Kostel sv. Jiljí - Huzová (kostel) [6711]

Dominantou mezi historickými památkami Huzové je kostel sv. Jiljí. Požár roku 1651, který společně s dalšími domy zasáhl kostel a zničil i faru a s ní veškeré záznamy, zapříčinil, že o církevním životě Huzové do poloviny 17. století máme jen kusé informace. Víme pouze tolik, že Huzová patřila již od roku 1131 k olomouckému biskupství a roku 1351 zde papež Kliment VI. zřídil děkanát, příslušející k litomyšlskému biskupství a spravující osm farností.

Po již zmíněném požáru, byla duchovní správa dočasně přestěhována do Jiříkova, po pěti letech však byla v Huzové postavena nová fara, kterou převzal P. Tomáš Pirkel. Farní budova podlehla ničivému ohni ještě několikrát, současnou podobu jí vtiskla rekonstrukce z roku 1874. Sídlem huzovského faráře byla až do roku 1983. Nyní je farnost řízena z Břidličné.

Farní kostel sv. Jiljí stojí poblíž huzovského náměstí, uprostřed nevelkého hřbitova obehnaného kamennou zdí z 19. století. Historické jádro kostela, zahrnující hranolovitou věž, obvodové zdivo původně plochostropé lodi a křížově zaklenutého kněžiště, pochází podle Ireny Šindlářové z 15. století, podle Bohumila Samka již z 2. poloviny století předchozího. Loď i kněžiště byly nově zaklenuty zřejmě až po druhém požáru v roce 1787. V téže době byl kostel barokizován, zaobleny východní kouty lodě, prolomena půlkruhově zaklenutá okna a západní vchod, přistavěna předsíň a zvýšena věž.

Hudební kruchta byla vestavěna teprve v 2. půli 19. století během druhé zásadní rekonstrukce kostela, kterou vyvolal další ničivý požár roku 1874. Při tomto požáru byly poškozeny věžní hodiny, střecha a kopule věže a také interiér chrámu.

Huzovský kostel působí zvnějšku poměrně jednoduchým dojmem, který narušuje pouze prosklený výklenek s biblickým výjevem. Naopak zevnitř okouzlí ornamentální výmalbou, barevnými vitrážemi oken a působivým zdobením oltářů i klasicistní kazatelny.

Svatému Jiljí, poustevníkovi ze 7. - 8. století, který žil v jižní Provenci a podle legendy se živil pouze laním mlékem, je věnována vitráž nad hlavním oltářem. Je na ní zobrazen sv. Jiljí v benediktinském hábitu i s laní, která představuje jeho hlavní atribut. Další dvě vitráže v kněžišti zobrazují Krista a Pannu Marii, čtyři vitráže v lodi znázorňují sv. Antonína Paduánského, sv. Aloise, sv. Terezii a sv. Annu. Kromě obrazů světců a jejich latinských jmen obsahují rovněž německé věnování obětem světové války s výčtem padlých vojáků. 

Vedle hlavního oltáře stojí pískovcová křtitelnice se sousoším Křtu Páně, naproti kazatelně zdobené reliéfy evangelistů je zavěšena socha Božského Srdce Páně. Sochy zdobí také boční oltáře. Zajímavostí jsou rovněž čtyři sochy z inventáře zničené kaple na Hutově, 

Poloha

přidat fotografie