Dobroměřice (obec) [5951]

Obec Dobroměřice leží 1 km severně od Loun v nadmořské výšce 180 m. Nalézá se na úpatí Českého Středohoří v Házemburské tabuli. Založena byla kolem r. 936. Z nejstarších dob se uprostřed obce zachoval kostel sv. Matouše. Tato jednoduchá, gotická stavba z lámaného kamene je připomínána od 1331. Z mnohem pozdějšího období je mohutný empírový kamenný most o 40 obloucích. Touto stavbou z roku 1814 byl nahrazen původní most spojující obec s městem Louny přes řeku Ohři. Kolem roku 1900 čítala obec jen asi 90 domů a 814 obyvatel. Už před II. světovou válkou začal její mohutný rozkvět, např. v roce 1936 je uváděno 336 obytných domů a 1286 obyvatel. V současnosti žije v obci 1351 obyvatel. Obec je východiskem pro řadu turisticky atraktivních míst - Červený vrch s rozhlednou a turistickou chatou, kopec Raná se známým letištěm plachtařů a rogallistů, vrch Oblík s přírodní rezervací vzácné stepní vegetace.

Historie

Dobroměřice se v písemných pramenech poprvé uvádějí v letech 1238 -1241 v přídomku Diviše z „Dobromiřic“. V roce 1295 potvrdil král Václav II. obci města Louny darování popluží ve vsi Dobroměřicích na opravu lounského mostu přes řeku Ohři, jež učinila Mečka, vdova po lounském měšťanu Žákovi, a osvobodil toto popluží od všech dávek a berní. Současně nařizuje, aby s držením popluží byla spojena povinnost užít důchodů k opravě mostu. Most přes Ohři pod lounskými městskými hradbami byl součástí zemské cesty spojující Prahu s krušnohorskými hraničními přechody. S touto cestou jsou spojeny i osoby obce Dobroměřice. Místní gotický kostel sv. Matouše může dosvědčovat výběr cla - sv. Matouš je patronem celníků. V roce 1321 prodal král Jan Lucemburský lounské rychtářství spolu se cly do dědičného držení lounského měšťanu Fryckovi Berovi. Ten byl také patronem dobroměřického kostela a zasloužil se o jeho vnitřní výzdobu, jak dosud svědčí freska s jeho erbem, kterým je stříbrný štít s černým medvědem. V době předhusitské se o majetek ve vsi Dobroměřice dělil konvent magdalenitek, lounští dominikáni v několik lounských měšťanů. Po husitských válkách byl církevní majetek sekularizován lounskou městskou obcí. Ta pak držela Dobroměřice až do roku 1547. Tehdy byl její majetek konfiskován za účast města v protihabsburském povstání. Později byly Dobroměřice a další vsi Lounům vráceny, ale znovu konfiskovány v roce 1621 po bitvě na Bílé Hoře. V roce 1623 byla Dobroměřice postoupeny Volfovi Ilburkovi z Vřesovic. V držení vsi se pak vystřídalo několik rodů - Lobkowiczové, Pappenheimové a nakonec markrabata z Badenu. Od nich byly Dobroměřice, jako nadační statek městského špitálu v Lounech, vykoupeny v roce 1648 lounskou městskou obcí. Definitivní převedení majetku bylo završeno až v roce 1684. Od té doby až do konce patrimoniální správy bylo město Louny v Dobroměřicích vrchností.

S existencí Dobroměřic jsou nerozlučně spojeny mosty přes inundační území rozlivu řeky Ohře. V minulosti stála ves na břehu jednoho z říčních ramen. Předpokládá se, že močálovitý terén mezi vyvýšeninou s kostelem sv. Matouše a lounským mostem, byl v minulosti překonáván soustavou několika mostů. Vztah vsi Dobroměřice k nim je patrný od závěru 13. století, kdy k opravám a údržbě mostů sloužily výnosy z dobroměřického poplužního dvora. V letech 1814 - 1817 byl přes zátopové území postaven kamenný most. Svou současnou podobu získal v roce 1862. Délkou 210 m (s nájezdy 272 m), čtyřiceti políři s oblouky mezi nimi patří k nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkům.

Poloha

přidat fotografie