Tupadly (obec) [6064]

Území v povodí říčky Liběchovky bylo od doby neolitu kontinuálně osídlené. Celá oblast byla pro svůj ráz členité pahorkatiny a horský charakter osídlována výrazně později. Dosídlena byla německými kolonizátory ve 13. století.

Samostatná obec Tupadly je připomínána již roku 1363. Obyvatelé pracovali především jako drobní rolníci a v pozdějších dobách jako dělníci. V minulosti byl tok Liběchovky využíván pro pohon mlýnů a pil. V Tupadlech se dochoval objekt mlýna a zbytek náhonu. Mlýnský rybník se nedochoval. Nad obcí se při silnici dochovala poškozená výklenková kaplička postavená nad pramenem při patě údolí. V současné době je kaplička za obecních peněz opravována.

V obecní architektuře se dochovala velmi málo z doby barokní. Z přelomu 18. a 19. století se naopak zachovala řada roubených a hrázděných domů a usedlostí. V dominantní poloze nad obcí je areál "Slavín", jehož věž je již zdaleka patrná především při příjezdu do obce od Prahy a Mělníka a dnes je v soukromém vlastnictví restituenta, který žije mimo území České republiky a dá se tedy předpokládat jeho sezónní využití k rekreační funkci. Areál Slavína zbudoval v polovině 19. století tehdejší majitel Liběchovského zámku Antonín Veith, mecenáš umění a umělců, kteří na Liběchovském zámku pobývali. Areál zůstal nedokončen, je vystavěn v maurském stylu a původní sochařská výzdoba je dnes umístěna v Národním muzeu.

V roce 1936 až 1938 zesílily v oblasti nacionální tendence, které byly korunovány připojením části Liběchovska k Sudetům a Německu. Hranice Čech a Sudet vedla po hřebeni od Osinalického sedla k lesu Království a Tupadlům. V trase hranice je unikátně zachovalá část pohraničního opevnění Řopíky, včetně nedokončených staveb.

Po druhé světové válce byl majetek vysídlených Němců zkonfiskován a prodáván pod cenou českým zájemcům. V té době začíná přicházet i první vlna rekreačních turistů, kteří zde vlastní některé pozemky a chalupy dodnes.

Obec Tupadly ve své současné podobě vznikla na základě referenda odtržením od bývalé střediskové obce Želízy, ke které byla násilně přidružena v rámci tehdy platné legislativy. S odstupem času lze konstatovat, že přidružení k Želízům bylo po vysídlení Němců v roce 1949 druhým podstatným momentem v životě původně samostatné obce, který byl krokem k její praktické likvidaci a přeměně na chátrající sídlo, ožívající částečně pouze v letní sezóně a o víkendech.

V roce 1974 žilo v obci 213 obyvatel. Z toho 104 žen. Z celkového počtu lidí bylo 108 ekonomicky činných. Obydlených domů bylo ve vesnici 57. 

Změnou společenských poměrů v roce 1989 se otevřela opět možnost samostatné existence obce. V současné době ještě nejsou zcela dořešeny majetkoprávní poměry v obci. V Tupadlech žilo v roce 1996 dle údajů obecního úřadu 98 stálých obyvatel. 45 žen a 53 mužů. Obydlených domů bylo 32 a rekreačních objektů 79. Hustota osídlení je výrazně pod úrovní hustoty okresu Mělník. Funkční podřízenost obce Tupadly a závislost na okresním městě Mělníce, ale i na hlavním městě Praze je dána dlouhotrvajícím vývojem. Spádovost vzhledem k Dubé je podstatně potlačena. Tupadly náležely okresu Dubá v letech 1869 až 1930, od roku 1950 spadají pod mělnický okres. Ve svém vývoji dokonce v roce 1850 náležely okresu Štětí.

Použitá literatura: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR v letech 1850 - 1970 
ing. Arch. K. Chrenková, Ing. J. Sovina Územní plán sídelního útvaru; koncept; Tupadly

Poloha

přidat fotografie