Pustá Polom (obec) [6522]

Roku 1238 moravský markrabě Přemysl Otakar I. dává Pustou Polom do zboží benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce.
Název „Polom" upomíná na její vznik na lesní půdě. Ves byla ve druhé polovině 15. století vylidněná a zpustlá , odtud pak přívlastek „Pustá „.
Nově byla osídlena až ve druhé polovině 16. století, ale název Nová Polom, se neujal. V dokumentech se vyskytuje nejdříve název Polom, pak Pustá Polom nebo Wust Pohlom, ves byla ale vždy   česká .
O existenci  kostela sv. Martina  máme jistotu z roku 1276. Kostel v Pusté Polomi představoval církevní správu pro značně široké okolí.
V držení kláštera Hradisko zůstala Pustá Polom až do roku 1440. Od tohoto roku vlastnili obec nepravidelně páni z Kravař a Raduně.
V roce 1692 Pustá Polom s tvrzí, dvěma dvory, pivovarem, mlýny a pilou koupil majitel kyjovického panství, Karl Frydrych Kalkreuter za 9 000 zlatých  na hotovosti. Kyjovický zámek se stal od roku 1780 sídlem vrchnostenského úřadu.
Dcera Quida Kalkreutera Terezie, se provdala za hraběte Teodora Falkenhaina z Glošku, kyjovické panství i s Pustou Polomi přešlo na tento rod.
Od roku 1887  byli vlastníky Stollbergové . Od roku 1906 až do znárodnění  v roce 1945 pak  říšský hrabě Friedrich Stollberg-Stollberg,
Pustá Polom zažila nebývalý hospodářský a kulturní úpadek , hladomory a  epidemie v letech třicetileté války  1618—1648. V roce 1629 měla Pustá Polom  48 poddanských usedlostí, dohromady s panským dvorem 112 koní, 133 ks hovězího dobytka a 1182 ks ovcí. Roku 1643 , tedy za necelých 15 let ničivých následků třicetileté války poklesl v Pusté Polomi počet rolníků na 14, počet koní na 7 a  počet hovězího dobytka na 15 ks.Někdejší početný chov ovcí úplně zanikl.
Popis panského dvora, jeho hospodářství a výnosů z roku 1661 dokládá  že po třinácti letech byl dřívější pořádek téměř obnoven. Na panských polích bylo zavedeno trojstranné hospodářství. Do třech rybníků se nasazovalo 24 kop ryb.
V lesích byl  dostatek dříví na stavební řezivo a šindel , na otop , na prodej a na zhotovení nářadí. Byl dostatek žaludů pro krmení vepřů. Je tu i zmínka, že byl dostatek velkého a malého ptactva, kvíčal, koroptví, jeřábků a tetřívků a jelení, srnčí a černé zvěře, vlků, lišek, kun, divokých koček a zajíců, jež je však nutno hájit.
Při kostele byla zvonice s velkým, středním a malým zvonem  k  faře příslušely vsi Hlubočec, Jakubčovice , Podvihov, Budišovice a Těškovice.
V tom roce (1661 ) je uvedeno, že v Pusté Polomi byla škola se žáky .Není pochyb, že šlo o školu s českým vyučovacím jazykem.. Rektor vykonával od nepaměti také funkci kostelníka a varhaníka.
Urbáře dokumentují , že počet usedlostí dále vzrostl. Pustá Polom se stala již v 18. století největší a nejvýznamnější vesnicí kyjovického panství s farou a  školou.
V roce 1777 byla při farním kostele sv. Martina vybudována nová farní budova a v roce 1803 byl postaven na místě starého nákladem 7 350 zlatých v klasicistním slohu současný farní kostel V revolučním roce 1848 byla vedle zrušení feudálních povinností  Pusté Polomi , přiznána obecní samospráva. V letech 1849-1918 ji reprezentovalo obecní zastupitelstvo, volené podle zámožnosti občanů ve 3 sborech. Nejchudším  obyvatelům a všem ženám bylo  volební  právo upřeno.
Drobná a zaostalá zemědělská výroba a drobné řemeslo nebyly s to zajistit základní životní podmínky rychle rostoucího vesnického obyvatelstva. Jeho stále větší počet byl nucen odcházet za prací do okolních měst a obcí . Nejčastěji do služeb k velkým sedlákům, do továren ve městech, ale hlavně do ostravských šachet a Vítkovických železáren, kde se někteří trvale usadili. Přestože většina z nich zůstala nadále věrná svému rodišti a rodinným vztahům, měnilo se poměrně rychle sociální složení vesnice, neboť stále větší počet obyvatel tvořili dělníci a zaměstnanci.
K pozoruhodným jevům patří rozvoj českého společenského a kulturního života a spolkové činnosti:

·         1876 - v obci vznikl spolek vysloužilých vojínů,
·         1882 vznikl  sportovní spolek zájemců o bruslení
·         1883 vznikl tzv. kostelní konkurenční spolek.
·         1889 90 založení dobrovolného hasičského sboru
·         1899 založeno tzv. hospodářské společenstvo
·         1902 založen včelařský spolek pro vévodství slezské se sídlem v Pusté Polomi
·         1911 založena místní skupina Sdružení venkovské omladiny na Moravě a ve Slezsku.

