Všechlapy (obec) [6427]

Ze zápisů v kronice obce se dozvídáme, že v dávné době v katastru obce podle získaných nálezů bylo sídliště lidu pravěkého. Svědčí o tom nálezy částí kostry mamuta při zhotovení silnice směrem k Nymburku nebo nálezy různě opracovaných kamenů mezi obcemi Všechlapy a Krchleby. Tyto nálezy byly sebrány občanem p.Josefem Pavlouskem a odevzdány k prozkoumání do nymburského muzea. Přes náš katastr vedly významné stezky např. Husovská a Kladenská (přes Strackou alej). Tyto se křižovaly v dolní části obce č. p. 8 (asi v místech mezi kapličkou se zvonem a ulicí, vedoucí do Bobnic). Po těchto stezkách (ale také přes hluboké lesy od Mladé Boleslavi) sem proudily různé kmeny. Vesnice je jednou z nejstarších obcí v okrese. Byla započata v době hradištní tj. asi před 900 lety, a protože se zde usídlili většinou samí muži, kteří střežili bezpečnost cest, převáděli kupce a ostatní přes lesy k Vltavě a přes bažiny k Bobnicím a Budiměřicím, byla tato ves nazvána Všechlapy při Klobuši.

První písemné zprávy historiků z roků 1223 mluví o tom, že ve Všechlapech sídlil Janek Všechlapec ze Všechlap se svými dvěma bratry. Tento rod se udržel až do roku 1508. Vlastnili „svěží“ tvrz a v ní velký dvůr byl v prostoru č. p. 2 až 7 a vévodila mu věž, která byla z dálky viditelná. Od roku 1223 zde bydlel také rod Janků ze Všechlap (taktéž se dvěma bratry), od roku 1336 rod Stiborů a Jašků., od roku 1390 Peškovi ze Všechlap. Tento pan Pešek volil Jiřího z Poděbrad hejtmanem Boleslavského kraje (roku 1440). Roku 1510 je uváděn Doubravec ze Všechlap jako majitel tvrze.

Vilém Komický ze Žirnoc a Stiborče, který byl hejtmanem kraje Litoměřického, prodal roku 1542 Všechlapy městu Nymburku a roku 1547 „pozbyl“ Všechlapy, které patřily králi Ferdinandu I. panství poděbradskému. Roku 1558 koupil od krále Všechlapy a Krchleby pan Kašpar Gronovský z Gronova. Po něm zdědila Všechlapy Anna Gronovská, dcera Kašpara a provdala se za Chlivenského z Rizenska. Po smrti Anny se Jan znovu oženil s Kateřinou z Hiršova. Od roku 1618 byla ves v držení Hedviky z Habartic a jejich dětí Adamem, Václavem, Vilémem a Liduškou. Protože rodina byla podobojí vírou, museli roku 1631 uprchnout do Saska (v té době byla 30letá válka) a celé jmění jim zkonfiskoval generál Albrecht z Valdštejna a 280 tisíc grošů podstoupil svému bratru.

Avšak v roce 1636 dle císařského rozkazu bylo podstoupení panství Všechlapské plukovníkovi císařské armády hraběti Ottovi – Bedřichovi z Harrachů. Ti měli panství Vlkavské a Všechlapské až do roku 1789 a když brzo na jaře roku 1790 zemřel, panství držela jeho manželka – vdova Josefa až do roku 1890.

Pozdější zápisy se dochovaly již z doby, kdy všechlapský dvůr vlastnili majitelé loučeňského zámku rod Thurn – Taxisů, jejichž panství sahalo až k Poděbradům, ale to již začala I. světová válka, která skončila roku 1918 vyhlášením samostatnosti. Poté byly zakládány různé spolky např. hasiči, ochotnický spolek, který hrál divadlo, tělovýchovné jednotky (byla založena obec Sokolská). Asi v letech 1935 – 39 byla postavena dřevěná tělocvična (v místech dnešní ubytovny u hlavní silnice) a tam se scházela vesnická mládež, aby cvičili pod názvem „Tyršova Župa“.

V publikaci „Staré paměti osad soudního okresu nymburského“ Fr. Mikoláška z roku 1901 se o Všechlapech mimo jiné uvádí, že do r. 1547 náležela osada městu Nymburku, pak k Poděbradům a r. 1558 ku Vlkavě přidělena byla. V reg. důchodních z r. 1542 se tu jmenují: Tůma Lištýr měl spláceti usedlost po 1 kopě, uvolil se spláceti po 3 kopách. Průhca platil za dvůr po 4 kopách. Tolikéž Vítová po Mhaurkovi splácela dluhy Mhaurková. Konečně se jmenuje Markesha Vondráčková. O něco později platili: Jan Průcha 1k 15gr., Síla Vaněk 8gr., Martin 49gr. 2 den., Mach od drába 15gr., Hrčková 8.gr.

Roku 1553 bylo tu 10 usedlých: Jan Průcha měl statek se 3 lány rolí, Havel 2l., Jíra Čihák 5/4l., Jindra Drbal 5/4l., Martin Dráb 1l., Martin Machů 1l., Petr Roubíček 1l., Matěj Děveček 2/4l., Vaněk Síla 1/4l., Pavel Vodrole 1/4l. Hospodáři platili celkem 11 kop 45 gr. a 43 slepice ročně úroku. Již tehda byla tu krčma výsadní, kde čepovalo se pivo nymburské, z něhož platil se groš ze sudu posoudního.

Ve století 17. připomínají se hospodáři na 3 usedlostech: Jiří Fišmajstr, byl hospodářem do r. 1623, po něm Bartoň Šolc, Jíra Ota, Šimon Jeník a od r. 1694 Václav Unšovský.

