Dašice (město) [7228]

Dašice leží v rovinaté krajině polabské nížiny při obou březích řeky Loučné asi 10 km východně od Pardubic.

Jádro města tvoří náměstí T. G. Masaryka, které svou velikostí a úpravou upoutá každého návštěvníka Dašic. Je lemováno měšťanskými domy z přelomu 18. a 19. století, má lehce lichoběžníkový tvar a svojí rozlohou 1,1 hektaru by jistě slušelo i mnohem větším městům. Později vznikala kolem tohoto přirozeného centra další předměstí, nejmladší zástavba byla provedena v posledních letech při pravém břehu řeky Loučné a na jihovýchodní straně města. Dašice se dále mohou pochlubit několika zajímavými stavebními památkami, např. barokním kostelem Narození P. Marie, novorenesančním objektem vodního mlýna, třemi plastikami sv. Václava, sv. Barbory a sv. Norberta. Střed města, zejména náměstí, je od roku 1990 městskou památkovou rezervací.

Pravěké osídlení Dašic a jejich bezprostředního okolí je úzce spjato s řekou Loučnou, poněvadž podél jejích břehů vedla důležitá cesta, spojující východní Čechy s Moravou. Protože však zde dosud nebyly prováděny záměrné archeologické výzkumy, můžeme se jen domnívat, že tudy procházeli lovci a sběrači ze starší a střední doby kamenné, kdy v době nedostatku vhodné suroviny pro výrobu svých kamenných nástrojů z pazourku si přicházeli pro nažloutlý kámen, porcelanit, který vystupoval na vrcholu Kunětické hory, dobře se štěpil a byl vhodný k řezání. Jistě se zde zastavili lovci po skončení dob ledových, ve střední době kamenné (10. - 8. tis. před n. l.), aby lovili na březích Loučné ryby a drobnou zvěř.

První známky osídlení nacházíme až z mladší doby kamenné. Právě zmíněná cesta z Moravy sem přivedla patrně jen na krátkou dobu skupinu obyvatel, která zanechala několik zdobených střepů kultury, kterou archeologové podle výzdoby nazývají lineární. O osídlení v následujících několika tisících letech naše prameny mlčí, ačkoliv Pardubicko v pozdní době kamenné i počátcích doby bronzové bylo osídleno, i když ne tak hustě jako sousední Hradecko či Chrudimsko. Teprve v mladší a pozdní době bronzové, kdy celé východní Čechy byly osídleny lidem, který své mrtvé výhradně spaloval a proto byl nazván lidem popelnicových polí, byla naše krajina velmi hustě zalidněna. Toto osídlení náleží z nejvýraznějšímu a nejhustšímu v celém pravěkém období. Velmi důležité je pohřebiště v nedalekých Platěnicích, podle kterého bývá nejmladší fáze lidu popelnicových polí nazývána platěnickou.

Z mladší doby bronzové pocházejí z území Dašic dva ojedinělé, ale nikoliv nevýznamné nálezy. V roce 1883 byl při stavbě vlečné dráhy do cukrovaru nalezen bronzový nůž, který byl bohužel nálezcem zbaven své ušlechtilé zelené patiny, ale dodnes se dochoval ve sbírkách pardubického muzea. Má klenutou čepel a litou rukojeť ukončenou očkem. Podle něho celá řada českých a moravských nožů, datovaných do období kolem roku 900 před n. l. se nazývá typem dašickým. Témuž časovému úseku náleží i bronzová sekerka s tulejkou a očkem k upevnění a zajištění dřevěného topůrka, nalezená v Dašicích v r. 1855 při kopání základů domu.

Poloha

přidat fotografie