V posledních desetiletích 19. století a v posledních letech rakousko-uherské monarchie nastal v Pusté Polomi vzestup českého národního uvědomění, který se projevil v rozvoji kulturního života, ochotnického divadla a v činnosti pěvecké a hudební, jež přispívaly k celkovému vzestupu kulturnosti.
Obecní zastupitelstvo bylo dvanáctičlenné. V jeho čele stál představený (starosta), dále je tvořili 2 radní a 9 tzv. výborů. Jeho schůzí se účastnil pravidelně zástupce velkostatku, jímž býval zpravidla nadlesní kyjovického panství. Členy zastupitelstva bylo v té době 5 sedláků, 5 zahradníků, farář a hostinský.
Z nejdůležitějších stavebních a zvelebovacích akcí v té době nutno jmenovat:

·         1882 opravy obecních cest
·         1894 stavba nové dvoutřídní školní budovy,
·         1890-1905      obec zřídila v pazderně (sušírně) byty pro obecní chudé.
·         1899-1900      vybudována silnice do Budišovic a obecní studna
·         1907 byl zřízen na pustopolomské poště obecní telefon
·         1908 jedinou úřední řečí pro Pustou Polom je řeč česká.
·         1910 zřízena ordinace obvodního lékaře s domácí lékárnou.
·         1911 nová obecní budova pro účely obecní kanceláře,dva učitelské byty a nová hasičská zbrojnice.

