Štítina (obec) [6538]

Původně se obec nazývala Troubky a jméno Štítina náleželo jen tvrzi, připomínané poprvé v písemných pramenech r. 1282, a to v souvislosti s bratry ze Štítiny, pocházejícími z panského rodu pánů z Benešova (v Čechách). Název Troubky zanikl počátkem 18. století.

Po vymření štítinské větve Benešoviců r. 1370 se v dalších staletích majitelé panství rychle střídali a zřejmě za tvorkovských z Kravař byla tvrz ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlový renesanční zámek, obklopený vodním příkopem. Roku 1785 pak vrchnost zámek přeměnila na pivovar, takže pozbyl charakter panského sídla. K postupnému ekonomickému rozvoji obce došlo teprve s příchodem řádu německých rytířů r. 1837. Ten udělal ze Štítiny správní centrum svého panství a zároveň zde vybudoval některé výrobní objekty, mající návaznost na prosperující zemědělskou výrobu. Mnohé slouží dodnes.

Od zrušení patrimoniální správy náleží Štítina stále k opavskému okresu. V letech 1850-1914 k ní administrativně patřila i osada Dvořisko, která je od r. 1960 částí města Kravař. V letech 1974-1997 pak se Štítinou byly administrativně spojeny Nové Sedlice.

Těžké boje konce 2. světové války, které probíhaly na Opavsku na jaře 1945, poznamenaly i Štítinu. Mezi ní a Kravařemi byla svedena velká tanková bitva, na jejímž konci v dubnu 1945 osvobodila Štítinu Sovětská a československá armáda. Z velké části zničená obec se pak po léta z následků bojů těžce vzpamatovávala.

Dnes jde o výstavnou vesnici s dobrým vlakovým i automobilovým spojením a její obraz je k nepoznání od obrazu z doby před 2. světovou válkou. Štítina poskytuje zajímavé pracovní příležitosti v několika dřevozpracujících firmách, v kamenosochařství a zpracování nerostů, výkupu kovového odpadu (jedním z největších v oblasti), v likérce. Ke skladovým účelům jsou využívány rozsáhlé prostory na zdejším vlakovém nádraží. Rovněž zemědělská produkce je výrazná.

Poloha

přidat fotografie