Velké Poříčí (městys) [6283]

13. až 15. století

Název našeho městyse Poříčí je odvozen ze slov "podél řeky", či "v poříčí" Metuje. Z různých historických pramenů se dovídáme, že zdejší krajina byla souvisle osídlena na přelomu 13. a 14. století za kolonizační činnosti pana Hrona z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241 - 1289). K roku 1415 se při popisu náchodského panství mimo jiné též připomíná osada Poříčko. Náchodský historik J. Hraše tvrdí, že kolem roku 1450 vedla přes Velké Poříčí obchodní cesta zvaná Trhovka, směřující ze Stárkova do sousedního Polska, dříve Kladska. První písemná zmínka o Velkém Poříčí, kterou lze bezpečně doložit, však pochází z roku 1496, kdy byl pořízen zápis do nejstarší knihy kšaftů města Náchoda.

16. až 18. století

Koncem 16. století měla osada Velké Poříčí celkem 18 rolnických usedlostí, 5 gruntovních zahrad a 1 chalupu. Jako poddanská obec patřila majitelům náchodského panství, ve věcech právních náležela pod purkrechtní soud městečka Hronova. Za Marie Terezie při prvním sčítání lidu a číslování domů v r. 1770 bylo ve V. Poříčí 65 domovních čísel. V polovině 18. století zde stával jeden panský mlýn a hospodařilo zde asi 47 majitelů rolnických usedlostí, kteří obdělávali 859 strychů (1 strych je 28 arů) a 3 věrtele ( 1 věrtel je 7 arů), dále sklízeli 116 vozů sena. Povinně museli chodit na robotu a ze svých pozemků odvádět robotní dávky v naturáliích nebo v penězích.

19. až 20. století

Počátkem 19. století to byla již dlouhá ves, která měla 142 domů, 822 obyvatel a vlastní školu. Prvním starostou obce je Josef Pich z let 1848 - 1849. Z přelomu 18. a 19. století pochází také pečetní vyobrazení obecního znaku - beránek s praporcem. Revoluční události let 1848 - 1849 a následné správní změny znamenaly, že dosud poddanská obec se přeměnila na samostatnou a samosprávnou jednotku - obec. Spravovaly ji volené orgány - zastupitelstvo a rada v čele se starostou. Další rozmach obce ovlivnil koncem 19. století rychlý rozvoj textilního průmyslu, navazující na tradici ručního tkalcovství. Rozvoji napomáhalo postavení okresní silnice Náchod - Hronov v roce 1868 a otevření železniční tratě Choceň - Broumov v roce 1875. V obci vyrostly 3 veliké tkalcovny, fa Frölhlich a Pentlarz - založena roku 1891, fa Arnold Kraus -r. 1895, fa Ed. Pick - r. 1903, a postupně přibývaly další. Firma F. Šrám - r. 1927, dvě parostrojní cihelny a to pod Dělákem J. Martince a za kostelem bratří Židů.

V Eichlerově sbírce v Národním muzeu v Praze je uložen otisk velkopoříčského pečetidla. Je oválný o rozměrech 22 krát 24 milimetrů. Pečetnímu obrazu dominuje beránek s praporcem. V opise je uvedeno panství náchodské - Obetz Welike Porzicz. Velké Poříčí si opatřilo pečetidlo pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století.

Dynamický rozvoj průmyslu na přelomu 19. a 20. století se odrazil v postupném rozvoji celé obce. Rostl počet živností a společenstev. V roce 1909 byly založeny konzumy Jednota a Svépomoc. Počet obyvatel rychle rostl a trvale překročil dva tisíce, v roce 1910 dosáhl počtu 2 880. Za připomínku stojí, že v roce 1900 byla otevřena kampelička Spořitelního a záložního spolku a 1. října 1903 otevřen poštovní úřad.

Růst počtu obyvatel zvyšoval nároky i na zdejší školu. Původní dřevěná stavba z roku 1791 byla v letech 1877 - 1878 přestavěna na zděnou jednopatrovou budovu se třemi třídami a byty pro učitele. V roce 1884 byla rozšířena o 4. třídu a později v roce 1908 byla už osmi-třídní. Pro nedostatek místa musely být tři třídy v soukromých domech. Proto bylo v roce 1910 rozhodnuto na obecním úřadě o stavbě nové školní budovy. Z tzv. offertního řízení byl vybrán návrh architekta Richarda Klenky z Vlastimilu, profesora Umělecko průmyslové školy v Praze. Stavba byla zadána staviteli Jindřichu Laboutkovi z Hradce Králové. V květnu 1912 se začalo stavět a nová škola byla slavnostně otevřena 28. září 1913 a úředně zkolaudována 9.10.1913. Celkový náklad stavby činil 201.137,40 K. Pro školní rok 1913 - 1914 bylo zapsáno 453 dětí do osmi tříd obecné a měšťanské školy.

Všestranný rozvoj obce pokračoval a zcela přirozeně vedl představitele obce k tomu, že dne 17. prosince 1908 podali na valné hromadě okresního zastupitelstva žádost, aby obec byla povýšena na městys.

V předvečer první světové války byla žádost kladně vyřízena, a to dne 14. června 1914. Tuto významnou událost smutně poznamenaly válečné události. Jména devadesáti padlých občanů připomíná žulový pomník pod kostelem, odhalený 29. července 1934.

Přesto byla ještě v letech 1910 - 1917 provedena elektrofikace. Po válce vývoj pokračoval. K 1.7.1921 byla zřízena četnická stanice s dohlédacím obvodem pro Malé Poříčí, Malou Čermnou, Pavlišov, Slavíkov, Dolní Rybníky a Horní Radechovou. Dnešní náměstí obdélníkového tvaru bylo založeno v roce 1923 a mělo rozlohu 43 arů. V letech 1922 - 24 byly postaveny družstevní domky za tratí a na náměstí obecní patrové domy čp. 40 a 45. Betonový most přes Metuji byl postaven v roce 1926.

Vybavenost obce se dále zvyšovala. Místní kino, otevřené v roce 1926, bylo po ozvučení přemístěno v roce 1928 do Obecního domu. Obecní vodovod byl zřízen v letech 1932 - 1933. Soukromá lékařská ordinace byla otevřena v roce 1936. Další vývoj přerušily opět válečné události v letech 1938 - 1945.

Poloha

přidat fotografie