Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Výškov (obec) [6003]



Výškov je vzdálen 12 km severovýchodně od Žatce a 4 km severozápadně od Postoloprt (Postelberg), čítá 70 domů s 313 obyvateli a zaujímá plochu 645 ha a 23 arů.

Obec leží v úrodné rovině, která navazuje na severu na nížinu „Sedlina“ a na západě a severozápadě přechází pozvolna v náhorní rovinu, ze které vyvstává kopec „Wachtberg“ svou výškou 285 m. Východně ve vzdálenosti asi 2,5 km přetíná tuto rovinu k Břvanům (Weberschan) patřící kopec „Chlumberg“ (Chlum) (302 m).

Tmavá ornice, většinou z diluviálního na humus bohatého jílu umožňuje výborné pěstování všech druhů zemědělských produktů. Ječmen, pšenice a cukrová řepa jsou hlavními produkty na polích. V průběhu posledních let se rozšířilo pěstování chmele, jmenovitě na odvodněných polích „Gezera“ (Jezera), v současné době však bude pro malou rentabilitu omezeno.

Před několika desítkami let byly v západní části 2 hnědouhelné doly, v důsledku slabé těžby musel být provoz zastaven.

Celkem pravidelně rozložená obec dělá již svým vnějším vzhledem příjemný dojem. Pěkné tu a tam statné domy rámují ve směru od západu na východ prostornou, s pečlivostí pěstovanými akáty zdobenou náves. Uprostřed návsi stojí v roce 1743 postavená celkem velká a pěkně upravená kaple „Obětování Marii“./ O podnětu k její stavbě se vypráví: voják Engelmann z čísla 8 ve Výškově se dostal při verbování v Postoloprtech s jedním kamarádem do bitky a toho zabil. Jako pokání věnoval svůj dědický díl na výstavbu kaple./¨

Na jižní straně stojí nad stromy a okrasnými keři obklopeném prostranství přízemní budova školy. Velký obecný rybník, obklopen stinným stromovím, je převedením jednoho pramenu zařízen pro pěstování ryb. Vedle tohoto shromažďují ještě dva menší rybníky odtékající dešťovou vodu. Všechny 3 rybníky jsou opatřeny vyzděnými břehy. V roce 1904 vybudovaný přívod z povrchových pramenů, jejichž sběrná nádrž se nachází pod kopcem „Wachtberg“, dodává nutnou užitkovou i pitnou vodu. Osvětlení obce je již několik let zavedeno. Hřbitov leží severně od obce a byl vybudován v roce 1899 společně se sousední obcí Počerady (Potscherad) na bezplatně k dispozici daném pozemku výškovského majitele Josefa Starka.

Za stávající zařízení pro veřejné blaho, jakož i úspěšné prosazování všech zájmů obyvatel, děkuje obec péči a úsilí dlouholetému starostovi Eduardu Mederovi a jeho obecnímu zastupitelstvu.

Výškov je zařazen k břvanské faře, má ale obecní kapli, ve které jsou vedle třech bohoslužeb čteny mše, dále má svůj vlastní hřbitov. O školní vzdělání je postaráno jednotřídní obecnou školou. K měření dešťových srážek je zřízena ombrometrická stanice. Sanitární péče náleží obvodnímu lékaři v Postoloprtech.

Nechybí zde dopravní možnosti. 2 okresní silnice: Rvenice-Počerady (Ferbenz-Potscherad)

a Blažim-Vrbka (Ploscha-Ferbka) křižující obec, třetí silnice z Bitozevse (Wittosess) do Břvan (Weberschan) vede nedaleko jižně kolem. K tomu má Výškov dnem 1. listopadu 1903 otevřenou zastávku státních drah na trati Plzeň-Duchcov (Pilsen-Dux) s přepravou nákladů. Tato je od obce vzdálena 1 km a sní spojena válcovanou silnicí. Poštu obstarává c. a k. poštovní úřad v Počeradech.

Památníky zbožnosti jsou: Dřevěnou mříží oplocená socha Jana na cestě do Třískolup (Schiessglock), 1 socha sv. Václava na cestě do Počerady, 1 kříž na cestě do Rvanic, 1 kříž před školní budovou, misionářský kříž před vchodem do kaple, dále 1 kříž na místě, kde se rozdvojují silnice do Vrbky a do Břvan.

Dějiny obce:

V roce 1057 je zmínka o sedláku z jinak neznámé obce Wischkowa jako člena kolega kláštera sv. Štěpána v Litoměřicích. Výškov je také označován jako celek nebo částečně jako majetek pražské kapituly.

Hájek ve své slavné kronice vypráví: Když táhl král Jan z Čech v roce 1322 na pomoc svému spojenci Ludvíku Bavorskému proti Jindřichu Krásnému z Rakouska, vyznamenalo se hodně českých Pánů svou statečností. Mezi nimi byl za svou statečnost pasován na rytíře i Mikuláš z Výškova (Nikolaus von Wischkowa). Stejně odměněn byl i Bušek Stražskovský z Výškova (Buschek Stražkowsky von Wischkowa), jeden z těch statečných českých pánů, které v roce 1355 císař Karel IV. Na svém tažení zpět z Říma osvobodil z moci rebelujících Italů z Pisy.

