Hořátev (obec) [6359]

Krajina v okolí Hořátve byla obydlena již před mnoha tisíci lety.Četné nálezy prehistorických památek nám dokazují, že úrodná krajina byla zvolena kočujícími kmeny za stálejší místo jejich pobytu.Roku 1899 vypukl požár usedlosti čp.5. Při přestavbě domu po velkém požáru, jemuž padlo za oběť několik stavení, při kopání na zahradě domku čp.5 nalezeno v hloubce 50 –90 cm pohřebiště s kostrami, jak bylo tehdy obyčejem,položenými od východu k západu bez rakve, asi prvních do křesťanství.-Lebky koster byly dlouhé,podobné těm, které nalezeny v blízké Historické Libici.Celkem bylo nalezeno asi 20 hrobů, což svědčí, že kmen zde sídlil dosti dlouho.U některých koster byly nalezeny milodary, bronzové kroužky, v rukou jednoho děcka stříbrný denárek knížete Vratislava, který vládl v letech 1061- 1092. Při regulaci Výrovky nalezeno ve stráni větší pohřebiště s popelnicemi asi z let 300 před naším letopočtem /před kristem/. Ves Hořátev se rozkládá uprostřed měst Nymburka, Poděbrad, Sadské a Peček, od nichž jest vzdálena 1 – 1 a ½ hodin. V dobách husitských náležela ves s Kovanicemi k poděbradskému panství, později se dostala k městu Nymburk.Když město Nymburk byl potrestán pro vzpouru proti králi odnětím mnoha vsí, náležejících tehdy městu,připadla i naše ves k poděbradskému, tehdy císařskému panství, jak o tom svědčí urbář panství poděbradského z roku 1553, v němž jest i naše ves popsána. Městu Nymburku byly skonfiskovány: Ratenice, Milčice, Krchleby, Všechlapy, Rašovice, Bobnice, Budiměřice, Hořátev a dvory ve Velelibách. Všechlapy a Krchleby dle urbáře darovány sekretáři české komory Kašparovi Graunusovi, Čilec obdržel pah z Donína. V urbáři nacházíme i jména hořátevských poddaných. V té době / r. 1553 / žili ve vsi poddaní: Vít Huhňavý, Pavel Teplý, Říha Šafránek, rychtář, Jan Sablík, Jana Janata, hokyně Káča, Matěj Bartáků, Jan Tejnil, Mareš Krejník, Petr Peterka, Lukeš Starý, Valenta Mareš, Malý, Jan Jakubů, Matěj Stejskal. Roku 1547 byly vesnice poděbradského panství rozděleny na deset rychet. Hořátev byla samostatnou rychtou a k ní přivtěleny obce: Zvěřínek, Písty, Chválovice, které r. 1590 připadly k Poděbradům. Dlouholetý spor měly poddaní s městem Nymburkem o pastviny blíže nohavičky. Ačkoliv poddaní hořátevští a vsi Píst a Zvěřínku po celá staletí držely pastvy, r.1584 hleděli je užívat také nymburští měšťané. Spor trval několik let a byl ukončen mírem teprve r 1601. Ve třicetileté válce neutrpěla naše ves tak velkých škod, kdy zmizely z mapy Čech některé vesnice úplně, aby již nikdy nebyly postaveny. Roku 1631 jen při v pádu Sasů do Čech bylo spáleno několik usedlostí a s krčmou. Po skončení třicetileté války byl založen nový urbář / 1654 /, který vykazuje již opět 20 usedlíků, kteří platili vrchnosti celkem 22 kop grošů a 5 gr. Když roku 1780 Raabovským systémem rozpolcován statek v Chválovicích, vznikla nová ves Neujahrdorf a některé pozemky získali i poddaní v Hořátvi. Připojena k Poděbradům, nesla i naše ves všechny osudy královského poděbradského panství.

Poloha

přidat fotografie