Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Hřivice (obec) [5955]



Vesnice Hřivice se nachází  dnes v lounském okrese jako jediná tohoto názvu v Čechách,  tedy je to určitá originalita, ve vzdálenosti asi 9- 10  kilometrů jihozápadně od Loun, při železniční trati Rakovník - Louny. … Někdy se používá výraz brána do podlesí, a skutečně bezprostředně za vsí začínají lesy. Ve směru jiho-jiho-východně od obce je zalesněný svah s vrcholem Okrouhlíkem. n.m.výškou 440 metrů náhorní plošina pokračuje jižním směrem k Ročovu a Třeboci. Třeboc dnes již v Rakovnickém okrese se nachází nedaleko nejvyššího bodu pohoří Džbán se stejnojmennou kótou n.m. výšky 535 metrů. Lze tedy říci, že Okrouhlík je nejzazší výběžek v severozápadním směru pohoří Džbánu. Z tohoto místa je tedy daleký rozhled ve směru západním ke Kadani, severně Most, Bílina dále pak Lovosice Ústí nad Labem. Horizont tohoto dalekého rozhledu je ohraničen pohořím Krušných hor, kde od nepaměti probíhala hranice Českého území s Německem, blížeji Saskem a dříve také Franskou říší.             Vraťme se zpět do Hřivic ležících v n.m. výšce 270 metrů na obou březích potoka Hasiny, který pramení pod Domoušickýmí Rovinami, kde se nachází starobylé keltské oppidum, dnes již samozřejmě zaniklé, zůstaly zde pouze mohutné valy a příkop. První písemná zmínka o vesnici Hřivice pochází z roku 1316, kdy Dalibor z Kozojed pohání k soudu vladyku Petra z Hřivic pro vyplenění tvrze. To je první písemná zmínka, ale co bylo předtím?? Jako dítě jsem navštěvoval základní školu v Hřivicích a naše třída, první a druhý ročník, měla situovaná okna k jihu a tak denně jsem se díval ven směrem na zalesněný kopec s kouskem skály, nevím, ale něčím mě to přitahovalo. O to přitažlivější bylo, když nás učitelé seznamovali s tím, že na kopci stávalo staré hradiště. Podle pověsti, zde byla princezna, která vítala slunce s prosbou „ sluníčko hři více“ údajně jí byla zima a tak prosila slunce o teplo. Podle toho údajně, dle pověsti vznikl název vesnice Hřivice. Je to sice hezká pověst, ale asi málo pravděpodobná. Pravda je že v zimě, při pohledu ze vsi, slunce osvěcuje hranu Okrouhlíku nízko nad horizontem a lidé, kteří to pozorovali, se mohli dovolávat tepla od sluníčka. Název však bude asi jiného původu. Dnes asi nenajdeme vysvětlení k vzniku názvu této vesnice. Jen ještě jedno zamyšlení: prastaré hradiště Dřevíč je celkem známé, mimo jiné i tím, že je jedná o Slovanské Přemyslovské hradiště, jinak zde byly nalezeny stopy po Keltech, ale prvky z neolitu, doby bronzové, halštat. např. klešťovité hradby nad vstupní branou. Pohlédnete-li na mapu, zjistíte, že vzdálenost vzdušnou čarou je pouhých 7 km mezi zmiňovanými hradišti, odděleno dvěma údolími. V případě odlesnění perfektní přímá dohlednost. Co k tomu více dodat. Nabízí se zde určitá příbuznost, nebo sounáležitost, Kozojedy, Dřevíč – Hřivice a hradiště nad vesnicí.  Pravda je taková, že Dřevíč je podstatně rozložitější a na větší ploše. Nemohlo hradiště nad Hřivicemi sloužit jako předsunuté strážiště Dřevíči? Asi ano a navíc se nacházelo na samé hranici Slovanského kmene Čechů s rozhledem do kraje severozápadu rozlehlého území, kde jsou v určitých obdobích uváděni Lučané, ale také Srbové, viz mapa Franské říše. Tak jsme se přiblížili k názvu osady natolik, že, se zde přímo nabízí odpověď na název osady. Dřevíč je jasně dán, slovanské hradiště, v případě a je to velice pravděpodobné, že posádka na hradišti nad Hřivicemi patřila pod správu Dřevíče, předsunuté strážní hradiště Dřevice.  Samozřejmě ve staroslovanštině se to vyslovovalo trochu odlišněji, ale ta podoba zde je, že by Dřevice  dala základ pro osadu Hřivice? Vím, řeknete si že Dřevíč byl odvozen od dřevěného hradu, ale v 8. až 11. 12. století se stavělo jen ze dřeva.             