Kadlín (obec) [6028]

Za dob dávno minulých (11 - 12. či dokonce v 10. století), zde byla původně osada tkalců a tkadlen a nesla tedy jméno Tkadlín ( Profous Antonín: Místní jména v Čechách). Občané Tkadlína měli specializovanou služebnost k některému hradu (traduje se hrad Kamenec, vždyť Kadlín patřil do děkanátu Kameneckému).

Se zánikem služebnosti tkalcovské změnilo se i její jméno na Kadlín a občané začali se věnovat zemědělství.

Jméno Kadlín je samojediné v naší republice.

Velmi špatným rozhodnutím bylo v roce 1445, když Chval Berka z Dubé a Kuřích Vod věnoval část obce s kostelem klášteru Augustiniánů v Bělé pod Bezdězem.Tímto nešťastným rozhodnutím byl Kadlín rozdělen 400 let na dvě části. Každá měla svého rychtáře i hospodu. Teprve po spojení obou částí obce mohlo začít budování Kadlína pod jednou správou, což bylo do té doby nemožné.

První písemná zmínka o Kadlínu se nachází v zemských deskách z roku 1346. Kopii této vzácné písemnosti si obec opatřila až v roce 2001 k 655. výročí od této písemné zprávy.

Obec K a d l í n se nachází v polovině vzdušné vzdálenosti mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví. Autor spisu "Původ jmen obcí v Čechách", dr. Profous uvádí o Kadlínu nejstarší písemný doklad z roku 1380 a domnívá se, že název vznikl z podstatného jména "to tkadlí" zboží tkalcovské. Ovšem v roce 2000 se nám podařilo získat informaci, že v zemských deskách je o Kadlínu zápis již z 11. 3. 1346, jehož kopii se nám ze státního archivu podařilo získat. Kadlín se nachází v území, kde jsou naváté vysoké vrstvy spraše, pod ní se pak nachází křídové podloží. Východně od obce prorazil vyvřelý čedič kůru zemskou a vytvořil zde návrší vysoké 315 m., nazývané Hradišť. Čedič byl zde těžen do roku 1900 a po něm zůstala hluboká jáma, u níž roku 1911 byl zbudován vodojem o obsahu 60 m3. Vodojem byl původně zásobován vodou z obecní studny hluboké 127 m. Dnes je plněn vodou ze skupinového vodovodu ze Stříbrníku z Kokořínského údolí. Na Hradišti bylo několikrát obnovováno opevněné sídlo, naposledy za vlády Karla IV. Je ale doloženo nálezy, že bylo pravěkými lidmi osídleno již v mladší době kamenné.

Kadlín byl již za doby vlády Karla IV. významným sídlem, vždyť již v roce 1384 je kadlínský kostel připomínán jako farní a svými desátky patřil Kadlín k nejlepším a nejstarším v děkanátu Kameneckém a spadal pod majetek chrámu Svatovítského v Praze.

Kadlín vystřídal řadu významných vlastníků, na př.:Hynek Berka z Dubé, Ondřej Hřán z Harasova, klášter Augustiánů, král Rudolf II., Adam hrabě Waldštein a další.Do historie obce se nedobře zapsal v 15 stol. Chval Berka z Dubé a Kuřích Vod, kdy část obce s kostelem věnoval klášteru Augustiánů v Bělé pod Bezdězem. Tímto nešťastným krokem byl Kadlín s přestávkami rozdělen na 2. části zhruba 400 let- až do roku 1850.

Historicky nejcennější budovou v obci je kostel Sv. Jakuba Většího se dřevěnou zvonicí vedle kostela. Původně bývaly ve zvonice tři zvony pocházející z roku 1521 a 1531. Ve světových válkách byly zabaveny a roztaveny na zbraně. Dnes je ve zvonici zvon jediný. Kostel je připomínán již v roce 1384 jako kostel farní, dnešní podobu získal dostavbou v roce 1724 přičiněním hraběnky Marie Markéty Waldšteinové. Poslední oprava kostela pak proběhla v roce 1997až 1999. Vyžádala si 3,5 milionů Kč. Občané z obce a okolí přispěli na opravu kostela sbírkou pořádanou obcí 360 tisíc Kč.

Za připomenutí stojí i osud školy, která byla vystavěna v roce 1847 jako jednotřídní, a v roce 1884 pak byla rozšířena na dvojtřídní, kdy bylo přistavěno patro, do školy v Kadlíně chodilo až 120 dětí. Dnes škola je již 17. let uzavřena.

Poloha

přidat fotografie