Zámek s kostelem sv. Markéty - Jaroměřice nad Rokytnou (tvrz, zámek) [6723]

Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek dochovaný ve zdivu dnešní barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován podle projektu rakouského architekta Jakuba Prandtauera za Questenberků v letech 1700 – 1737. Současně se zámkem byl v duchu vrcholného baroka postavený i sousední farní, původně zámecký, kostel sv. Markéty. Zároveň vznikla i zahrada francouzského typu pokračující na druhém břehu řeky v anglickém stylu.

Rozsáhlý barokní zámecký komplex s přilehlým kostelem sv. Markéty patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v celé Evropě. Zámecký areál doplňuje pravidelná francouzská zahrada s barokní sochařskou výzdobou pokračující na druhém břehu říčky Rokytné rozlehlým anglickým parkem s uměle vytvořeným divadelním ostrovem. Jádro zámku tvoří dvoupatrové centrální křídlo postavené rovnoběžně s tokem Rokytné. Na severu směrem do náměstí předstupují dvě dvorní křídla uzavírající čestný dvůr. Na jihu směrem do parteru francouzské zahrady vybíhají dvě zahradní křídla. Západním křídlem je zámek propojen s přilehlým farním chrámem sv. Markéty. Na jihovýchodě se pak nachází přízemní hospodářské křídlo. Centrální křídlo je zastřešeno sedlovou střechou, boční křídla střechou mansardovou. Monumentální kostel sv. Markéty s hlavní lodí ve tvaru elipsy, nad kterou se vypíná mohutná kupole, je oratoří přímo propojen se zámkem. K chrámu se nesouměrně přimykají dvě 40 metrů vysoké hranolové věže vytvářející velkorysé široce rozevřené dvouvěžové průčelí. Bohatě zdobený interiér se sedmi oltáři má kupoli opatřenou figurální freskovou výmalbou. K jižnímu průčelí zámku se přimyká pravidelná francouzská zahrada, do které se sestupuje schodištěm v ose zámku. Na druhé straně říčky Rokytné park pokračuje ve volnějším stylu a tvoří tak kontrast k pravidelné zahradě pod zámkem. Základní prostorová osnova hlavní osy francouzské zahrady vrcholí přírodním divadlem na uměle vytvořeném ostrově tvaru bastionu.

Zámecký komplex s přilehlým farním kostelem sv. Markéty doplňuje rozlehlý francouzsko-anglický park oživený barokními sochami, které umocňují velkorysou barokní koncepci celého areálu.

socha Aurory:

Hodnotná barokní skulptura znázorňující antickou bohyni Eós (Auroru) je situována ve východní části hlavního zahradního parteru. Postava mladé ženy s hvězdou na hlavě držící u levého boku kohouta je osazena na plasticky zdobeném hranolovém podstavci.

socha Demether:

Hodnotná barokní skulptura znázorňující antickou bohyni Deméter (Ceres) je umístěna pod dřevěným přístřeškem u severní opěrné zdi zámecké zahrady. Dynamicky pojatá figura držící svazek obilných klasů je osazena na ořímsovaném hranolovém soklu s kartuší.

socha Krona:

Hodnotná barokní skulptura znázorňující antického boha Krona (Saturna) je situována v západní části hlavního zahradního parteru. Postava svalnatého muže držícího za nohy malého chlapce hlavou dolů je osazena na čtyřbokém podstavci s reliéfní výzdobou.

socha Héry:

Hodnotná barokní skulptura znázorňující antickou bohyni Héru (Juno) je situována v západní části hlavního zahradního parteru. Postava ženy ve volném frontálním postoji doprovázená figurou páva je osazena na hranolovém soklu s bohatým plastickým dekorem.

socha Dia:

Hodnotná barokní skulptura znázorňující antického boha Dia (Jupitera) je situována v západní části hlavního zahradního parteru. Dynamicky pojatá postava svalnatého muže držícího svazek blesků a doprovázeného figurou orla spočívá na hranolovém podstavci.

socha Pallas Atheny:

Hodnotná barokní skulptura znázorňující antickou bohyni Athénu (Minervu) je situována v západní části hlavního zahradního parteru. Postava mladé ženy oděná ve zbroji a opírající se o štít s hlavou Medusy je osazena na reliéfně zdobeném čtyřbokém soklu.

Poloha

přidat fotografie