Kolaje (obec) [6374]

Obec Kolaje je ve Středočeském kraji v okrese nymburském. Rozkládá se na severovýchodním svahu kopce Oškobrhu v délce asi 700 m po obou stranách silnice vedoucí do Libněvsi (nyní osada Dobšice). Tato silnice je odbočkou státní silnice Praha – Hradec Králové.

Nejblíže položené obce jsou : Vlkov 1,2 km, Oškobrh 1,5 km, Opočnice 2,5 km, Hradčany (dř. Račana) 2,5 km, Libněves 2,5 km. Nejbližší města jsou Poděbrady 8,8 km, Městec Králové 8,4 km. S oběna městy je trvalé autobusové spojení. Nejbližší železniční stanicí je Libněves (Dobšice) vzdálená 2,5 km. Příslušný poštovní úřad je v Opočnici, rovněž 2,5 km vzdálené.

Obec je od roku 1927 plně elektrifikovaná. Telefon je zaveden do Jednotného zemědělského družstva, do veřejné hovorny v domě č. 39 a do úřadovny Místního národního výboru. Zaveden je i místní rozhlas.

Za domem č. 39 u lesa je hřiště. V obci je kanalizace, silnice, chodníky podél domů, jakož i vjezdy a vchody do domů a cesta ke hřbitovu jsou vyasfaltovány.

Obec má nyní 63 domů s popisnými čísly   1 – 66. Popisná čísla 32, 40 a 54 byla zrušena.

Za vsí směrem k Libněvsi jsou budovy Jednotného zemědělského družstva, které plně vyhovují jeho provozu.

V obci je prodejna Jednoty se smíšeným zbožím a hostinec Jednoty. Po zrušení školy ve Vlkově dojíždějí děti do školy v Opočnici. Mateřská škola, jesle a ani jiná sociální zařízení v obci doposud vybudována nejsou.

Z původních staveb se v obci nedochovalo nic. Stavby tu byly dřevěné a vzaly za své při velikém požáru v roce 1802, který zachvátil a až do základů zničil téměř dvě třetiny obce. To, co neshořelo, postupem času zchátralo a zaniklo. Na místě budov dřevěných vyrůstaly budovy kamenné, později z vepřovic a konečně z cihel pálených.

Dodnes však tu stojí dům čp. 4, bývalá hospoda, zbudovaný ze srubnic. Poněvadž je omítnut, původní půvab dřevěného domu zanikl. Neomítnutý zůstal jen dřevěný šít se znakem kříže, znamením to, že dům ten byl postaven majitelem vyznání katolického. Postavil jej roku 1862 šenkýř Josef Futera, který se sem přistěhoval ze Skřivan, když usedlost čp. 4 koupil. Tento nový šenkýř proslul domácí výrobou mastí na nejrůznější kožní choroby, které léčil s velkým úspěchem, takže do obce za ním přicházeli lidé i z končin nejvzdálenějších. Tajemství výroby těch mastí dobře střeží jeho potomci, kteří až doposud jsou hojně vyhledáváni lidmi, kteří trpí kožními chorobami.

Kříže a kalichy na štítech domů jsou v několika případech zachovány doposud, ač už ne vždy v domech s kalichem bydlí evangelíci a v domech s křížem katolíci.

U domu čp. 2 je zachovalý sloupový vratový vjezd s postranní zděnou klenutou brankou. Při usedlosti č. 14 je doposud dřevěná stodola pokrytá došky. Nyní však už je ve stavu havarijním. V usedlosti č. 5 je žentour, který se přestal používat v době asi před půl stoletím. V deseti domech jsou doposud zachovány chlebové pece, které kdysi sloužily nejen k pečení chleba, ale také k pečení koláčů o poutích a posvíceních. A peklo se v nich i masa. Zvláště oblíbené tu byly posvícenské husy v chlebových pecích pečené. Kromě toho se v těchto pecích každoročně sušily švestky a hrušky, též křížaly, pokud je nebylo možno usušit na slunci.

Nejznámější z lidových staveb je nepochybně dřevěná zvonička uprostřed vsi. Není známo, který truhlář nebo tesař anebo snad jen samouk tuto zvonici umně zhotovil. Podle vyrytého data byla postavena  8. máje 1872.

Charakteristické pro obec jsou četné studně s rumpály. Některé jsou až 12 m hluboké a při nich se  rumpály osvědčují bezpečně, bez poruch. A takto voda ze studny vážená je bez příchuti, a zvláště prý z kýblů dřevěných je velmi chutná.

Poloha

přidat fotografie