Dolany (obec) [6437]

Nejstarší písemná zmínka o Dolanech (Demetrius z Dolan jako svědek na darovací listině české královny Konstancie) pochází z roku 1235. V roce 1355 prodávají místní zemané z rodu Racka z Dolan větší část obce majiteli bouzovského hradu a panství Benešovi z Wildenberka a roku 1368 se dostává do jeho vlastnictví prodejem Alžběty Rackové z Dolan i zbývající část majetku dolanských zemanů.

K roku 1373 se datuje první písemná zmínka o faráři (potažmo farnosti, faře a farním kostele) v Dolanech. Dědičné fojtství (rychta) je zaznamenáno roku 1378. Do majetku kartuziánů jsou dány Dolany s Tovéří a dalším zbožím nově založenému klášteru v Tržku u Litomyšle v roce 1379 a o sedm let později souhlasí olomoucký biskup a kapitula s přestěhováním kartuziánského kláštera do Dolan, tehdy se datuje i zahájení výstavby zdejšího kláštera „ Vallis Josaphat“ na okraji vesnice. V roce 1388 sem přichází první kartuziáni pod vedením převora Štěpána z Tržku, v následném roce jsou Dolany vloženy do zemských desek ve prospěch kartuziánů, přičemž páni ze Šternberka si ponechávají ochranný dohled nad klášterním panstvím i patronátní právo nad klášterním kostelem dolanských kartuziánů, jehož slavnostní vysvěcení proběhlo roku 1409. Převorem zdejšího kláštera se stává Štěpán z Dolan. V období husitských válek byl v únoru roku 1425 kartuziánský klášter dobyt a obsazen husity. Na podzim téhož roku byla dolanská kartouzka zbořena a kartuziáni se usazují v Olomouci. V roce 1594 postupuje správu nad panstvím kartuziánů spolu s patronátním právem nad farním kostelem kníže Karel z Münsterberka, majitel šternberského panství, Jáchymu Pivcovi z Hradčan, který roku 1600 vše postupuje Karlovi z Lichtenštejna. V období stavovského povstání - roku 1619 byl majetek olomouckých kartuziánů zkonfiskován, následně roku 1638 postupuje kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna kartuziánům správu nad jejich panstvím i patronátní právo nad farním kostelem.

V roce 1642 byla ves Dolany vypálena švédskými vojáky a následně znovu obnovena. Z té doby pochází i nejstarší dochovaná dolanská křestní matrika. První písemná zmínka o farní škole v Dolanech se datuje rokem 1662. Barokní sloup, na němž byla později osazena socha sv.Jana Nepomuckého, byl na návsi vztyčen roku 1709. Na místě bývalé kartouzky nechal roku 1716 postavit převor olomoucké kartuzie Albert Wiedermann kapli Povýšení sv.Kříže, která však byla později zrušena a roku 1800 rozebrána. Z roku 1723 pochází nejstarší zmínky o dolanské osadě Nové Sady. Základní kámen ke stavbě nového farního kostela sv.Matouše v Dolanech byl položen roku 1776 a tehdy byl také založen farní hřbitov. K důležité změně dochází roku 1782, kdy z verdiktu císaře Josefa II. byl definitivně zrušen olomoucký klášter kartuziánů a jeho panství včetně Dolan vloženo do zemských desek ve prospěch náboženského fondu a převzato do státní správy. Roku 1785 byla dokončena stavba kostela sv.Matouše, který byl slavnostně vysvěcen roku 1801. V roce 1786 byly objekty zrušeného dvora přestavěny na nový panský pivovar se sladovnou a palírnou. Původní farní budova postavena v sedmdesátých letech 18.století byla přestavěna roku 1835.

Samosprávnou obcí, zařazenou do politického a soudního okresu Olomouc, se Dolany stávají v roce 1850, kdy jsou k nim připojeny jako osady i dosud samostatné vesnice Geblov (Dolánky) a Nové Sady. Dolanský zámek je roku 1881 určen jako sídlo lesní správy zdejšího lichtenštejnského panství. Nynější nejstarší část budovy ZŠ byla postavena v roce 1907, v témže roce byly ve farním kostele pořízeny nové varhany. V roce 1915 se zastavila výroba piva v dolanském pivovaru, o pět let později je zde otevřena palírna a později i likérka a sodovkárna. Ve třicátých letech byla v Dolanech provedena elektrifikace spojená se zajištěním veřejného osvětlení. V roce 1932 byla po rozsáhlé přestavbě nové budovy obecné školy adaptována stará budova na Obecní dům, v němž byl umístěn obecní úřad, četnická stanice, pošta a mateřská škola.

Po skončení II.světové války přejímá správu obce nově ustanovený místní národní výbor a roku 1949 se Dolany stávají součástí Olomouckého kraje, zkonfiskovaný zámek v Dolanech je přidělen obci a stává se sídlem MNV, který od roku 1974 pracuje společně pro Dolany, Vésku a Pohořany. V témže roce jsou sloučeny JZD Dolany, Véska a Bělkovice – Lašťany a vzniká JZD Pod Jedovou se sídlem v Dolanech, v roce 1980 se slučuje s JZD Bohuňovice. V roce 1987 je otevřeno nové zdravotní středisko v Dolanech, následného roku je zahájena výstavba vodovodu a zahájena rekonstrukce sportovního areálu. O dva roky později probíhá plynofikace obce.

Po listopadu 1989 je v Dolanech založeno Občanské fórum a po komunálních volbách ustanoveno zastupitelstvo, které se ujímá správy obce. V roce 1994 probíhá transformace Zemědělského družstva Dolany na Hanáckou zemědělskou akciovou společnost Dolany. V témže roce probíhá výstavba kanalizace a je zahájena výstavba čistírny odpadních vod s dokončením v roce 1996. Roku 1998 se Dolany stávají členem sdružení obcí Mikroregionů Olomoucko a Šternbersko. Počet obyvatel Dolan překračuje v roce 2002 počet dva tisíce. Komplexní rekonstrukce veřejného osvětlení v obci probíhá roku 2005, o dva roky později je na celém území dolanského katastru vybudována síť bezdrátového veřejného rozhlasu s napojením na integrovaný záchranný systém. Všechny ostatní důležité události, spojené s rozvojem obce v novodobé historii, jsou uvedeny v příslušných tematických kapitolách webových stránek obce Dolany.

Poloha

přidat fotografie