Vlkov (obec) [6287]

Katastr obce Vlkova patří k významným archeologickým lokalitám, známým už více jak 100 let. V letech 1890 - 1891 na polích býv. p. Adamíry v trati V Lískách při orbě se přišlo na významnou lokalitu pravěkého pohřebiště a sídliště. Postupně zde kopali josefovský archeolog Josef Duška (1840 - 1915), baronka Spensová z Velichovek a smiřický L. Šnajdr a své nálezy publikovali. Posléze k archeologickému výzkumu došlo v případě zemědělských meliorací (1975) i záchranný výzkum žárového pohřebiště ve Vlkově v dubnu a květnu 1982 a v roce 1996 při plynofikaci obce.

Po roce 1848 obec Vlkov (Vlková) nadále patřila do kraje Hradeckého, resp. Královéhradeckého, do politického a soudního okresu Jaroměřského, který měl 45 obcí. Jako 43. obec je v Zevrubném popisu rozdělení království Českého z 5. října 1854 (Praha 1854, s.240) uvedena „katastrální obec” Vlkov (též Vlková), jež měla rozlohu 768 jiter a 115 čtverečních sáhů, (1 jitro české zemské = 0,285 ha, 1 čtvereční sáh = 3,1606 m2), což je cca 218,88 ha a 363,469 m2, a 414 obyvatel.

Zrušení roboty a poddanství vedlo k sociální diferenciaci a k přebytku volných pracovních sil, a to umožnilo rozvoj kapitalismu. I ve Vlkově se vytvářela vrstva zámožných, bohatých sedláků a vrstva venkovské chudiny (čeledínové, nádeníci, služky) a drobných řemeslníků a posléze tzv. živnostníků. Průmyslová revoluce, vynález parního stroje se odrazily ve výstavbě železnice z Pardubic do Jaroměře a Liberce a odbočné trati z Josefova na Malé Svatoňovice v letech 1856-1859. Nejbližší železniční zastávkou byly 2 km vzdálené Černožice a nádraží Josefov.

Po pádu Bachova absolutismu (1859) a po vydání živnostenského řádu (20.12.1859), po zrušení cechů, byla otevřena cesta k svobodnému podnikání.

Velkou událostí byly přípravy na rakousko-pruskou válku 1866 o převahu v Ně-mecku. Přípravami žilo široké okolí josefovské pevnosti, které leželo přímo v operačním vojenském prostoru rakouské severní armády v počtu asi 6 armádních sborů a 4 jezdeckých divisí. Nejrušněji bylo ve dnech 23.-26. června 1866 v předvečer rozhodujících střetů, a to 27.6.1866 u Náchoda a Trutnova, 29.6.1866 u Jičína. Rozhodující bitva byla svedena u Hradce Králové 3. července 1866. Josefovská pevnost s posádkou 7000 mužů nakonec nebyla vůbec dobývána. Prusové ji obešli. (V Josefově měl předtím velitelský stan vrchní velitel rakouské armády zbrojmistr Ludvík Benedek.) Tehdy obyvatelé všech okolních vsí byli svědky válečné paniky, hysterie a utrpení. Mnozí sedláci i ve Vlkově ze strachu před drancujícími armádami prodávali potraviny za směšně nízké ceny. Ve válce přišli Prusové o 9200 mužů, zatímco ztráty Rakušanů byly pětinásobné ( asi 44 300 mužů). Prohraná válka vyvolala v Rakousku vnitropolitickou krizi, která byla řešena vyhlášením dualismu (dvoustátí) 1867 - Rakousko-Uherska.

Po rakouském dualismu a zejména po vydání prosincové ústavy 1867 a zákona č. 134 ř.z. o právu spolčovacím (15.11.1867) dochází také ve Vlkově k rozmachu spolkové činnosti.

V roce 1903 se v Kudrnáčově Adresáři (1903, s.74) u obce Vlkov uvádějí tyto spolky: Tělocvičná jednota Sokol, založená 11. 10. 1896, měla tehdy 40 členů, jejím starostou byl Václav Jirousek. Dále v obci působila Občanská záložna a jejím ředitelem byl tehdy Josef Malý, pokladníkem Jan Slezák a kontrolorem Josef Veverka. V roce 1912 Macháčkův Adresář rolníků u Vlkova (1912, s. 46) navíc uvádí spolek Hospodářská beseda a organizace agrární. V roce 1914 Chytilův Úplný adresář království českého. I. díl (1914, s.397) opět uvádí Tělocvičnou jednotu Sokol a Rolnickou besedu. Z těchto spolků do dnešních dnů úspěšně působí TJ Sokol ve Vlkově, který svépomocí v roce 1978 dokončil budovu tělocvičny v akci Z a výstavba trvala 6 let. Slavnostně byla otevřena dne 9. prosince 1978 (viz článek Vlkov dokončil tělocvičnu, Nový čas 19.12.1978). Objekt tělocvičny čp. 120 dosud slouží k pořádání různých kulturních i tělovýchovných akcí. V roce 1996 oslavila Tělocvičná jednota Sokol ve Vlkově už 100 let svého trvání.

Výrazný rozmach zaznamenala populace, vzrůstá počet narozených dětí. V roce 1869 Vlkov čítá 523 obyvatel a 70 domů (v roce 1848 jen 391 osob a 55 domů), v r. 1880 rekordních 591 obyvatel a už 80 domů. Od toho roku nastal sestup počtu obyvatel a naopak vzrůst počtu domů. V r. 1890 už jen 574 obyvatel a 78 domů, v r. 1900 577 obyvatel a 79 domů a v r. 1910 už jen 535 obyvatel a už navíc 85 domů. Vysoká natalita (porodnost) postavila obecní zastupitelstvo před nutnost postavit novou jednopatrovou školní budovu v letech 1893-1894 čp. 7, za 12 tisíc korun. Kudrnáčův Adresář z r. 1903, s.74, uvádí, že „škola byla postavena 1892”, jiné prameny uvádějí rok 1894 (Hradecký kraj 5, 1908, č.1/2, s.38, rok 1894 postavení a zprovoznění), což je pravděpodobnější.

Vlkov, též uváděný jako Vlková, byla stále zemědělská obec.

Poloha

přidat fotografie