové podniky změnily svou tvář a své majitele. Hejlova strojírna se proměnila na provozovnu pardubického Kovopodniku, truhlárnu Hybských převzal Dřevotvar. Obchody a služby buď zanikly, anebo byly převzaty družstvy, jako byla například Jednota. V oblasti dopravní obslužnosti se situace výrazně změnila k lepšímu po dostavbě Hradubické silnice v roce 1973, která nově spojila Hradec Králové a Pardubice v úseku Elektrárna Opatovice nad Labem a Hradec Králové.

Opatovice nad Labem v době přelomu padesátých a šedesátých let 20. století měly velké problémy s umístěním svých žáků. Stará škola již nevyhovovala, zejména svou kapacitou. Učilo se na mnoha místech v obci. Tento chaos byl konečně vyřešen výstavbou nové pavilonové školy v roce 1965. Také byla vybudována mateřská škola. Tělovýchova v obci byla založena na tradici Sokola. V době socialismu ji nahradilo cvičení na spartakiády. V obci se postupně obnovila i činnost fotbalového klubu, vše pod hlavičkou TJ Sokol. Péče o zdraví byla pro občany Opatovic nad Labem zajištěna obvodním, dětským a zubním lékařem. Kulturní a společenský život v obci hrál důležitou úlohu i v období po roce 1948. Osvětová beseda se stala organizací, která sjednotila zdejší kulturní činnost. Její nejvýznamnější složkou byl divadelní soubor. Místní lidová knihovna byla důležitým vzdělávacím prvkem a určitým střediskem zábavy a využití volného času bylo místní kino. Společenský život reprezentovaly společenské a zájmové organizace, zejména TJ Sokol, Svaz požárníků, Svaz zahrádkářů, Svaz žen, Červený kříž, Svaz rybářů a další. V roce 1973 oslavila obec své velké výročí - 900 let od svého založení (od první písemné zmínky). Při této příležitosti byl postaven v Karlíně památník obětem 1. a 2. světové války.

Listopadové události v roce 1989 představují v moderní historii Opatovic nad Labem významný mezník. Změna politického systému byla v obci završena svobodnými volbami, které se konaly 24. 11. 1990. V tento den byl MNV zrušen a nahrazen obecním úřadem. Obec začala řídit obecní rada v čele se starostou. V letech 1991 až 1998 byl starostou Ing. Jan Tikal, v letech 1999 až 2002 Mgr. Miroslav Jozíf a v posledních dvou volebních obdobích 2003 až 2010 řídil obec Opatovice nad Labem Ing. Pavel Kohout. V oblasti veřejných investic byly nejprve finanční prostředky určeny na dokončení plynofikace celé obce a dále pak na položení sítí kanalizačních rozvodů s výstavbou ČOV. Zároveň s těmito pracemi byly položeny i rozvody vodovodního řadu. Další důležitou stavební investicí se stala rekonstrukce lékařského domu v budově bývalé mateřské školy a rekonstrukce společenského domu „Opat“ v prostoru bývalých kasáren. Zde byl zprovozněn velký společenský sál a restaurace. Tím byla zahájena významná územní změna. Obec převzala od ministerstva obrany celý kasárenský areál se záměrem tento komplex budov přeměnit na moderní obchodně - správní centrum, které bude doplněno občanskou vybaveností a byty.

Ve volebním období 1999 - 2002 začíná výstavba nových rodinných domů v jihozápadní až severozápadní části katastru obce. Opatovice nad Labem se opět rozrůstají, stěhují se sem mladé rodiny s dětmi. Celá obec po roce 1989 svou výstavbou rozkvetla a omládla v takovém měřítku, jaké její dlouhá historie nepamatuje. Tuto skutečnost dokazují i statistické údaje. Počet obyvatel Opatovic nad Labem se zvýšil o téměř 560 mezi roky 1989 (1991 obyvatel) a 2008 (2549 obyvatel). Počet domů (čísel popisných) stoupl k listopadu 2009 přibližně na 640. Tyto změny si vyžádaly doplnění kapacit hlavně v předškolním zařízení. Stávající mateřská škola byla nejprve rekonstruována a dále zde proběhla přístavba. Základní škola začala se svou nutnou rozsáhlou rekonstrukcí. Velkou veřejnou investicí se stala výstavba sportovního stadionu s moderním hřištěm na kopanou. Fotbalový oddíl v obci začal hrát pod staronovým názvem AFK. Opatovická farnost po roce 1989 se nadále starala o duchovní život svých farníků jak z Opatovic nad Labem, tak i z okolních obcí. Významnou událostí se stala rekonstrukce a vysvěcení kostelních varhan. Památky a památkově chráněné objekty v katastru obce svědčí o její dlouhé historické tradici. Nejvýznamnější památkově chráněnou oblastí je zde místo bývalého klášteřiště.