Na jiném statku hospodařil od r. 1617 Matěj Janda. Po něm Šimon Nebeský, Václav Benda, Jan Šolc, Václav Sameš, Václav Ota a od roku 1700 syn jeho Matěj. Na statku Ottově hospodařil později Václav Sameš.

O Všechlapech se dočteme také ve třetím díle kompendia „Poděbradsko“ vydaného v roce 1909 na základě „práce učitelstva okrasu“ pod redakčním vedením K. Kožíška. V kapitole „ Paměti“ se mimo jiné uvádí, že: „Všechlapy byly od starodávna sídlem zemanským. Odtud se nazývali majitelé jejich pány ze Všechlap. Nejstarší známý předek rodu toho Janek ze Všechlap uvádí se s 2 bratry r. 1223. Roku 1238 jmenuje se Stibor ze Všechlap. Roku 1366 koupil Ješek ze Všechlap některé statky na Poděbradsku od konventu kláštera sv. Jiří na hradě Pražském za 88kop gr. č., jež klášter pro vzdálenost a zpustlost ve staveních řádně zpracovati nemohl. Byl to dvůr v Libici se 3 lány a 3 ostry řečené „Olší“ s loukou a jezerem Bílím, rychtářství ve vsích Libici, Odřepsích, Opolanech a v Oseku s krčmou. Ješek byl povinen službou manskou ke klášteru, aby dle potřeby postavil člověka s jedním koněm a lukem náležitě vypraveným. Roku 1390 se připomíná Pešek ze Všechlap. Jan Šváb z Jikve a z Havraně prodal roku 1437 plat svůj na Vyklecích 5 kop bez 6gr. a 2 hal. se dvěma dvory kmetcími Janu Všechlapcovi ze Všechlap za 42 kopy gr.

Ve vsi byla tvrz, která se v 16. věku výslovně připomíná, dvůr poplužní a 8 osedlých. Roku 1519 seděl na tvrzi Jan Doubravec ze Všechlap. On poháněl do komor. soudu Jana Bayehorského z raškovic, aby vydal svědectví proti Jiříkovi Želenskému ze Sebuzína, hejtmanovi panství Poděbradského. Jan Doubrave, jehož předkové nazývali se po tvrzi a vsi Dobrovanech u Rožďalovic, prodal 1521 rodné sídlo svému vladykovi Zikmundovi Stružskému, který odtud též z Doubravan se psal. Nabyv prostředků koupil některé zadlužené zboží od Jana ml. Radimského ze Slavkova a na Radimi, totiž tvrz Radim s dvorem poplužním a dvory selskými s platem, ves Chotutice celou s platem a v Kotkově dvůr poplužní, zavázav se při tom zaplatiti dluhy za Jana ze Slavkova až do výše 3000kop gr. č. Tím byly Všechlapy na čas spojeny se statkem Radimským Když Jan ze Slavkova brzy zemřel, vzešly novému majiteli trhem tím mnohé nepříjemné soudy. Jan Doubravec zadluživ se byl nucen 1531 skoro veškeré své jmění zastaviti bohatému měštěnínu pražskému Janu Šudovi ze Semanína v 900kopách gr. č. s podmínkou, vyplatí-li do 5 let zástavu, bude se moci v majtek svůj zase navrátiti. V zástavní smlouvě se uvádí výslovně tvrz dědičná Všechlapy se vším příslušenstvím. Doubravec měl syna Bohuše a dcery: Voršilu, Esteru a Markytu, z nichž poslední byla nezletilá. Roku 1533 prodal Doubravec tvrz všechlapskou s dvorem a celou vsí Janu Vilímovi Kamejskému ze Lstiboře a na Žernosecích, hejtmanu kraje Litoměřického. Kolem roku 1535 zemřel Doubravec, zanechav ostatní jmění třem dcerám, které žily v nedílnosti až do zletilosti nejmladší sestry, načež prodaly dědictví otcovské 1541 Petru Zárubovi z Hustířan za 3800 kop. gr.

Vilém Kamýcký nesídlel na Všechlapích. Snaže se důchody statku zvýšiti, prodal půl dvora poplužního ve vsi s polovicí štěpanice a  lánem dědiny a lukami Janu Průchovi ze Skrchleb, člověku robotnému, za 40 kop gr. V zámecké knize pamětní je zmínka ještě o jednom dvoře ve Všechlapích. Seděl na něm Havel Vítů. Bylo pro něho vynecháno místo na zápis. Ten však zapsán nebyl. Zdá se, že se týká druhé polovice rozděleného dvora poplužního. Počátkem 16. století bylo ve Všechlapech nejvýše 8 osadníků. Pan Vilím Kamýcký prodal, nevíme kdy, statek Všechlapský obci města Nymburka. Z toho, že kupuje roku 1542 statek Obříství, možno soudit, že se to stalo krátce před tím, snad roku 1541, kteréhož roku desky zemské shořely, a tudíž zpráva o trhu byla zničena.

V registrech důchodních města Nymburka z roku 1542 uvádějí se Všechlapy jako majetek města a v nich jmenovaný Jan Průcha již se zmírněným ročním úrokem pololetním. Nymburk netěšil se majetku tomu dlouho, nebo po událostech, následovavších v Čechách po bitvě u Mühlberka (24. dubna 1547), odevzdati je rukám krále samého k panství Poděbradskému. Při panství Poděbradském nezůstaly Všechlapy dlouho, neboť byly již léta 1558 v pátek, v den Nanebevzetí p. Marie, postoupeny spolu se vsí Skrchleby panu Kašparu Granovskému z Granova, sekretáři komory české. Když následujícího roku pan Granovksý koupil panství Vlkavské od pana Mikuláše Habartického z Habartic, připojeny obě tyto vsi trvale k panství Vlkavskému.

Poloha

přidat fotografie