Braňany (obec) [6201]

Braňany jsou v historických písemných pramenech poprvé připomenuty údajně v roce 1239 v přídomku šlechtice – „Wolzik de Brani“. V roce 1281 je zmiňován jistý Čáslav z Bran. Na počátku 14. století je Jindřich z Brany uváděn jak rytíř pánů z Riesenburka (z Oseka). Z odborné literatury vyplývá, že existuje jednoznačný rozpor, zda v roce 1239 připomenutý „Wolzik de Brani“ užívá přídomek skutečně po vsi zvané později Braňany a nikoliv po zaniklé vsi Brany. Historikové v současnosti spojují zmínku z roku 1239 nikoliv s Braňany u Mostu, ale s Brany u Chomutova (Zdena Binterová, Zaniklé obce Chomutovska I., Chomutov, 1995, s. 17). K chomutovským Branám se váže i přídomek Čáslava z Bran, který je v roce 1281 uváděný jako svědek v listině s jednoznačnou spojitostí s okolím Chomutova. Uvedená zmínka o Čáslavovi z Bran je starší literaturou považována za druhé připomenutí vsi Braňany v písemných pramenech. Zdá se, že ve uvažovaném vztahu k Braňanům je možné zcela vyloučit i další užití přídomku z Bran. Tím se první zmínka o obci posunula až na počátek 14. století do roku 1327, kdy je zaznamenán „Guntherus de Brand“.

Pod Červenou horou u Braňan stávala tvrz Červený Dvůr. Její držitelé byli povinni manskou službou ke královskému hradu v Mostě. Vlastníci tvrze obvykle byli i držiteli vsi Braňany. V roce 1420 se jako vlastník Červeného Dvora připomíná Václav z Moravěvsi. Ale již v roce 1421, když byl husity obléhán hrad v Mostě, zřejmě ze strategických důvodů vypálili mostečtí měšťané Červený Dvůr, který patřil bratřím Hartungovi a Jindřichovi z Krynic a jim se písemně zavázali škody uhradit (skutečně uhrazeno v r. 1457). Potomci jednoho z bratrů pak drželi statky příslušné k Červenému Dvoru až do roku 1514, kdy Albrecht z Krynic prodal statek s výjimkou tvrze Bartoloměji z Velebudic. Ten však v roce 1521 vše opět prodal Oplovi z Fictum na Perštejně. Od té doby přestal být statek služebným manstvím a stal se svobodným. Ani Fictum zde dlouho nehospodařil, protože v roce 1534 je zde jako vlastník zmiňován Bedřich Satanéř z Drahonic. Od něho Červený Dvůr koupil Petr Čirn z Čirnu a ten ho v roce 1545 prodal obci města Mostu. Bývalí vlastníci rytíři z Krynic i dále vlastnili tvrz a žili zde. Teprve v roce 1563 získal Most i jejich vlastnické podíly. V roce 1621 byl městu Most za účast ve stavovském povstání v letech 1618 – 1620 konfiskován majetek a ten převzala Česká královská komora. Později byl majetek mostecké obci vrácen.

Samotná ves Braňany měla v uvedeném období zřejmě jiné osudy než Červený dvůr. Za zápisů konfiskační komise, která konfiskovala majetek účastníkům stavovského povstání z let 1618 – 1620, vyplývá, že Braňany byly součástí panství Teplice, které bylo konfiskováno Vilémovi Vchynskému z Vchynic, držiteli řady statků zejména v severních Čechách (Teplice, Doubravská Hora, Česká Kamenice, Benešov n. Pl., Rumburk, Lipová, Záhořany). I tento konfiskovaný majetek po nějaký čas spravovala Česká královská komora a od ní se pak dostával do soukromých rukou odprodejem, panovníkovým darováním, jako náhrada škody, umoření králových dluhů apod. Braňany se dostaly do držení řádu křížovníků s červenou hvězdou, vlastníků mosteckého špitálu, kteří ves připojili ke svému starobylému statku Chanov. Podle Berní ruly z roku 1654 patřila část vsi k panství Mirošovice, vlastněném hrabaty z Martinic. Od nich se dostala tato část knížatům z Dietrichsteina a nakonec bílinským Lobkowiczům.

Poloha

přidat fotografie