Těžce zasáhla do  života Pusté Polomi první světová válka , povolání  desítek  mužů   do  vojenské  služby  v  rakousko-uherské armádě,  z níž se mnozí již nevrátili .
Již v prvních válečných letech se začal projevovat citelný nedostatek životních potřeb, hlavně potravin, který přerůstal v hlad a bídu. Pamětník Richard Stoniš uvádí , že chleba se v té době pekl i z kaštanů a žaludů , drobil se a byl hořký .
Po vzniku a  vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 se konaly obecní volby v roce 1920. Obecní zastupitelstvo bylo osmnáctičlenné a prvním starostou v osvobozeném státě byl zvolen Josef Kudela.
Kyjovický velkostatek hraběte Stollberga nebyl 1. pozemkovou reformou vážněji postižen, protože jen několik desítek drobných rolníků získalo menší příděl zemědělské půdy. Pustopolomská obec získala ze záboru stavební parcely Na dvorku.
Na politický život v obci měly v průběhu první republiky největší vliv sociálně demokratická strana, československá strana lidová a postupně také strana živnostenská a republikánská. Z ostatních organizací a spolků to byly Dělnická tělocvičná jednota , Sokol , Jednota československého Orla , Ochotnický spolek Havlíček, místní družina československých katolických zemědělců a malorolníků atd.
Zvelebování obce probíhalo opravami a výstavbou silnic, údržbou obecního majetku, elektrifikací (1930) , zřízením 5. třídy národní školy a úsilím o zřízení pokračovacího školství.
Finanční situace obce a značného počtu jejího obyvatelstva se silně zhoršila v době velké hospodářské krize 1929—1933. Počet nezaměstnaných v roce 1932 stoupl v obci na 86. Pro zmírnění nezaměstnanosti byly zahájeny obecní práce, hlavně při stavbě silnic . Starosta obce dokonce povolil žebrání těm nejnuznějším na základě potvrzené legitimace.
V průběhu první republiky měla obec 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 hostince, fakticky všechny potřebné živnosti, od 30. let také pravidelné autobusové linky na Ostravu, zubní ambulanci, spolkový lihovar a další .
Slibně se rozvíjel politický, společenský a kulturní život obce, byl však násilně přerušen po dvaceti letech národní svobody okupací. Pustá Polom byla Němci okupována již 10. října 1938. Poté byla zakázána činnost českých politických stran, organizací a spolků a rozpuštěno obecní zastupitelstvo.
Do čela obce byl dosazen Adam Silbermann, nadlesní velkostatku, který se dvěma tzv. přísedícími a 6 radními, vesměs Němci a zaměstnanci velkostatku, správcem lihovaru a majitelem pily spravoval obec.
V Pusté Polomi byl zřízen také tzv. „úřad amtsleitra", který vykonával' dohlížecí, správní a úřední činnost i pro okolní obce. K němu přibyla i německá četnická stanice s obdobnou funkcí.
Český společenský a kulturní život, který se omezoval v průběhu válečných let jen na české vyučování ve škole a na české bohoslužby.
Pustá Polom byla  osvobozena až v posledních dnech války a padlo  při něm 18 bojovníků Sovětské armády. Stalo se tak v sobotu 28. dubna 1945 .
Politické správy se ujal ihned po osvobození revoluční národní výbor. Stěžejní úlohu v politickém a kulturním životě obce začal sehrávat národní výbor, v němž byly od voleb v květnu 1946 zastoupeny zprvu paritně tehdejší všechny čtyři politické strany — čs. strana sociálně demokratická, lidová, národně socialistická a KSČ.
Nebývalou účastí občanů a mládeže na veřejném dění se podařilo v poměrně krátké době po osvobození překonat nejvážnější následky válečných škod a obnovit život v obci. Přes vážný nedostatek stavebních materiálů byly svépomocí odstraňovány škody na obytných domech a hospodářských budovách, ale také na veřejných budovách a komunikacích.
K významným událostem po osvobození patřilo zřízení měšťanské školy v Pusté Polomi v roce 1945 i pro školní mládež z okolních obcí. Postupně se podařilo obnovit i autobusové linky, které zajistily spojení s tehdejším okresním městem Bílovcem, ale také s Opavou a Ostravou, kam obyvatelé ,obce dojížděli za prací a vzděláním.
Velkostatek hraběte Stollberga včetně jeho dvora a rozsáhlého pozemkového vlastnictví na katastru Pusté Polomi a dalších obcí byl znárodněn . Jeho zemědělská půda byla  reformou přidělena drobným a středním rolníkům. Na znárodněné lesní hospodářství byla ustanovena národní správa, jejímž sídlem se stala Pustá Polom. V roce  1948 se dostává k moci  KSČ. Diktatura komunistů a dělníků negativně ovlivnila život vesnice.Byl zlikvidován tzv. soukromý sektor v obchodě a službách na základě odnětí koncesí , zákazu živností , konfiskací a politických perzekucí.
Po IX. sjezdu KSČ v roce 1949  „přistoupili“ komunisté k založení Jednotného zemědělského družstva , jinými slovy násilím odebrali majetek , zvířata a půdu vesnickým zemědělským hospodářům . Aby zlomili jejich odpor , mnohé z nich uvěznili .
Obecní funkcionáři a komunisté rozvrátili sociální strukturu vesnice , rodové tradice , způsobili osobní tragedie  a vykořenění  původních obyvatel Pusté Polomi v celé šíři rodinného , hospodářského i společenského života obce a jeho sepětí s místní tradicí a přírodou . Rozmanitost výstavby a kolorit vesnice byl postupně nahrazen cizorodými socialistickými  projekty , dříve  malebná přírodní a zemědělská scenérie byla plošně zdevastována družstevními lány  a nepořádkem.
Pro úplnost je třeba uvézt , že v padesátých letech byl postaven dvouposchoďový dům pro učitele, kde dodnes sídlí i obecní zastupitelstvo a jednoposchoďový činžovní dům zvaný „bytovka". V 70. letech pak nákupní středisko. V roce 1981 byla dána do užívání  mateřská škola.
Pustá Polom v roce 1960 , dosud obec okresu Bílovec , byla začleněna do nynějšího okresu Opava. Téměř za 750 let od svého vzniku, v roce 1987 dosáhla počtu 1 346 obyvatel a 408 domů.
Nepřátelský politický systém jediné strany přivedl zemi k ekonomickému krachu a v roce 1989 musel byl nahrazen parlamentní demokracií. Přechod k ní proběhl pokojně. V Pusté Polomi bylo založeno po listopadových událostech Občanské fórum , jež koordinovalo  na jaře 1990 účast do té doby politicky diskriminovaných  občanů na novém systému obecní samosprávy. V Pusté Polomi proběhly první novodobé demokratické volby v roce 1990 .
V období od r. 1989 došlo k obnově demokratických principů v životě i při správě obce . Na cestě k uznání poctivé a odpovědné práci a zaslouženému a nezáviděnému úspěchu , ke  svobodě slova , obnově svobody vyznání  i úctě k původním tradičním hodnotám však budeme ještě dlouho překonávat  důsledky totální nadvlády zvrácené ideologie komunistů.
Občané Pusté Polomi osvědčili své schopnosti být samostatnými , pracovitými a tvůrčími dědici své dlouhé , těžké i historicky bohaté historie . O tom svědčí malebné prostředí jejich současných rodinných domů a zahrad , rozmach drobného a živnostenského podnikání , manažerské úspěchy mnohých z nich i mimořádné investiční počiny obecního zastupitelstva a starostů obce v tomto krátkém období.

Poloha

přidat fotografie