Při prohlížení stránek obce Hřivice jsem narazil na zmínku o osadě Babylon, kde je dále uvedeno, že zanikla za třicetileté války. Při studování vojenských map z 19. století, je zde osada zakreslena kroužkem jako stávající ves. Je tedy pravděpodobné, že tato osada nezanikla v třicetileté válce a přetrvávala ještě v 19.století, a nebo zde zůstal pomístní název. Upřesňuji: moje matka nar.1924 pocházela ze Hřivic a pamatuji se, že běžně výraz Babylon používala a to pro část Hřivic za potokem, tj. na pravém břehu Hasiny, zejména pak úsek od mostu k mostu. Babylon může být výraz pro osadu daleko starší, nežli jsou Hřivice a to do počátků křesťanství u nás. Místo, kde je situována podle mapy je kraj obce při cestě od Konětop, nebo ještě dál –skalní průrva před obcí vpravo pod kopcem. Okrouhlík, jako kopec takový vychází z jeho tvaru, dříve se běžně používal výraz babylon. Dnes babylon je také nazývána část stráně směrem k Hořanům. Mohla to být tedy osada pod kopcem, podle kterého mohla dostat název Babylon, to jsou vše jen úvahy a nic bližšího asi nezjistíme, když nejsou písemné záznamy. Z čehož také plyne že, první písemné zmínky jsou daleko pozdější, než založení osady jako takové. Každopádně, zde v určité době existovaly dvě osady časově souběžně, troufnu si říci, že Babylon byl starší.             Při dalším pročítání stránek Obce Hřivice jsem našel jen krátkou a stručnou zmínku, že jižně nad obcí, na zalesněné ostrožně zvané Okrouhlík se nachází pravěké hradiště. Dále, že zde nebyl proveden archeologický výzkum ale podle nalezených střepů, bylo založeno pravdě podobně v 9. století Slovany. Osobně, jsem místo navštívil před patnácti lety, kdy zde byly zatlučeny nějaké kolíky označené červenou barvou. Později asi v roce 2007 jsem zde byl opět a kolíky byly pryč místo jak na hradbách, tak uvnitř plochy rozhrabáno na několika místech. Řekl jsem si, že to jsou ti zlatokopové s detektory kovů. Kdyby alespoň nálezy odevzdali do muzea či na příslušný Obecní úřad. Nalezl jsem zde opukový zlomek červené barvy z čehož soudím, že kámen prošel ohněm, tedy asi bylo hradiště vypáleno, a to nejednou. To jsem ještě nevěděl, že zde byly nalezeny střepy z 9. století. Tehdy jsem přemýšlel o Keltech s ohledem na nedaleké Oppidum na Rovinách u Domoušic, že by to mohlo souviset, ale Hřivické hradiště je opravdu malé a mohlo sloužit, jako hláska odkud se předávaly signály dál v případě přiblížení nepřítele. Nebo opravdu malá posádka k ostraze malého území v okolí. Jak známo do našich končin to nebezpečí přicházelo vždy od severu, nebo severozápadu. Právě tento bod je ze strategického hlediska nejvhodnější. Jakmile jsem zjistil  9.století, uvědomil jsem si to je přeci doba hradištní a prvopočátky Slovanských opevnění, jednotlivých kmenů Čechů a jejich velmožů.             Kdo v tomto období mohl ohrožovat vznikající první útvar Slovanského uskupení Čechů, když pomineme, že jednotlivé Slovanské kmeny válčily mezi sebou.  Jak jsem později zjistil, tak v tomto období Čechové moc bojechtiví nebyli (viz boje ze zálohy proti Frankům). Při studování dějin Evropy v tomto období jsem došel k zajímavému závěru a to je skutečnost, že Franský král Karel I. Veliký, (nar. 2. dubna 742 - +28. ledna 814 Aachen- Cáchy na pomezí dnešní Belgie, Nizozemí, a Německa) byl Franským králem, bavorským vévodou tedy Germán. Syn majordoma. Pipina III. Krátkého. Franská říše jak známo zabírala území od Pyrenejí po střední Evropu. Za Karla Velikého dosáhla Franská říše nejvyššího územního rozmachu, podařilo se mu zničit říši Avarů na území dnešního Maďarska a zřízení panonské marky. V letech 772 – 804 vedl války s cílem podmanit si Sasy a jejich christianizaci. V roce 800 byl papežem Lvem III. korunován na císaře římské říše v Římě, tím byla na západě obnovena římská říše. Toto vše jej ještě více povzbudilo v jeho dobyvačných plánech, což nebylo jen o tom, jako je christianizace, ale především jen o získání dalšího území a dalších zisků pro říši. Sasové (Germáni) se jen tak nedali, stejně jako Slované.  V dospělosti, se naučil číst a psát a zasazoval se o gramotnost ve své říši. V roce 805 sestavil mocnou armádu o 30 000 válečníků a ve třech proudech pronikl na území Bohemia (Čech). Tyto tři proudy se sešli u řeky Ohře, odkud pokračovali k soutoku Ohře s Labem, kde oblehali mocný pevný hrad Canburg.  