Po roce 1989 byl v Opatovicích nad Labem transformován průmysl, obchod a služby dle zákonů o malé a velké privatizaci. Podle zákona o kupónové privatizaci byla Elektrárna Opatovice nad Labem převedena na akciovou společnost. Budovy bývalého Albisu změnily svého majitele při transformaci Průmstavu Pardubice a následně byly prodány. Nový majitel zde však v podstatě nevyvíjí žádnou činnost. Pouze se jedna budova změnila na ubytovnu. Další průmyslové objekty byly navráceny původním majitelům, ti je však prodali nebo pronajali, ale výroba v nich byla většinou postupně ukončena. Vznikly zde spíše nové menší průmyslové subjekty jako společnost ARPOKO s.r.o., Sezam s.r.o. a Hradecká kartonážka. Další se svou velikostí řadily spíše k živnostem. V obchodní činnosti byla transformována prodejna Jednoty - samoobsluha. Další obchody byly vydány původním majitelům, ti je opět buď prodali, anebo pronajali. Totéž proběhlo v oblasti služeb, hlavně v kategorii pohostinství. V činnosti služeb a obchodů vzniklo však mnoho nových subjektů. V Opatovicích nad Labem se jedná i o značně velké obchodní firmy. Je to společnost Siko, Evromat a další. Největší změny na území obce proběhly ve výstavbě silničních komunikací. Málokteré místo v našem regionu bylo po roce 1989 zasaženo tak mohutnou výstavbou v této oblasti. Jednalo se o výstavbu dálnice D11 a hlavně o její spojení s vybudováním jedné z největších mimoúrovňových křižovatek středoevropského významu v jižní části obce. Další důležitou stavbou je přeložení silniční komunikace I /37 Hradubická v rámci katastru obce do její východní části. Důležitost a význam těchto staveb v našem státě prokázala i první oficiální návštěva prezidenta republiky. V září roku 2009 navštívil Opatovice nad Labem prezident republiky Václav Klaus se svou manželkou.

V oblasti zemědělství se po roce 1989 v Opatovicích nad Labem neudály žádné podstatné změny, které by směřovaly k obnovení rodinných farem podobných těm z období před kolektivizací. Dle příslušných restitučních zákonů byl sice vydán zkonfiskovaný majetek, avšak nebylo s ním naloženo tak, aby nadále plnil svoji původní úlohu. JZD Dolany změnilo svoji podobu, transformovalo se podle nového zákona na Zemědělské družstvo Dolany se sídlem v Křičeni a začalo vyvíjet svoji činnost v souladu s novým obchodním zákoníkem. V roce 1995 byly schváleny nové stanovy a stávající družstvo se rozdělilo na dva subjekty - Zemědělské obchodní družstvo Dolany a Agrodružstvo Klas Křičeň. Situace v hospodaření se zemědělskou půdou je tedy v Opatovicích nad Labem téměř stejná jako před rokem 1989. Skoro stoprocentní podíl zemědělských pozemků katastru obce obhospodařuje stále zemědělské družstvo, nynější Agrodružstvo Klas. Přestože Opatovice nad Labem jsou výrazně ovlivněny průmyslem, dopravní infrastrukturou a dalšími projevy civilizace, nalézá se zde podél řeky Labe pruh téměř nedotčené přírody i s jednou chráněnou přírodní oblastí „Hrozná“.

Kulturní a společenský život v obci se po roce 1989 příliš nezměnil. Nadále byl sjednocován Osvětovou besedou. Jediným problémem byla ztráta kulturního domu v souladu s restitucemi. Tím opatovičtí ochotníci přišli o jeviště a obec o velký společenský sál. To vše bylo vyřešeno po roce 1995 po rekonstrukci budovy Opat v bývalých kasárnech. Opatovický divadelní soubor se vyčlenil z Osvětové besedy a založil samostatný subjekt Občanskou besedu. Soubor se omladil a pokračuje úspěšně v tradici pod novým názvem SNOOP. Po roce 1989 se spolková činnost v obci rozrostla. Staronové spolky obnovily svoje názvy - Svaz dobrovolných hasičů a další. Dále zde začala působit nová seskupení jako občanská sdružení, která i vstoupila do komunální politiky, a podílela se tak na řízení obce (Opatovice 2000, SPOAP). Další sdružení naplňují zájmy svých členů a hlásí se k tradicím a historii své obce – Klub přátel historie. V Opatovicích nad Labem byly položeny základy moderní občanské společnosti, která má předpoklady směle vstoupit do třetího milénia.

Zpracoval a napsal Vlastislav Kracík


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Opatovice nad Labem (obec) Pardubice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)