Po husitské válce se nacházela většina obcí, dříve patřících k postoloprtskému benediktýnskému klášteru, mezi nimi i Výškov, v majetku města Louny (Laun), které muselo tento majetek odstoupit králi Jiřímu z Poděbrad. Jeho synové přenesli tento zmínění majetek v letech 1480 a 1501 na bratry Weitmühly, pány z Postoloprt, kteří vedle toho mohli mít v zástavě i majetek klášterů, ale dispoziční právo zůstalo českému králi zachováno. Tak obdržel Sebastian z Weitmühlu dne 10. července 1535 od Ferdinanda I. vedle jiného tak Břvany (Weberschan), Lenešice (Leneschitz) a Výškov (Wischkowa) jako dar. V roce 1559 se dohodli Jan, syn Sebastiana z Witmühlu a Beneš a Jan Lorenz, Waisen des Kříž z Weitmühlu na tom, že oba posledně jmenovaní převezmou jako své vlastnictví panství Postoloprt, kde kterému byl tenkrát přičleněn i Výškov. Od té doby zůstal výškov stále v závislosti panství Postoloprt až do roku 1848.

V roce 1642 je z 27 realit (nemovitostí) ve Výškově 13 označeno jako opuštěné.

Dne 27. listopadu 1757 vtáhl do Postoloprt pruský polní maršál Keith s 8000 muži, z nichž 6000 bylo ubytováno v kolem ležících obcích. Nepřátelští velitelé vojsk požadovali vedle velkých kontribucí (válečných náhrad) také ohňovou daň (Brandsteuer), a osoby, které nemohli platit odvlekli pryč. Tak byl odvlečen do Žatce jako rukojmí tehdejší výškovský rychtář Georg Greisch a držen v zajetí, dokud se nevyplatil 35 dukáty. I ve válce bavorských dědických následníků bylo okolí Postoloprt tvrdě poznamenáno. Dne 27. srpna 1778 přitáhli pruští husaři do Blažimi (Ploscha), Výškova a Počerad. Den na to vypukla mezi rakouskými husary a saskými dragouny nedaleko dvorce „Schmalzhof“ (s mléčným hospodářstvím) bitka, ve které bylo zajato 6 nepřátelských dragounů.

V osbobozenecké válce v roce 1813 měl výškov opět na ubytování ruské, pruské a rakouské vojsko. Nejdříve 400 ruských, potom 3 týdny východopruské kyrysari, po nich pak ruské gardové jezdectvo, ruské hulány a kozáky. Pro rakouské vojsko musel být dlouhou dobu pečen chleba ve 12 pecích, který musel vážit v každém domě místní učitel Wenzel Mathes. Požadované vozy a spřežení, která chleba odvážela, se vracela domů až po několika týdnech. V roce 1866 zde byly opět při svém ústupu ubytovány pruské jednotky. Tyto sem přitáhly choleru, které padlo za oběť 22 osob, mezi nimi i rodiče učitele Antona Eichlera.

Ohněm byly zničeny: v srpnu 1759 – 27 obytných budov a 10 stodol, dne 21. února 1762 – 8 selských a 5 domů nádeníků, dne 24. července 1765 – více domů a stodoly č. 1 až 11, a č.15, v roce 1767 stodola č. 16, a dne 18. května 1808 – 6 domů a stodoly č. 1 až 7, dne 16. srpna 1826 – stodoly z č. 18 až 25, dne 26. dubna 1840 – stodoly z č. 13 a 14, dne 20 září 1854 – domy č. 31 až 36, dne 13. srpna 1876 – vedlejší budovy č. 7 a 10, dne 19. prosince 1876 – stodola z č. 29, dne 30. října 1880 – č. 3, dne 22.ledna 1884 – obytný dům č. 10, dne 9. srpna 1892 kolna z č. 4.

Zlé krupobití postihlo obec dne 5. a 15. srpna 1816; dne 5. července 1856; dne 10. srpna 1905 a dne 4. července a 1. srpna 1906.

Ve zlém roce 1770 vypukla v obci nakažlivá nemoc, které podlehlo 70 osob. Obyvatelé Rvanic (Ferbenz) už nechtěli povolit průjezd s mrtvými na hřbitov v Postoloprtech. V roce 1806 zemřela většina dětí na neštovice.

Jak se vypravuje, měla být poloha obce Výškov původně dále jižně k Rvanicím,v těch místech kde se ještě dnes říká „ Ve starém Výškově“ (Im alten Wichkowa). V současné době nejsou na tomto místě již žádné stopy bývalé existence obce. Přesto ale tvrdí starší sedláci, že při hluboké orbě opětně nalézají větší kameny, které by prý mohli být základní zdí. Jméno polí „U celního kola“ (Beim Zollrad) ukazuje na to, že zde kdysi asi stálo nějaké celní znamení. Ve vrstvách bažinaté zeminy byly nalezeny střepy a hliněné nádoby, které však byly zničeny, takže nedošlo k jejich vědeckému výzkumu.

 

Z uvedeného německého originálu přeložil

Dne 17. srpna 1995

Karel Kratochvíl

Tlumočník – překladatel

 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Vyškov (město) Vyškov
obec, osada Výškov (obec) Louny



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)