Nepodařilo se jej dobýt a tak se vojsko obrátilo a plenilo celé české území, drancovalo, pálilo a působilo značné škody na majetku, ale hlavně na úrodě. Zdálo by se, že odtáhli s nepořízenou, ale následující rok vojsko pod vedením syna, Karla Mladšího zaútočilo na Čechy znovu a aby v Čechách nepropukl hladomor, Češi se podřídili placení tributu. Odtud se traduje zmiňovaný tribut (120 volů a 500 hřiven stříbra do Bavorska asi roku 807). V uvedené době kdy Čechy měly odhadem 800.000 obyvatel, nebylo skutečně možné postavit odpovídající armádu co do počtu, ale i kvality výzbroje a jednotlivých bojovníků. Dále pokud se jedná o výzbroj, tak ani ta nedosahovala kvality výzbroje Franků. Jen na porovnání hroty šípů byly zcela jiné, Franské s křidélky aby nešly z rány vytáhnout, nebezpečná a zákeřná to střela. Uchycení hrotu k šípu bylo jiné a to mělo vliv na přesnost střelby a její razanci, průbojnost.  Proto se Čechové rozhodli nevstupovat do přímého boje, stáhli se do lesů a proti Frankům prováděli jen ojedinělé výpady, tzv. ze zálohy, což by se dalo dnes přirovnat k partyzánské válce. Co se týče Canburgu, jedná se o zapomenutý hrad stejně jako Vogastisburg. Jedna z možností je že se jedná o dnešní Mělník, a přiznává se, že mohlo dojít k záměně Ohře s Vltavou. Vše je možné, zejména když si představíme gramotnost a orientaci tehdejšího lidu. Zde se dostáváme k prvnímu jakémusi vysvětlení zániku hradiště nad Hřivicemi. Je tedy možné, že bylo přepadeno vojsky Karla Velikého a zničeno již v roce 805. To je sice možné, ale následoval další vývoj v Evropě, a další výpady Franků             Po smrti Karla Velikého dochází k vnitřním bojům a stává se nemožným, udržet tento kolos pohromadě roku 843 dochází k rozdělení říše na tři celky tzv. Verdunská smlouva. V té době české kmeny již dávno přestaly platit tribut. Ludvík II. Němec jako panovník Východofranské říše se rozhodne opět pro uplatnění tributu, jako jeho dědic, že si zajistí podřízenost Velké Moravy a knížete Mojmíra I. A Českých kmenů. O plánované výpravě se dozví česká knížata a rozhodnou se, ( 14 knížat z 15) vypravit do Řezna, pro přijetí křesťanství. Dne 13. ledna 845 přijímají křesťanství v domnění, že se vyhnou vpádu Franských vojsk. Tento fakt se minul účinkem a v létě 846, se Ludvík II. Němec vypravil na Moravu k urovnání poměrů a cestou zpět přes Čechy vymáhal tribut, o kterém se s českými knížaty při křtu nedohodli. V roce 846 na podzim bylo vojsko Ludvíka II. Němce napadeno a zdecimováno na českém území. Následujících 11 let se Frankové pokoušeli ovládnout nejednotné české kmeny s proměnlivými výsledky každý rok. Lze jen předpokládat, že k lokálním výpadům docházelo i nadále. Česká knížata přešla chuť experimentovat s křesťanstvím, když je jeho přijetí neochránilo před výpady ze strany Franků. Do roku 889 doložení knížete Bořivoje I. Přemyslovce, historie mlčí. V tomto období cca 40 let, kdy docházelo k výbojům ze strany Franků, mohlo dojít k zničení hradiště nad Hřivicemi. Je to těžké hodnotit a posuzovat. Písemný doklad z této doby není a hradiště vzhledem k své velikosti i tehdy bylo nezajímavé. Dost těžko lze odhadnout, zda-li vesnice Hřivice, v té době existovala, já osobně se příkláním k tomu, že ano. Přístupnost hradiště ze vsi, však je takřka nemožná pouze pěšky a s velkou námahou. Jedině cestou přes Hořany. Obyvatelstvo dole u Hasiny bylo necháno napospas nepříteli, nebo si mohlo při včasném varování zachránit jen holý život a schovat se na hradišti. Zde se opět nabízí odpověď, že hradiště sloužilo jako hláska s malou posádkou vzhledem k jeho poloze, možná k dočasnému úkrytu lidí z blízkého okolí. Nechám už jen na každém jednotlivci, aby si udělal svůj názor, jak to tenkrát bylo nebo mohlo být.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Hřivice (obec) Louny



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)