Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Valtice (zámek) [629]

Národní kulturní památka (NKP)


Valtický zámek byl vybudován nedaleko někdejšího středověkého hradu, připomínaného již koncem XII. století. Hrad náležel rodu Seefeldů. Když panství později získali Lichtenštejnové, postavili zde renesanční zámek. Současnou barokní stavbu zahájil koncem XVII. století Karel Eusebius z Lichtenštejna, vzdělaný a zcestovalý příslušník tohoto mocného šlechtického rodu. Valtice se staly hlavním rodovým sídlem vybudovaným za účasti předních architektů (F. Carrati, G. G. Tencalla, A. a K. Ernové, D. Martinelli, A. J. Ospel). Závěrečnou podobu dal zámku význačný rakouský architekt J. B. Fischer z Erlachu. Vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších barokních celků na Moravě.

V 1. polovině XIX. století, za Jana I. z Lichtenštejna, byla provedena rozsáhlá a unikátní krajinářská úprava celého valtického okolí, byl vystavěn soubor parkových staveb v prostoru mezi Valticemi a Lednicí, kde měli Lichtenštejnové své letní sídlo. Pozoruhodný rod vlastnil panství až do roku 1945, kdy je převzal stát. V roce 1950 byl zámek zpřístupněn, v šedesátých letech byla zahájena rekonstrukce. Z těch dob pochází také současná instalace.

Exteriér : Dvoupatrový barokní zámek má uzavřenou centrální a čtyřkřídlou dispozici, obklopující čtvercové nádvoří. Je situován úhlopříčně, se vstupním portálem směřujícím k severovýchodu. Na severu, v předzámčí, byly přistavěny přízemní a jednopatrové budovy konírny i jízdárny. Dochovala se Španělská konírna se státními oddělenými groteskními sochami a dále Zimní jízdárna. Obě slouží k pořádání různých společenských akcí a obklopují čestný dvůr.

Do zámku se vstupuje bohatě zdobeným centrálním portálem , nad ním se tyčí čtyřhranná věž. Valtický zámek je jižním z pólů unikátního Lednicko-valtického, (Lichtenštejnského) areálu.

Interiér K prohlídce je přístupné l. patro zámku, dávající představu o životě bohatých šlechticů v době baroka. Vnitřní prostory byly obnoveny formou volné rekonstrukce. Zahrnují celkem 17 místností zařízených ve stylu baroka i rokoka. Stropy jsou bohatě zdobeny zlacenými štukami a překrásnými malbami.

Prohlídka začíná v jídelně zvané Mramorový sál, s bílým rokokovým nábytkem a sbírkou orientálního nádobí.

Lustr je sochou Tritona, jehož jazyk byl nosní kostí vodního dravce pilouna.

Následuje Společenský, dříve Císařský sál, s předsunutým salonkem zdobeným nástropními malbami řeckých bohů. Další budoár s kuřárnou byl určen pro pány. Nástropní malby představují boha kuřáků – Hefaista – jenž bohyni Athéně předává zbraně.

Velký Taneční sál je největší reprezentační prostorou zámku. Stěny zdobí imitace mramoru s pozlacenými hudebními instrumenty. Nábytek pochází z dob rokoka, lustry jsou zhotoveny z českého křišťálu.

Tři další salony – Žlutý, Červený a Zelený – charakterizuje kompozice barev. Ve žlutém je představena řada idealistických a fantaskních krajinných maleb od Holanďana Hanse de Jodeho. Pocházejí ze XVII. století . Soubor je doplněn čínskými vázami.

Rudý salon byl nazýván také Olympským, dle nástropní malby s Olympskými bohy. Stěny jsou potaženy rudým brokátem, orientální vázy jsou zdobeny zlatým dekorem. Zelený byl zván Trojským, podle stropní scény s Agamemnonem.

Jižnímu rohu areálu dominuje Sál předků se stropní malbou představující alegorie – vědu umění, na protější straně „schwelgerei - trunksucht“. Portréty pocházející z reprezentační galerie rodiny Lichtensteinů – představují Josefa Johana a Johana Adama. Rohový salon prince Karla je věnován památce Karla VI., otce Marie Terezie, který zde přenocoval. Pozoruhodné francouzské skříňky, zdobené pozlaceným bronzem, představují vrchol umění své doby.

Na zdech dlouhé průchozí chodby visí portréty římských císařů. Jsou zde zpodobněni – Nero, Titus, Villtelius a Gaius Julius Caesar.

Z hlediska uměleckého zpracování je v celém areálu nejpozoruhodnější prostorou zámecká kaple, situovaná v západním nároží. Má bohatou štukovou i malířskou výzdobu, stěny obloženy mramorem. Má také jedinečnou akustiku a je proto často využívána k hudebním produkcím.

Další pozoruhodné sály následují v severozápadní frontě. Je zde možno shlédnout Knížecí pracovnu, Zrcadlový kabinet, pozoruhodnou barokní Obrazárnu, dále ložnici a přijímací pokoj.

S kaplí sousedící nádherně zdobený Zrcadlový kabinet tvořil spolu s další pracovnou, součást apartmá kněžny. Je obložen zrcadly v pozlacených rámech, busta je replikou hlavy filosofa Seneky, nástropní malby představují alegorii rána s očistou bohyně Afrodity.

Nástropní obraz v Pracovně kněžny zachycuje alegorii večera, v průčelí pak příjezd královny Kristiny do Říma. Pracovní stůl i skříňky jsou zdobeny a obloženy slonovinou.

Obrazárna představuje soubor 29 obrazů – krajinářská díla i scény ze života. Jsou pozůstatkem sbírek z dob romantismu, které byly zničeny koncem II. světové války. Strop zdobí největší stropní obraz – "Bohyně Diana se vrací z lovu".

Obraz od G. Liebalta „Život s trofejemi“ je jedním z nejstarších obrazů tematiky loveckých trofejí v Evropě.

Knížecí ložnici dominuje postel, která je typicky barokní ukázkou místa, ze kterého kníže přijímal návštěvy i uskutečňoval zámecké ceremonie. Dekorace stropu představuje alegorii jara. Sousední přijímací pokoj sloužil hostům a návštěvám. Z oken poskytuje nádherný výhled na krajinu.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)