Krahulov (zaniklá tvrz) [6749]

Podle archeologických nálezů byla místní tvrz postavena ve 2. polovině 13. století na západním konci hřbetu prudce spadajího do potoka. Tvrz byla chráněna 11 metrů širokým a až 4 metry hlubokým příkopem. O tvrzi samotné nejsou v písemných pramenech žádné záznamy, předpokládá se ale, že zanikla v průběhu 14. století. Na místě centra tvrze se dnes nachází venkovní taneční parket.

Lokalita představuje poškozený reliéf tvrziště na západním konci plochého hřbetu na západním konci obce. Sídlo je volně vázáno na podélný pozdně románský kostel sv. Petra, který stojí opodál na severním úbočí hřbetu. Boky konce výběžku jsou dost příkré, přesto bylo zvoleno obvyklé schéma úplného prstence příkopu (š. 11-14 m, hl. až 4 m) a valu. Ten byl na přístupové straně převýšen a clonil obytné jádro vejcovitého půdorysu, které zaujímá střed prstence. Při úpravách v 60. letech 20. století ke kulturně-zábavnímu využití byla východní část příkopu zasypána a na ní postaveno zděné sociálně-provozní zázemí areálu. Původní obytná plošina s osami 28 a 25,5 m dostala betonový parket a estrádní pódium. Chráněná plocha lokality je 4270 m2. Krahulov se nachází na hranici území třebíčského kláštera a zeměpanského zboží příslušného ke staré přibyslavické provincii. Právě ta byla zdrojem pro vznik drobných statků nižší šlechty. Význam Krahulova jako lokálního centra je zdůrazněn existencí fary, písemně doložené r. 1307, a i z nálezů zlomků tuhových zásobnic lze soudit na založení sídla ve druhé polovině 13. stol. Prvními známými majiteli Krahulova jsou jakubovští Pernštejnové (1365), kteří sídlili v Jakubově. Jediným dalším držitelem, jenž se po Krahulově píše, a ještě ojediněle v r. 1386, byl Reinprecht z Lesonic. Tvrz se vůbec nepřipomíná a můžeme soudit, že byla opuštěna při připojení vsi k jakubovskému panství, v krajním případě na konci 14. století.

Poloha

přidat fotografie