Štěkeň (městys) [7133]

Štěkeň, starobylé městečko ve strakonickém okresu, ležící na levém břehu zlatonosné a perlorodé Otavy, při bývalé odbočce staré obchodní cesty Dobříšsko-Pasovské.

Zmiňována již v roce 1318. Bývala centrem samostatného statku. Ten se v roce 1622, kdy byl konfiskován Janu Malovcovi z Malovic skládal z městečka s pivovarem a čtyř vsí. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří zbudovali na místě staršího sídla raně barokní zámek . Po vymření rodu v roce 1781 získal po dlouhých sporech jeho rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch - Graetzu (1744-1802).

V roce 1784 byla Štěkeň povýšena na městys. Bylo zde mnoho známých osobností , mezi nimiž nejslavnější byla 8 denní návštěva císaře Františka Josefa I. Po vzniku republiky byl v rámci první pozemkové reformy velkostatek podle záborového zákona z 15.dubna 1919 rozparcelován. A to jako na prvním šlechtickém majetku byla provedena pozemková reforma v vzniklé České republice. Poté zámek získal výměnou za areál na pražské Malé Straně řád IBMV (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud.

Historie vzniku názvu obce

Jméno je odvozeno od mužského jména Sčeken. Kratší tvar Sček (psáno Scek), je doložen k roku 1052. Tvar jména zněl původně Sčken, psáno Sczken neb Sczeken (r. 1318), jednou i Czeken (r. 1344). Mimo to se vyskytoval i vedlejší tvar Štěkna, psáno Czekna (r. 1331) nebo Sczekna (r. 1337). Od roku 1353 se již psalo “ze Štěkně”. Tvar Sčekna se čte ještě roku 1398.

Štěkeň a její osídlení

Jak je uvedeno v historických spisech , první zmínky o tvrzi, která byla postavena na místě nynějšího barokního zámku jsou ze začátku 14.století. Historický výzkum ukázal, že osídlení bylo mnohem starší. Když vynecháme osídlení Slovany, jsou tu také zmínky ze starší doby kamenné. Již v raných dobách lidstva získal obchod značný vliv na rozvoj lidí. A tehdejším platidlem bylo zlato. A protože se v okolí Štěkně vyskytovali bohatá naleziště zlata, byl tento kraj již záhy osídlen Kelty. Ti zde budovali svoje sídla a těžili zlato. Mezi nejznámější naleziště zlata patří Modlešovické naleziště ( asi 1.5 km od Štěkně) a naleziště u Starých Kestřan . Musíme si uvědomit, že tehdejší řeka Otava nebyla (relativně) klidná řeka. V jarních obdobích tehdy zaplavovala rozsáhlé okolí. Proto se uchylovali tehdejší lidé do výše položených míst (např. okolí Štěkně). Proto je zde mimo jiných keltských pozůstatků i známé keltské pohřebiště u Přeštovic (asi 1 km od Štěkně).

Poloha

přidat fotografie