Vědomice (obec) [5926]

Obec Vědomice leží v polabské rovině u města Roudnice nad Labem, které je vzdáleno cca 1 km s celkovým počtem obyvatel 720 čítajících ke konci roku 2003. Předpokládá se však, že tento počet není konečný, protože v současné době dochází v obci k výstavbě nových rodinných domů.

Výhledy z Vědomic jsou skutečně poutavé na všechny světové strany, které se mohou pyšnit dominantou roudnické roviny - posvátnou horou Říp, nebou druhou nejvyšší horou Českého středohoří - vrchem Sedlo, Roudnickým zámkem aj. Tak tedy to jsou naše tipy na výlet.

Z historicko-architektonického hlediska se u nás dochovalo jen málo staveb, které jsou spíše chalupnického charakteru - jmenovat můžeme jen bránu původního statku, která je kulturní památkou.

Za kulturou většinou dojíždíme do sousedního města Roudnice nad Labem, v otázce sportu je to naopak. Všeobecně lze říci, že veškeré sportovní dění - tedy klubových oddílů, se koná na sportovním zázemí obce Vědomice, a to od volejbalu, vodních sportů až po fotbalový areál.

Poprvé je obec zmíněna v zápisek Desk zemských roku 1555. Zápis připomíná starší zmínku o Vědomicích z roku 1505, kdy se po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka ujali panství Roudnice jeho synové. Tato zprávaje považována za vůbec nejstarší připomenutí vsi. Obec sama je však mnohem starší, jak svědčí archeologický nález kostrového hrobu kultury zvoncových pohárů (2700-2400 let př.Kr.). Katastr obce leží pod historicko-geografickým pojmem Zálabí, které je za řekou Labe z pohledu Roudnice. Vědomice zaujímaly důležitou polohu na pravobřežním počátku pokračování důležité zemské cesty zvané Lužická, která překračovala Labe v místě brodu v Roudnici n.L. Později byl brod nahrazen kamenným labským mostem Jana IV z Dražic. Cesta měla důležitost hlavně po stránce obchodní a vojenské, neboť vedla od Prahy, Velvar a Roudnice až na sever do Lužice.

Zálabí bylo součástí roudnického panství, které od počátku 13.století do roku 1431 patřilo biskupům a později arcibiskupům pražským. Po husitských válkách přešla Roudnice do držení šlechty. Postupně se zde vystřídali příslušníci řady českých a polských rodů. V roce 1575 získal roudnické panství do trvalého držení Vilém z Rožmberka. Po jeho smrti v roce 1592 dědila Roudnici se zámkem a příslušnými vesnicemi vdova Polyxena z Perštejna. Ta se v roce 1603 vdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz na Vysokém Chlumci. Jeho potomci knížata z Lobkowicz vládli na Roudnici, která se nakonec stala centrem vévodství do konce patriomoniální správy, tj. do zrušení nevolnictví v roce 1848. Vědomice příslušely k lobkowickému panství Brozany n.Ohří. více jak tři století. Českost převážné většiny Zálabí přetrvávala až do postavení nového železného mostu v letech 1906-1910. Tato stavba rozhodla o trvalém českém charakteru popisovaného území.. O přítomnosti českého etnika v Zálabí ve stoletích 17. - 19. podávají svědectví vetelské matriky.

Venkovská zástaba Vědomic je spíše chalupnického charakteru bez větších statků. K této části obce patří brána původního statku, která je kulturní památkou. V poslední době dochází v obci ke značně rozsáhlé výstavbě. Nejnovější část Vědomic připomíná spíše příměstské čtvrti. Právě tato okolnost je způsobena blízkostí dálnice s dobrým spojením do Prahy a Ústí n.L. a v neposlední řadě pěkným prostředím v obci.

Poloha

přidat fotografie