Vřesina (obec) [6547]

Obec Vřesina u Hlučína se rozkládá po úbočích údolní kotliny potoku Bečva v Hlučínské pahorkatině v nadmořské výšce 240 - 276 metrů. Nachází se v okrese Opava 6 km severně od Hlučína, 13 km od Ostravy-Poruby a 17 km od centra Ostravy. Patří mezi nejstarší obce Hlučínska.

r. 1270
Nejstarší dochovaná zmínka o obci Vřesina. Její jméno je odvozeno od vřesu, který zde hojně roste. V některých spisech je uváděna pod názvem Mezina.

15. století
Obec náležela k benešovskému panství.

r.1436
obec je známa pod slovanským názvem Wrzesinka.

r. 1520
Půl vsi držel Jan z Drahotuš.

r. 1530
Tuto polovinu vsi koupil Bernard ze Zvole a připojil ji k Hlučínu.

pol. 16. století
Obec byla připojena k hlučínskému panství.

10. dubna 1741
Generál hr. Neiperg byl poražen v bitvě u Molvic ve Slezsku.

r. 1742
Marie Terezie ztratila důsledkem prohrané bitvy u Molvic rozhodující část Slezska. Vratislavským a berlínským mírem získal pruský král Fridrich II. 88% Slezska ( 40182 km2 ) až k řece Opavě včetně 44 obcí na Hlučínsku. Obyvatelstvo si ale houževnatě udržovalo vědomí sounáležitosti s Moravou.

r. 1760
Statek ve Vřesině koupil hrabě František Leopold Lichnovský a připojil jej natrvalo k panství Chuchelná. V majetku rodu Lichnovských zůstal statek až do 20. let 20. století. Po pozemkové reformě se novým majitelem stal statkář Jan Klimeš.

r. 1873
Přijato striktní nařízení, že ve školách Pruského Slezska se smí vyučovat jen německy. Český jazyk přežíval jen v lidové podobě.

r. 1905
Vřesina měla 506 obyvatel a 70 domů.

r. 1920
Hlučínsko bylo na základě pařížských dohod připojeno k ČSR. Na území o rozloze 316 km2 žilo 48000 obyvatel, z toho 39000 Čechů, 8000 Němců a 500 Poláků.

29. únor 1920
Jazykový zákon zavedl znovu do všech obcí Hlučínska kromě Sudic a Třebomi český vyučovací jazyk.

r. 1920
Vřesina měla 617 obyvatel a 90 domů.

12. září 1921
Obecní správní komise se usnesla o výstavbě silnice Vřesina - Hlučín.

4. listopadu 1923
Kněz Josef Nejedlý a učitel Josef Švejnoha založili ve Vřesině Jednotu Čsl. Orla. Ta sehrála důležitou roli v oblasti kulturní, společenské a jazykové. Jednota pořádala veřejná cvičení s nářadím a několikrát ročně ochotnická divadelní vystoupení. Tato činnost napomáhala ke zvládnutí českého jazyka tím, že se herci učili číst česky.

r. 1924
Jedná se o zřízení samostatné fary ve Vřesině.

14. prosince 1924
Prvním farářem ve Vřesině jmenován Josef Nejedlý.

30. července 1927
Josef Nejedlý byl zvolen kronikářem obce.

9. února 1930
Zahájila se elektrifikace vesnice.

6. června 1930
Byl posvěcen základní kámen nového kostela ve Vřesině.

26. října 1930
Kostel byl vysvěcen, zasvěcen sv. Vilémovi

r. 1932
Zahájení stavby Orlovny.

16. dubna 1932
Schválen návrh na novou faru, nový kostel ve slohu románsko-moderním je 28 m dlouhý, 14 m široký, věž je vysoká 40 m a má 6 zvonů ( Panny Marie Neposkvrněné - 516 kg, Sv. Václava - 240 kg, Sv. Josefa - 130 kg, Sv. Viléma - 70 kg, Sv. Barbory - 45 kg, Sv. Vendelín - 10 kg ). Kostel je pokryt břidlou, věž měděným plechem.

r. 1934
Vřesina měla 680 obyvatel a 120 domů.

16. července 1934
Stavba silnice Vřesina - Píšť byla zadána firmě MOK.

podzim 1938
Hlučínsko bylo připojeno k Altreichu a území opavského Slezska k Sudetské župě. Němčina byla všude zavedena jako úřední jazyk.. České střední školy a knihovny byly zrušeny. Byla také zrušena Jednota Čsl. Orla.

18. května 1941
Poslední zápis schůze Národního výboru psaný německy.

13. července 1947
Bylo usneseno začít hned po žních se stavbou obecní kanalizace.

r. 1949
Vznikl přípravný výbor pro založení JZD. V obci je 112 studní s hloubkou od 1 až do 30 m, 3 veřejné studny a min. 20 pramenů. V obci je 145 domů.

r. 1950
Bylo vytvořeno JZD. Urbanistická osnova sídla byla výrazně ovlivněna kolektivizací zemědělství, sociální skladbou obyvatel v souvislosti s preferováním báňského a hutního průmyslu na Ostravsku a s rozvojem stavebnictví. Dochází k postupné přestavbě původní zemědělské zástavby v centrální části obce kolem návsi a kostela. V centru obce byly postaveny škola, mateřská škola, prodejna potravin, restaurace a budova Národního výboru s hasičskou zbrojnicí. Podél potoka bylo postaveno hřiště a koupaliště. Vřesina měla 750 obyvatel a 135 domů.

2. března 1957
narozen 1000. občan Vřesiny - Anežka Vojáčková ( roz. Vilkusová )

r. 1961
JZD Vřesina se sloučilo s JZD Píšť v ekonomický celek Budovatel se sídlem v Píšti. Ve Vřesině bylo zřízeno nové koupaliště.

r. 1963
Celek Budovatel se včlenil do do Státního statku Hlučín.

r. 1964
Vřesina měla 1118 obyvatel a 200 domů.

červen 1970
Byla zahájena stavba nové budovy požární zbrojnice a MNV. Projekt vypracoval Adolf Kubík. Stavba byla dokončena v r. 1971.

r. 1977
Byla provedena regulace potoka Bečva.

29. května 1991
Vláda České Republiky projednala Program obnovy vesnice. Ten je založen na vědomí svébytných hodnot venkova a na perspektivě jeho zdravého vývoje. Obyvatele vesnic a jejich samosprávy má podnítit k tomu, aby se pokud možno vlastními silami snažili o rozvoj zdravého životního prostředí a ekologicky nezávadného hospodářství.

8. července 1991
Obec Vřesina se přihlásila k Programu obnovy vesnice. Plánuje se rekonstrukce polní cesty podél koupaliště do Hati.

r. 1993
Vřesina měla 1270 obyvatel a 316 domů.

r. 1995
zpevněna komunikace Vřesina - Bohuslavice