Velká Bystřice (zámek) [6991]

Velká Bystřice-tvrz a zámek Bystřice byla rozdělena ve 13. stol. na několik panství. Z duchovních vrchností to byl biskup a olomoucká kapitula. Ze světských držitelů se připomíná v r. 1222 Bojna. V r. 1276 je jmenován vladyka Lambert z Bystřice a v r. 1282 Bořuta. K r. 1330 se připomíná Hynek z Bystřice, po kterém si panství rozdělili jeho synové Ondřej, Vítek a Aleš. V r. 1347 se uvádí Albert z Bystřice. R. 1360 získal část Bystřice markrabě Jan, který Bystřici povýšil na městečko se 4 výročními trhy a dal své zboží Smilovi z Kunštátu.V r. 1381 prodali bratři Bohuše, Erazim a Záviše z Bystřice svou část Bystřice s tvrzí a další zboží Václavovi z Doloplaz, který v r.1397 odkoupil církevní část Bystřice a sjednotil tím skoro celou Bystřici pod jedno panství.

Za husitských válek olomoučané v okolí města bořili opěrné body, na nichž by se mohl usadit protivník. V Bystřici si vymohly držitelův souhlas se zbořením tvrze za slib, že v době míru ji město zase na svůj náklad postaví. Nakonec musel Václav ml. z Doloplaz soudně donutit město, aby svůj slib splnilo. V r. 1447 Václav mladší z Doloplaz prodal Velkou Bystřici i s tvrzí olomouckému fojtovi Lukáši Zalczarovi z Loděnice, který vše prodal r. 1480 Petrovi ze Zástřizl. V r. 1490 držel panství Viléma z Pernštejna, r. 1492 varadinský biskup Jan Filipec, bývalý kancléř krále Matyáše Korvína, v r.1502 Jan z Kunovic za kterého získala Bystřice právo pečeti s vlastním erbem a potom přes pány ze Stvolové se dostala do rukou pánů z Fulštejna. V r.1573 tvrz prodal Karel Herbort z Fulštejna Hynkovi z Vrbna na Bruntále, který tvrz přebudoval na renesanční zámek a na konci 17.stol. část tvrze přebudovala olomoucká kapitula na kapitulní pivovar. V r.1505 je na velkobystřické tvrzi Martin ze Stvolové a v r. 1517 jeho bratr Filip. Filip odstoupil velkobystřické zboží své manželce Elišce Šarovcové z Hradčan a ta vzala na spolek svého syna z prvního manželství Herborta z Fulštejna. Karel Herbort z Fulštejna si vzal za manželku Mandalenu z Vrbna, které zapsal v r. 1569 věno na městečku a tvrzi Bystřici, na vsi Čechovice a všem co k nim patří a dva tisíce zlatých. Fulštejnové započali s přestavbou staré tvrze na zámek . S přestavbou pak pokračoval moravský zemský hejtman Hynek Bruntálský z Vrbna, který panství ve Velké Bystřici v r. 1573 od Karla Herborta z Fulštejna koupil.

Zřejmě v té době byly vysázeny dvě zámecké zahrady, z nichž jedna byla přeměněna na zámecký park. V roce 1610 prodal Hynek Bruntálský z Vrbna městečko Velkou Bystřici s tvrzí a sedmi vesnicemi olomoucké kapitule, které patřilo až do r. 1943. Malý renesanční zámek přestal nové vrchnosti vyhovovat, byl také v dost zuboženém stavu a tak došlo na začátku 17. a v první pol. 18.stol. k jeho postupnému rozšiřování o barokní přístavby. Východní část byla přeměněna na sladovnická humna velkobystřického kapitulního pivovaru a palírnu, hlavní a západní trakt sloužil k letnímu pobytu kanovníků a správě statků a lesů. Velkobystřický hejtman se stal v r. 1679 vrchním hejtmanem všech komunních statků. Rozsáhlý zámecký komplet byl neustále upravován pro hospodářské účely. Panský pivovar měl největší pánev na Moravě o obsahu 41,6 hl a produkoval ročně 3800 hl piva. Nyní je v zámku hotel , vinárna a obřadní sál. Na východním okraji zámeckého parku stojí Kapitulní dům, který byl sídlem vrchního hejtmana všech komunních statků i ředitelství kapitulních statků a lesů Velká Bystřice, vytvořeného po r. 1850. Část velkobystřického zámeckého parku kapitula poskytla v pol. 19.stol. lesmistrovi Karlu Molínkovi na vybudování skleníku a školky, která se rozkládala na 6,22 ha. Semena byla objednávána u nás v Praze, ale i v zahraničí z Erfurtu. Kolem roku 1870 se pěstovalo 24 druhů jehličnatých stromů, 201 druhů listnatých stromů a keřů a ve skleníku 14 druhů rostlin. V parku byla též sušárna semen lesních stromů, která však roku 1871 byla zrušena a přeměněna v obydlí zahradníka. V r. 1884 bylo veškeré pěstování ukončeno.

Turistická známka No.1143, Velká Bystřice

Poloha

přidat fotografie