Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Chlebičov (obec) [6497]



Archeologové prokázali svými nálezy, že území Chlebičova bylo osídleno již v době bronzové asi 1800 let př. n. l.

K slovanskému osídlení lidem kmene Holasiců došlo v 8. stol.

Z laického pohledu je patrné, že název obce souvisí se základní potravinou: chlebem.
Ve 13. stol. dochází k prudkému rozvoji zemědělství, především obilnářství (obilí bylo tehdy exportním artiklem naší země). Podle pověsti založil naši obec mnich Chlebiš. Dle výkladu historiků však každý, kdo dodával klášteru obilí na chléb, mohl být nazýván “Chlebišem” a odtud zíkala osada své jméno.

První písemná zmínka o Chlebičovu pochází z r. 1250 ze zápisu v listině papeže Inocence IV., ve kterém je osada “CLEBICZTOWE” uvedena jako majetek cisterciackého kláštera na Velehradě. V listině olomouckého biskupa Bruna z r. 1265 je název obce zaznamenán jako “CHLEBEGOWE”, na majestátě krále Přemysla Otakara II. z r. 1270 se objevuje jméno “CHLEBESCHAWE”. Klášterní majetek se po vítězném postupu husitů postupně rozpadal a také Chlebičov cisterciáci neudrželi. Přešel do zeměpanského majetku a disponovali s ním opavští Přemyslovci jako s lénem.

V roce 1531 byl prodán klášteru sv. Kláry v Opavě.

Za klarisek se Chlebičov psal neměcky jako Klebsch/Klepsch a držely chlebičovské panství
252 let.

Historickým přelomem v životě obce byly události v pol. 18 stol., kdy po prohrané válce
v r. 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje.

Po zrušení řádu v r. 1783 připadlo vše pruské královské komoře.

Poté vlastnilo Chlebičov několik majitelů a to až do pozemní reformy na poč. 19. stol.

Rozvoj obce krutým způsobem přerušila 1. světová válka (1914 - 1918). Během ní padlo
na různých frontách 27 vojáků z Chlebičova (rukovalo 114). Válka vyústila v rozklad Rakouska 
- Uherska a v zánik německého císařství. Vznikl samostatný československý stát (28. října 1918). Vznik Československa způsobil zásadní změnu v životě obyvatel Chlebičova. V únoru
r. 1920 bylo Hlučínsko na základě versailleské mírové smlouvy postoupeno nově vzniklé Československé republice a Chlebičov tak spolu s dalšími obcemi spojil svůj osud s nově ustaveným státem. Od r. 1920 do r. 1928 patřila naše obec k okresu Hlučín, od r. 1928 se stala součástí okresu Opava.

V roce 1933 se stal Adolf Hitler říšským kancléřem Německa. Došlo k Mnichovu (29. září 1938), rozbití ČSR a ve dnech 8. - 10. října 1938 k obsazení českého pohraničí německým vojskem. Opavsko bylo začleněno do Sudetenlandu a celé Hlučínsko prohlášeno za Altreich - Starou říši se všemi právy a povinnostmi říšských občanů včetně služby v německé armádě.
15. dubna 1945 se stal Chlebičov cílem leteckých a dělostřeleckých útoků. Obyvatelé vesnici dočasně vyklidili. Po krutých bojích byl Chlebičov Rudou armádou 19. dubna 1945 osvobozen.

Během 2. světové války (1939 – 1945) padlo 57 vojáků z Chlebičova. Patronát nad Chlebičovem v rámci akce “Budujeme Slezsko” převzal Okresní národní výbor Písek v Čechách a 22. Června 1947 zavítali do naší obce jeho zástupci. Obci byl předán dar 100 000,- Kčs.

Rozvoj svobodného života zastavil politický převrat v únoru 1948, kdy veškerou moc ve státě a tedy i v obci převzala KSČ.

V prosinci r. 1978 bylo na společném zasedání národních výborů Chlebičova a Velkých Hoštic schváleno sloučení obou obcí v jeden územně správní celek s účinností od 1. ledna 1979.

Od 1. července 1990 (po 11ti letech sloučení s Velkými Hošticemi) existuje naše obec opět samostatně.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Chlebičov (obec) Opava



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)