Mšeno (město) [6047]

Město Mšeno (330-360 m n. m.) je vstupní branou do CHKO Kokořínsko. Leží na jeho východním okraji, na rozhraní okresů Mělník, Mladá Boleslav a Česká Lípa. Kokořínsko je lesnatý kraj, plný skalních útvarů, roklí a romantických zákoutí, protkaný množstvím turistických a cyklistických stezek. Svým návštěvníkům může nabídnout nedotčenou přírodu, několik hradů (Kokořín, Bezděz, Houska) a zámků, ale i zachovalou původní dřevěnou architekturu.

Přesný počátek či původ Mšena není přesně znám, avšak četné nálezy svědčí o tom, že mšenská náhorní plošina byla osídlena již v dobách pradávných. Slovanský lid přišel do těchto míst pravděpodobně v 5.-6. století n. l. a zakládal zde svá hradiště. Jednalo se především o kultury zemědělského lidu, nejčastěji únětickou, a kulturu popelnicových polí, jejichž vykopávky lze dodnes nalézt u Vrbodolu, v okolí Stránky, Kaniny, Hradska a Mšena. Název Mšeno (německy Wemschen) pravděpodobně pochází od krajinného znaku okolí - mechových porostů, tedy nejspíš místa, kde hojně vyrůstal nebo se často využíval mech, například při stavbě chalup. Za nejstarší osídlenou část Mšena lze považovat s největší pravděpodobností část obce nazvanou „Podolec“, ale i původní mšenskou tvrz, která stávala na skále nad rybníčkem „Blížka“. Tato tvrz existovala už ve 12.–13. století. Byla několikrát zničena a obnovena, definitivně pak zanikla v první polovině 16. století. První podklad o historii Mšena pochází z roku 1080, kdy zde byla vystavěna kaple sv. Václava. Mříž z této kaple, s letopočtem a nápisem, byla pak použita při stavbě původního chrámu sv. Martina v roce 1384, jehož věž (ač prošla mnoha přestavbami) je dodnes dominantou okolí. První písemnou zmínkou o Mšeně je darovací listina Václava III., krále českého a polského, z roku 1306, ve které král daruje ves Mšeno Hynku Berkovi z Dubé. Tento vůdce českého panstva a nejvyšší purkrabí český a po něm i jeho syn Hynek důsledně rozvíjeli své državy, a tak v oblasti Doks, Dubé, Bělé a Mšena byl patrný značný hospodářský rozkvět. Po smrti Hynka Berky staršího se císař Karel IV. domáhal daru zpět a směnil Mšeno s Hynkem mladším za 300 kop grošů a část půdy, jak o tom svědčí dochovaná listina. Tak se Mšeno vrátilo na čas do královského majetku (i když část zůstávala vladycká) a mělo již charakter městečka s farním kostelem. Když se válkami v letech 1360–1365 Karel IV. zadlužil, mšenští poddaní mu přispěli do prázdné královské pokladny 50 kopami pražských grošů. Jako odměnu za tento příspěvek udělil Karel IV. dne 18. ledna 1367 Mšenu privilegium bezplatného užívání lesů a pozemků v okolí, a to i těch, které byly kdysi Mšenu odebrány biskupem mindenským a dány jiřskému klášteru. V této listině se poprvé o Mšeně mluví jako o městečku (oppidum). Vedle toho svědčí pro charakter Mšena jako města i okolnost, že mělo již vedle dědičného rychtáře (šulce) i svou měšťanskou samosprávu, purkmistra a konšely.

Poloha

přidat fotografie